Č. 473.


Právo volební do obcí: K podmínkám volebního práva vojínů (§ 1 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. a § 1 zák. ze dne 15. května 1919 č. 261 sb. z. a n.).
(Nález ze dne 24. června 1920 č. 5852.)
Věc: Jan Gahn v Dobřanech (adv. Dr. Artur Bloch z Prahy) proti volební komisi při okresní správě politické ve Stříbře stran volebního práva do obce.
Výrok: Stížnost ohledně Petra Č., Vojtěcha M., Josefa L., Hermana S., Václava P., Rudolfa M., Bedřicha M. a Barbory F. se zamítá jako bezdůvodná; naříkaná rozhodnutí stran Eduarda U., Oldřicha K., Josefa F., Eduarda D. a Jana K. se zrušují pro vady řízení.
Důvody: Stěžovatel podal námitky proti voličským seznamům pro volbu do obecního zastupitelstva v Dobřanech, jimiž se domáhal, aby 12 voličů, vesměs důstojníků a poddůstojníků československého dragounského pluku čís. 2 v seznamu voličů bylo škrtnuto, protože voliči ti nejsou důstojníky, pokud se týče poddůstojníky z povolání a nebydlí v Dobřanech po 3 měsíce, od vyložení seznamů voličských zpět počítajíc. Místní komise volební námitkám těm nevyhověla. Táž komise k námitkám Barbory Folkové, opatrovnice v zemském ústavu pro choromyslné v Dobřanech, zapsala reklamantku do seznamu voličů. Do těchto usnesení podal Jan Gahn stížnost. Volební komise při okresní politické správě provedla šetření četnictvem a dotazem u posádkového velitelství v Dobřanech, načež zamítla stížnosti Jana Gahna, ježto bylo zjištěno, že Eduard U., Oldřich K., Josef F., Petr Č., Jan K., Vojtěch M., Josef L„ Václav P., Rudolf M. a Bedřich M. jsou poddůstojníci, Eduard D. a Heřman S. důstojníci z povolání, slouží vesměs u československého dragounského pluku čís. 2 a právo voliti v této obci mají i když jsou službou přikázáni jinam. Barbora F. zdržujíc se jako ošetřovatelka od 1. února 1919 v ústavu pro choromyslné v Dobřanech má své bydliště v Dobřanech aspoň 3 měsíce zpět počítajíc ode dne vyložení voličských seznamů.
Proti těmto rozhodnutím volební komise při okresní správě politické podána jest stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, která uvádí o všech vojenských osobách, o jichž volební právo se jedná, že nejsou důstojníky resp. poddůstojníky z povolání a že v Dobřanech po dobu zákonem stanovenou nebydlí. Zejména tvrdí u Eduarda D., že jest od 4. ledna 1919 ustanoven v nemocnici v Plzni, Petr Č. že jest od 1. března 1919 v občanském poměru ve svém domově, Jan K. jest od poloviny ledna 1919 úředníkem okresní správy politické v Přešticích, Vojtěch M. jest od 26. ledna 1919 posádkou v Těšíně, Josef L. nebyl ani před svým povoláním k činné službě ani před vyložením voličských seznamů po 3 měsíce v Dobřanech, Heřman S. byl jen od 3. do 28. ledna 1919 posádkou v Dobřanech, pak přeložen do Horšova Týnce, Václav P. nebyl nikdy poddůstojníkem z povolání a od poloviny února 1919 jest v občanském povolání ve svém domově, Rudolf M. byl 5. ledna 1919 přeložen do Pardubic, kde jest posádkou, Bedřich M. nebyl nikdy poddůstojníkem z povolání a od 14. ledna 1919 jest v Těšíně. Důkaz o těchto tvrzeních nabízí dotazem u ministerstva národní obrany.
Rozhoduje o stížnosti do usnesení toho podané, uvážil nejvyšší správní soud takto:
Volební právo vojínů v obcích republiky československé jest ustanoveno v posledním odstavci § 1 zákona ze dne 31. ledna 1919 čís. 75 sb. z. a n. Podle tohoto zákonného ustanovení mají vojíni, kteří nejsou vojíny z povolání, volební právo v obci, ve které bydlili aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů.
