NPD documents search: Všehrd, 11 (1930) - Antonín Pimper, České obchodní banky za války a po válce.

Stálý výbor.
Pozpuštění obou sněmoven Národního shromáždění uvedlo opět v činnost Stálý výbor podle § 54 ústavní listiny. Na rozdíl od roku 1925 vyvíjí nyní tento výbor horlivou činnost zákonodárnou. Tehdy v roce 1925 obmezil se na »dozor na moc vládní a výkonnou«, ve skutečnosti však, ježto tehdy obě sněmovny připravily si v klidu svůj skon, sešel se Stálý výbor jedině proto, že podle zákona sejíti se musí a to nejméně jednou za 14 dní, i když nemá nic na práci. Nynější neočekávané rozpuštění sněmoven způsobilo, že pomocí Stálého výboru musí býti prozatímně uzákoněny některé terminované a neodkladné předlohy. Ani tuto zákonodárnou činnost nevykonává Stálý výbor po prvé, jak se domnívá snad všechen náš denní tisk, nýbrž máme větší počet opatření Stálého výboru z roku 1920, kdy Národní shromáždění nebylo sice rozpuštěno, nýbrž jeho jarní zasedání ukončeno. Musíme uznati, že letošní zákonodárná činnost Stálého výboru odpovídá mnohem více vlastnímu účelu tohoto výboru, než jeho činnost z roku 1920. Tehdy prostě sněmovny rozešly se na prázdniny za dohody stran, že všechnu nedodělanou práci přenechají Stálému výboru, jehož činnost byla by mohla, ne-li vůbec, tedy jistě z daleko největší části odpadnouti, kdyby se chtělo sněmovnám zasedati o několik týdnů déle. Že tento úsudek je správný, o tom přesvědčuje již pouhý pohled do chronologického seznamu zákonů a nařízení ve Sb. z. a n. z roku 1920, z něhož jest patrno, že ještě dne 15. července 1920 bylo usneseno několik zákonů a již dne 23. července usnáší se Stálý výbor na prvém neodkladném opatření a k tomu ještě na pověstném opatření o inkorporaci Vitorazska a Valčicka, jehož nutnost se patrně nenadále naskytla v onom týdnu po skončeném zadání. _ Doufejme, že letos i na příště bude možno činnost Stálého výboru uvésti více v soulad s kompetencí jeho, jak byla ústavou zamýšlená, než v roce 1920. — Zasedání Stálého výboru uvede však v činnost i jinou vzácnou instituci našeho právního řádu, totiž ústavní soud, jenž bude nucen přezkoumávati, zda opatřeními Stálého výboru nebyly měněny ústavní zákony neb příslušnost úřadů. Po létech budeme opět svědky toho, že tento tribunál zamýšlený ústavní listinou jako nejvyšší strážce ústavnosti bude vyvíjeti aspoň nějakou činnost. Nelze tu nevytknouti, že skutečný význam ústavního soudu zůstává daleko za tím, čím podle uvozovacího zákona k ústavní listině býti měl a že když zákon č. 162/1920 proti duchu ústavní listiny obmezil značně jeho působnost, učinilo nařízení č. 159/1923 členství v něm sinekurou na naše poměry velmi dobře honorovanou.
je.

Citace:

Stálý výbor.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 2, s. 75-75.