České právo. Časopis Spolku notářů československých, 2 (1920). Praha: Spolek notářů československých, 108 s.
Authors:
K dani z výkonů pracovních. Komora pražská se Spolkem notářů československých podala svého času (viz »České Právo«, ročník I. čís. 10.) ministerstvu financí promemoria, v němž domáhala se zproštění výloh za klienty vynaložených (kolků, port a hotových výloh) od daně z výkonů a osvobození výkonů ověřovací a komisařské z činnosti notářovy plynoucí, od této daně.
Nyní došlo rozhodnutí ministerstva financí ze dne 9. července 1920 čís. jed. 12882—759—20 tohoto obsahu:
K podání ze dne 3. února 1920 č. 196 n. k. sdělujeme, že kolky, porta, poplatky a jiné hotové výlohy za klienta placené jsou dle § 4. bodu 5. zák. z 11. prosince 1919 č. 658 Sb. z. a n. od daně z převodu statků a pracovních výkonů osvobozeny.
Dani této podléhá však odměna notářova, a to i ona, která přísluší notáři jako orgánu osvědčovacímu, pověřenému státem, a jako soudnímu komisaři, poněvadž i tato činnost jest výkonem samostatně provozovaného svobodného povolání po rozumu § 3. cit. zák., a nezakládá se ve služebním poměru notáře vůči státu.
Nelze tudíž tamní žádosti v příčině té podané vyhověti, a nutno úplatu, spadající do pole této činnosti, pojmouti do vyměřovacího základu pro daň z pracovních výkonů.
K námitce, že notáři není možno daň přesunouti, podotýkáme, že činí se. současně dotaz na ministerstvo spravedlnosti, byl-li při nové úpravě notářského tarifu vládním nařízením ze dne 30. ledna 1920 č. 69 sb. z. a n. vzat zřetel na tuto daň.
V bodu prvém (osvobození hotových výloh od daně) ministerstvo žádosti úplně vyhovělo, přisvědčivši vývodům; promemoria, že okolnost ta, že výkon notářův nehmotný, produkt to práce duševní, spojen je. zevně také s dalším úkonem., který v tom záleží, že notář podnikaje za klienta svého práci nehmotnou, za něj zároveň vynakládá kolky, platí porta a jiné výlohy hotové (doručné, poplatky soudní, povozné a j.), kteréžto právní, jednání je v podstatě své jednáním úvěrním.
Argumentaci tuto přijímá ministerstvo za vlastní, osvobozujíc výkon ten od daně dle § 4., bod 5. jako »poskytování úvěru«.
Za to nepodařilo se ministerstvo přesvědčiti o tom, že by notářská činnost čistě ověřovací a komisařská z platnosti zákona byla vyloučena přes to, že notář, vázaný na sazby tarifní, není dle ustanovení §§ 171., odst. 1. a 2. a 182. ř. n. s to, daň tuto na klienta jako nabývatele výkonu přesunouti. Finanční ministr říše německé jak známo, výkony tyto jako výkopy moci veřejné na notáře přenesené od daně té osvobodil. Dr. O. K.
Citace:
Ve věcech soukromoprávních podroben jesti cizí stát tuzemské soudní pravomосi. — Šofér náležející ke služebnímu personálu cizího vyslanectví může býti rovněž žalován u tuzemského soudu.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 1, s. 17-17.