Právnické organisace v prvním desítiletí republiky.

Jako celý náš život, tak i organisace právnické a státovědecké si oddychly, byvše zbaveny převratem tíživé nejistoty, jež dokonce u jedné z nich (S. Čs. P. »Všehrd«) změnila se i v násilné rozpuštění. Do starých organisací se vrátili jejich členové, započalo se s novými pracemi a se vzrůstajícím tempem nového státního života vznikaly nejen nové organisace, nýbrž i nové reorganisační plány. Lze dnes po 10 letech říci, že vesměs dopadlo vše pro československé právnictvo celkem velmi dobře. Zřízení nových organisací bylo skutečně činem nezbytnosti, ačkoliv jejich vznikem bylo ubráno členstvo starým, zejména právnickým jednotám, když mnoho členů výše si cenilo prospěchy z organisace stavovské než ze společné odborné. Ale nedošlo k nějakým třecím plochám, jistě dík prozíravému vedení hlavně předsedů jednot. S radostí při tom zaznamenáváme založení Jednoty na Slovensku a řady speciálních spolků, jichž účel je sdružovat právníky speciálních zájmů. S novými cíly přišly i nové úkoly. Byl to zvláště nemalý úkol Právnických jednot uspořádat 2. právnický sjezd. Jeho zdar po každé stránce dosvědčuje pravdivost vzestupu našich organisací. Alе netřeba si zakrývat i vady. Jestliže se organisační činnost dařila, není tomu tak shodně vždy s organisací naší práce právnické. V každém spolku a v našich zvláště se věnují organisační práci jen málokteří, ostatní žijí z práce jejich. Není třeba namítat, že všichni se nemohou zúčastnit, nýbrž je nutno pamatovat, že nestačí a že nebyly vyčerpány členské povinnosti zaplacením členského příspěvku. Přirozeně že nebude každý člen ve výboru, ale je mnoho prací v odborech a pak tomu, kdo vůbec už se nezúčastní, zbývá ještě povinnost starati se poctivě a sledovati bedlivě aspoň s ustavičným interesem věci své odborné organisace. Tyto pak mají budit v členstvu zájem o svou práci. Může se tak státi ať akcemi, jež dovedou povznést zájem členů, ať i výhodami, jako vydáváním potřebných knih, příruček i poskytováním jiných úlev, nebo informací a podobně. Zkušenosti za deset let ukázaly, že není u nás členstvo málo obětavé, ale nelze naopak od něho žádat práci v řadě organisací najednou. Není nás mnoho, abychom mohli plýtvati prací několika málo obětavých. Proto jako důležitý požadavek vyplývající z úvah prvního desetiletí bych stavěl »méně organisací, ale silnější a více práce v nich«.
Čeká nás do dalších let plno úkolů. Mnoho se zdarem bylo započato, tak vzájemný styk členstva domácího (zájezdy Právnických jednot, universitních spolků právnických atd.), ale i styk s právníky zahraničními (tak letos uskutečněný zájezd polských právníků a napřesrok chystaný náš do Polska), 3. právnický sjezd a o ostatních běžných úkolech ani nemluvě. K tomu by bylo možno doporučiti více společných akcí, jež snáze by vedly k uskutečnění vytčených cílů, jichž dosažení nebude těžko, podařilo-li se nám za pouhých deset let tolik vykonati.
V Praze dne 10. září 1928. Dr. František Čáda.
Poznámka redakce. Abychom nerušili jednotného rázu tohoto sborníku, ponechali jsme veškeré ostatní články, zprávy a literaturu na číslo příští, kdež zejména rozšíříme rubriku zpráv o bohatou kroniku událostí právnických a státovědeckých.

Citace:

Žalobu o zrušení spoluvlastnictví dle §§ 830 a 843 o. z. lze dle § 20 b) kn. z. v knihách pozemkových poznamenati.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 2, s. 63-64.