Ustanovení ta o volebním právu osob vojenských byla doplněna zákonem ze dne 15. května 1919 čís. 261 sb. z. a n. Dle § 1 tohoto zákona mohou v prvních volbách, které se provedou dle řádu volení do obcí ze dne 31. ledna 1919 čís. 75 sb. z. a n., osoby vojenské, které jsou službou přikázány mimo obec v níž jsou do voličských seznamů zapsány, voliti buď osobně nebo plnomocníky.
U vojenských osob z povolání záleží tudíž na tom, zdali po 3 měsíce počítajíc zpět od vyložení voličských seznamů v Dobřanech bydlely.
Za bydliště považovati sluší po rozumu stálé judikatury ono místo, ve kterém osoba se usadila s prokazatelným nebo z okolností na jevo jdoucím úmyslem, aby se tam trvale zdržovala.
Vojenské osoby z povolání, které skutečně slouží u vojenských těles v Dobřanech, mají tudíž zásadně bydliště v Dobřanech. Bydliště toho nepozbývají, jsou-li služebně přikázáni mimo posádku, pakli služební přidělení to jest dočasné, na příklad ke službě polní nebo k pohraniční stráži. V případech těch jedná se pouze o nepřítomnost přechodnou z důvodů služebních.
Vyžádá-li však vojenská služba stálý pobyt na místě jiném, má tato trvalá změna v zápětí ztrátu bydliště v dosavadním působišti. Pouhá okolnost, že osoba vojenská jest u pluku v místě posádky vedena v evidenci, není sama o sobě s to, aby jí zachovala dosavadní bydliště ve smyslu volebního řádu.
Vycházeje z těchto úvah musil nejvyšší správní soud naříkané rozhodnutí zrušiti: ohledně Eduarda U., Oldřicha K., Josefa F. a Eduarda D., ježto v příčině těchto osob nebylo náležitě zjištěno, jde-li o vojíny z povolání čili nic, a zdali osoby tyto bydlí po 3 měsíce, počítajíc zpět od vyložení voličských seznamů v Dobřanech; dále ohledně Jana K., Ježto není nepochybně jisto, zdali svůj pobyt v Dobřanech přerušil toliko přechodně a ve službě či trvale změnil bydliště.
Naproti tomu bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou, pokud namítá, že vojíni Petr Č., Vojtěch M., Josef L., Heřman S., Václav P., Rudolf M. a Petr M. nejsou vojíny z povolání a že v Dobřanech nebydlí 3 měsíce počítajíc zpět od vyložení seznamů voličských.
Naříkané rozhodnutí opírá se ve příčině osob těch o sdělení posádkového velitelství v Dobřanech ze dne 19. května 1919, které, majíc povahu úředního vysvědčení, činí plný důkaz o okolnostech stížností popíraných, zejména když stěžovatel v správním řízení protidůkazu ani nenabídl.
Tím, že rytmistr Heřman S. jest službou přikázán na Slovensko, kdežto Rudolf M. a Bedřich M. jsou na Těšínsku, nepozbyli tito bydliště svého v Dobřanech, ježto jejich pobyt mimo Dobřany jest toliko přechodný a službou odůvodněný.
Pokud konečně brojí stížnost proti naříkanému rozhodnutí ohledně Barbory F., vytýkajíc, že tato v ústavě tom 3 měsíce před vyložením voličských seznamů nebydlila, postrádá rovněž oprávněnosti.
Volební komise při okresní správě politické opírá volební právo F-ové o to, že se zdržuje od 1. února r. 1919 v zemském ústavu pro choromyslné a má tam bydliště aspoň 3 měsíce zpět počítajíc ode dne vyložení voličských seznamů.
Stížnost vychází z mylného a spisům odporujícího závěru, že seznamy voličské byly vyloženy k veřejnému nahlédnutí 30. dubna 1919, kdežto podle vyhlášky obecního úřadu v Dobřanech ze dne 30. dubna 1919 seznamy vyloženy byly na dobu 14 dní počínaje dnem 1. května 1919.
Od 1. února 1919 do 1. května 1919 uplynula však již tříměsíční lhůta zákonem pro přiznání práva volebního ustanovená.
Bylo tudíž stížnost v tomto směru jako bezdůvodnou zamítnouti.
Citace:
č. 473. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 446-448.