Authors:
= Váž. civ., 1 (1919)
PDF

Čís. 166.


Otálí-li vnucený pachtéř s placením pachtovného, lze buďto na jeho účet a nebezpečí provésti opětnou dražbu nebo zříditi k návrhu vymáhajícího věřitele nebo dlužníka opatrovníka, pokud se týče zmocniti vymáhajícího věřitele, by dlužné pachtovné na vnuceném pachtýři žalobou a exekucí vymáhal.
(Rozh. ze dne 6. května 1919, R I 168/19.)
A., vnucený pachtéř hostinské živnosti, nezaplatil včas pachtovného a neučinil tak ani, když exekučním soudem byl k tomu vyzván. K návrhu vymáhajícího věřitele vydal pak exekuční soud (okresní soud v Karlových Varech) usnesení, jímž uložil vnucenému pachtéři, by dlužné pachtovné s úroky z prodlení do 14 dnů pod důhonem práva na soudě složil. K rekursu vnuceného pachtéře změnil rekursní soud (krajský soud v Chebu) usnesení exekučního soudu a zamítl návrh vymáhajícího věřitele, uváživ toto: Tím, že nebyla dodržena platební lhůta, nastaly účinky prodlení. Jaké to účinky jsou, lze seznati ze zákona a pachtovních podmínek. Dle § 340, odst. 2. ex. ř. dlužno v případech, kde zabavené právo dává se veřejnou dražbou do pachtu tomu, kdo nejvíce podal, použíti obdobně ustanovení o dražbě zabavených svršků. Tu pak stanoví § 278, odst. 3 ex. ř., že, nesloží-li vydražitel kupní ceny do ukončení dražby, věc, jemu přiklepnutá v témže termínu znova se prodraží. Používajíce obdobně tohoto ustanovení určují v případě, o nějž tuto jde, dražební podmínky, že, ocitne-li pachtéř s placením pachtovného v prodlení, jest vymáhající věřitel oprávněn, by na zbývající ještě dobu pachtu dal provésti opětnou dražbu na účet a nebezpečí pachtéře, jenž ručí pak celým svým jměním za případný schodek. Dle zákona a pachtovních podmínek může vymáhající věřitel jen tohoto práva použíti. Schválené pachtovní podmínky jsou sice smlouvou, mezi všemi účastníky uzavřenou, netvoří však listiny, jež po zákonu byla by nadána vykonatelností, a nemůže jí dojíti ani tím, že exekuční soud vyzve vnuceného pachtéře, by své platební povinnosti dostál. Kdyžtě v pachtovních podmínkách ničeho není o tom ustanoveno, nezbývá vymáhajícímu věřiteli, než, by prvé opatřil si žalobou exekuční důvod a by teprve na základě tohoto hojil se pro dlužné pachtovné z majetku vnuceného pachtéře. Jen v tom případě, kdyby v pachtovních podmínkách bylo stanoveno, že, nedostojí-li pachtéř podmínkám, propadá vadium pro podstatu, bylo by též lze, by kauce vnuceného pachtéře byla k částečné úhradě pachtovních zadrželostí bez dalšího řízení prohlášena za propadlou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele, poukázav k důvodům druhé stolice a podotknuv dále ještě toto:
Pakliže pachtéř svým povinnostem neučiní zadost, ustanoví se k návrhu vymáhajícího věřitele neb povinného dlužníka opatrovník k zažalování a vymáhání nároku, pachtéřem dlužných a splatných, případně zmocní se vymáhající věřitel sám ke krokům těmto (viz komentář Neumannův, vyd. 2. na str. 977). Že možno opětnou dražbu provésti, již ve schválených dražebních podmínkách vyhraženo jest. Je-li táž v této věci účelnou, na právním stanovisku zde zaujatém ničeho nemění.
Citace:
č. 166. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 337-338.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).