Č. 8145.

Technikové civilní: K výkladu pojmu »porušení vážnosti stavu« podle § 19 zák. o inženýrské komoře č. 185/20.
(Nález ze dne 2. října 1929 č. 17722.)
Prejudikatura: Boh. A 6995/27.
Věc: Ing. František W. ve F. proti zemské správě politické v Praze o uložení peněžité pokuty pro porušení stavovské cti. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-l byl nálezem pracovní sekce představenstva inženýrské komory pro čsl. republiku jako čestné rady z 18. listopadu 1926 uznán vinným: 1. že se spojil k podání nabídky na zhotovení poloho-pisného plánu města F. L. s osobou nekvalifikovanou proti druhu z povolání a 2. že mimo to nabídl zhotoviti tento polohopisný plán za honorář značně nižší než udávají sazby inženýrské komory a to za okolností kvalifikujících toto jednání jako nekalou soutěž. V jednání tomto shledala čestná rada porušení vážnosti stavu podle § 19 zák. č. 185/20 a uložila st-li peněžitou pokutu 5000 Kč a náhradu útrat čestného řízení 1014,40 Kč.
K odvolání st-lovu vyslovila zemská správa politická: 1. že vyhovuje odvolání, pokud nař. nález se týče nedodržení tarifu inženýrské komory, poněvadž ceny st-lem oferované nebyly tak nízkými, aby jeho nabídku bylo možno označiti jako nekalou soutěž podle § 19 zák. č. 185/20; 2. že Však nevyhovuje odvolání, pokud se týče oné části nálezu, jíž byl st-l uznán vinným pro spojení k podání nabídky s osobou nekvalifikovanou, poněvadž toto spojení, které st-l nepopírá, lze považovati za porušení vážnosti stavu: podle § 19, když se, jako v tomto případě, jedná o spojení s osobou, která svou činností zájem civilních techniků (v tomto případě civ. geometrů) poškozuje. Žal. úřad snížil pak pokutu uloženou nálezem čestné rady s 5000 Kč na 3000 Kč a rovněž náhradu útrat čestného řízení na 650 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí, pokud potvrzuje nález pracovní sekce, čelí stížnost, o níž uvážil nss takto:
Dle § 19 zák. z 18. března 1920 č. 185 Sb. může pracovní sekce jako čestná rada zakročiti proti členům: a) zanedbávají-li své povinnosti ke komoře, nebo b) poruší-li vážnost stavu. St-l byl uznán vinným porušením vážnosti stavu a proto potrestán. Zákon sám nestanoví, která jednání jest považovati za taková, že se jimi porušuje vážnost stavu. Povinnost zachovávati vážnost stavu žádá pojmově od členů inž. komory, aby zachovávali ony požadavky, které na inženýrský stav vzhledem k jeho specielní sociální funkci podle panujících názorů morálních a společenských klade veřejné mínění. Vážnost inž. stavu kryje se pojmově se stavovskou ctí. Porušení vážnosti inž. stavu mohou tedy involvovati taková jednání, která ve veř. mínění vzhledem k panujícím názorům morálním a společenským staví jednotlivé členy inženýrské komory do nepříznivého světla. Mohou to tedy býti jen taková jednání, která v očích veřejnosti působí dojmem difamujicím (srovnej nález Boh. A 6995/27).
V daném případě shledala 1. stolice přestupek § 19 zák. č. 185/20 v tom, že se st-1 k podání nabídky na plány polohy města F. L. spojil s osobou nekvalifikovanou proti druhu z povolání. Žal. úřad toto spojení s osobou nekvalifikovanou shledal proto porušením vážnosti stavu, poněvadž v daném případě jde o spojení s osobou, která svou činnosti zájem civ. techniků (v tomto případě civ. geometrů) poškozuje. Po stránce skutkové je nesporno, a st-l doznává, že se skutečně k podání oné nabídky spojil s geometrem W. z Ch. St-l však popírá, že by spojením tím nějak vážnost stavu byl porušil. Nss je toho názoru, že spojí-li se člen inž. komory k podání nabídky nějaké s osobou nekvalifikovanou, nijak tím ještě vážnost stavu neporušuje tak, jak vyžaduje toho § 19 bod 2 cit. normy. Neboť pouhé spojení s osobou nekvalifikovanou nestaví a nemůže stavěti člena inž. komory vzhledem k panujícím názorům morálním a společenským do nepříznivého světla. Nelze je. tedy považovati za jednání, které v očích veřejnosti působí dojmem difamujícím. Neníť, jak žal. úřad sám v odv. spisu praví, zákonného zákazu spojení civ. technika s osobou nekvalifikovanou, která sama nemá oprávnění pro práce, pro které se s ní civ. inženýr spojil, a je zjevem velmi častým, že civ. inženýr k provedení své práce spojí se s ústavem neb jedincem kapitálově silnějším, aniž by kdo v tom shledal porušení vážnosti stavu, třeba by jedinec onen byl osobou zcela nekvalifikovanou. Proto ve spojení st-le s osobou nekvalifikovanou by porušení vážnosti stavu st-li za vinu kladené spatřováno býti nemohlo a nss neměl proto důvodu zabývati se vývody stížnosti, dovozujícími, že st-1 se nespojil s osobou nekvalifikovanou, když dle názoru stížnosti geometr W. má kvalifikaci pro práce, k jichž provedení se s nim st-1 spojil.
Žal. úřad ovšem vidí porušení vážnosti stavu v tom, že ona dle názoru jeho nekvalifikovaná osoba (geometr W.) je osobou, která svou činností zájem civ. techniků poškozuje. Za okolností by ovšem mohlo spojení inženýra se škůdcem stavu inženýrského inženýra i v očích veřejnosti difamovati. Ale ani z nař. rozhodnutí ani ze spisů není patrno, na základě jakých skutečností žal. úřad dospěl ke zjištění, že geometr W. svou činností stav inženýrů poškozuje. Není z něho také patrno, V čem poškození to vidí, zda vidí je snad v pouhé konkurenci geometra W. se stavem inženýrů civilních, tedy již v tom, že W. důsledkem svého oprávnění koná práce, které konají i civ. inženýři, či v něčem jiném. Nedostatek ten brání nss-u, aby nař. rozhodnutí přezkoumal, když z nař. rozhodnutí není patrno, z jakých skutečností úřad dospěl ke zjištění, že W. zájmy civ. techniků poškozuje, a že tedy st-l spojil se s osobou, která svou činností zájem civ. techniků poškozuje, ani s jakého hlediska ono poškozování posuzuje, resp. v čem je vidí.
Poněvadž pak na tom, je-li správné zjištění a úsudek úřadu, že st-1 spojil se s osobou zájmy civ. inženýrů poškozující, závisí zákonnost nař. rozhodnutí, které po té stránce pro nedostatek skutkového zjištění a kusost důvodů nelze přezkoumati, muselo nař. rozhodnutí býti zrušeno dle § 6 zák. o ss.

Citace:

Č. 8145. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 204-206.