Silnice celní.


I. Pojem.
Silnice celní jsou celní a vodní cesty, po nichž vstup a výstup zboží přes čáru celní jest dovolen. Silnice celní jsou v každé krajině zvláštními vyhláškami uvedeny ve všeobecnou známost a jakožto takové označeny (§ 20 cel. a mon. ř.).
II. Silnice celní jsou v místech, kde celní čáru protínají, vyznačeny sloupy a tabulemi, dle jichž tvaru a barvy nápisu lze, jako při městištích, seznati kategorii úřadu, k němuž celní silnice vedou (sloupy černožlutě natřené; pro vedlejší úřady celní I. třídy a vyšší úřady tabule tvaru kulatého, nápis červený na bílém poli; císařský orel nad nápisem. Pro vedlejší celní úřady II. třídy tabule tvaru čtverhranného; nápis černý na bílém poli; císařský orel pod nápisem). Vede-li celní silnice přes stanici opovídací, připojí se na tabuli silniční ještě toto: Přes stanici opovídací v .... nebo do ..... Vede-li cesta k několika úřadům celním, jest jich jména až ku křižovatce uvésti. Úřady celní a stráž finanční mají pečovati o zachování těchto znamení v dobrém stavu.
III. Cesty vedlejší.
Silnice a cesty, které nejsou takto označeny, jsou vedlejší. Přechod čáry celní po těchto silnicích jest zakázán. Tolikéž jest celní cesty pro zboží, které podléhá bezvýjimečnému zákazu vývoznímu, dovoznímu nebo průvoznímu, za cesty vedlejší považovati. Na pobřeží moře nebo na ostrovech, ležících v celním území, uvedeny bývají přístavy, do nichž lze se zbožím přijeti, veřejně oznámeny. Všechny ostatní přístavy, zálivy, průplavy atd., které nejsou označeny jakožto cesty celní, jsou cestami vedlejšími.
IV. Po cestách celních, které vedou ku celnímu úřadu vedlejšímu třídy I., může zpravidla veškeré zboží, které bezvýminečnému zákazu nepodléhá, vystoupiti i vstoupiti. Celní silnice, které ku celnímu úřadu vedlejšímu třídy II. vedou, jsou ve příčině celního styku jen pro ono zboží otevřeny, které tyto úřady bezvýminečně, nebo jen ve množství obmezeném vyclíti mohou (§ 22 cel. a mon. ř.).
V. Na pohraničních vodách jsou místa, kde zboží na lodi dopraveno nebo z lodi vyloženo býti smí, úředně označena a kromě těchto míst není žádné lodi dovoleno jinde zakotviti, neb jinak (provazy, čluny, prkny neb jinými plujícími tělesy se břehem se spojiti (§ 13 cel. a mon. řádu). VI. Doprava zboží přes čáru celní po silnicích celních nesmí se ani při vstupu ani při výstupu díti před východem nebo po západu slunce; rovněž i vykládání a nakládání zboží na vodách pohraničních jest mimo dobu denní zapovězeno. Železnice, které čáru celní protínají, byly rovněž za silnice celní prohlášeny (říš. zák. č. 175, č. 45 z r. 1857).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Silnice celní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 417-418.