Kojné

.

Veškeré v zemích mocnářství rakouského narozené a skutečně chudé ženy těhotné, jež svou chudobu vysvědčeními dle předpisu doložiti mohou, naleznou bezplatné přijetí v porodnici, začež jsou povinny se dáti upotřebiti ku praktickým cvičením porodnickým a konati předepsanou službu, jakožto kojné. Šestinedělky, které v porodnici bezplatně ošetřovány byly, musí v nalezinci konati služby kojných; z toho jsou vyňaty šestinedělky nemocné a ty, jichž děti před vystoupením z porodnice zemřely, nebo které své děti s sebou vezmou, aby je bezplatně ošetřovaly. (Dv. d. ze dne 7, ledna 1836 pol. sb. z. sv. 64 č. 7.)
Osoba ženská, která ví, že stižena jest nemocí hanebnou neb jinak nakažlivou, a zamlčíc to neb zatajíc jde do služby za kojnou, dopustí se přestupku proti bezpečnosti života. Trestem jest tuhé vězení do tří měsíců (§ 379 tr. z., § 647 voj. tr. z.).
Dle osnovy nového trestního zákona dopouštějí se tohoto přestupku netoliko ženy, které jsouce si vědomy, že nakažlivou nemocí stiženy jsou, za kojnou do služby vstoupí, nýbrž také ty, které teprve po vstoupení do služby nemocí takovou stiženy byvše, jako kojné ve službě setrvají.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Kojné. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 68-68.