Authors:
= Váž. civ., 2 (1920)
PDF

Čís. 593.


Proti rozsudku odvolacího soudu, jenž ve sporu o hodnotu 1000 Kč nepřevyšující, zamítl žalobu jen pro tentokráte, kdežto soud prvé stolice zamítl ji vůbec, nemá žalobce práva k dovolání.
(Rozh. ze dne 13. července 1920, R I 468/20.)
Ve sporu o 238 Kč byla žaloba soudem prvé stolice zamítnuta. Odvolací soud rozsudek ten potvrdil s tím, že žaloba zamítá se jen pro tentokráte. Žalobcovo dovolání odmítl odvolací soud jako nepřípustné.
Nejvyšší soud jeho usnesení potvrdil.
Důvody:
Proto, že soud odvolací zamítl žalobu jen pro tentokrát a ne vůbec, jak prvý soudce učinil, nelze ještě pokládati rozsudek odvolací za pozměňující, neboť zůstalo při zamítnutí žaloby, a dodatkem, stavším se ve prospěch strany žalující, že se tak děje pro tentokrát, vyhrazena byla straně žalující pouze možnost, podati po případě touž žalobu znova proti témuž žalovanému, aniž by tento mohl namítati věc právoplatně rozsouzenou. V pravdě jde tedy o potvrzující rozsudek soudu odvolacího ve sporu o částku 1000 K nepřevyšující, následkem čehož jest dovolání vyloučeno dle třetího odstavce § 502 c. ř. s. (čl. 6 čís. 30 novely o úlevách pro soudy). Dovolání přes to podané bylo tedy právem odmítnuto jako nepřípustné.
Citace:
č. 593. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 436-437.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).