Č. 5758.

Pensijní pojišťování: * Strojní sazeč v knihtiskárně, tvořící sazbu pomtocí klaviatury sázecího stroje, není převážně duševně činný a repedléhá tedy pensijntfmu pojištění dle zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb.
(Nález ze dne 10. června 1926 č. 25.515/25.)
Prejudikatura: Boh. 1666 a 3447 odm.
Věc: Václav H. v P. proti ministerstvu sociální péče stran pensijního pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad v pořadí instancí stejně, jak vyslovila zemská úřadovna I. všeob. pens. ústavu v Praze a
zsp v Praze, že st-l ve svém zaměstnání jako strojní sazeč u firmy »Dělnické družstvo tiskařské v P.« nepodléhá pensijnímu pojištění. V důvodech nař. rozhodnutí uvedeno, že práce, které st-l dle provedeného šetření koná, dlužno považovati za práce převážně manuelní, byť i kvalifikované, které nezakládají podle § 1, odst. 1. zák. z 5. února 1920 čís. 89 Sb. penzijní povinnosti. Okolnost, že práce jeho vyžaduje zvláštní pozornosti a znalosti pravopisu, nemůže dodati celkovému jeho výkonu povahy práce převážně duševní.
O stížnosti uvážil nss toto:
Stížnost vytýká jako vadu, že nebyly přesně zjištěny všechny funkce a úkony, k jichž provádění je st-l dle svého zaměstnání povolán.
Námitka ta je bezdůvodnou. V adm. řízení byl st-l vyslechnut, v námitkách i v odvolání činnost svoji podrobně vylíčil; své vyjádření ohledně činnosti té podalo i »Dělnické družstvo tiskařské« a vyslechnut byl i ředitel družstva. Výpovědi i vyjádiení byla stranám vzájemně sdělena a nikdo neučinil návrhu, aby šetření v nějakém směru bylo doplněno, zejména nebyly za účelem zjištění činnosti st-lovy navrženy další důkazy. St-l a zaměstnavatel jeho shodli se v tom, že st-l jako strojní
sazeč denního listu, resp. různých periodických časopisů před započetím sazby musí stroj očistiti a dle potřeby naolejovati, pak klepáním na příslušné klávesy sázecího stroje utvoří sazbu, při čemž bdí nad tím, aby hrubé chyby pravopisné a zřejmé chyby rukopisu nepřenesl do sazby.
Tvrzení st-lovo rozcházelo se s tvrzením zaměstnavatele jen v tom, že st-l tvrdil, že kromě hrubých pravopisných a zřejmých chyb rukopisu, tento i slohově opravoval. Toto tvrzení ,bylo však zaměstnavatelem důrazně popřeno a poukázáno k tomu, že slohově rukopis opravovati nemá
práva ani korektor, tím méně sazeč. St-l o opaku důkazu nenabídl a přiklonil-li se žal. úřad, hodnotě výsledky šetření, k výpovědi zaměstnavatelově, proti níž stálo pouhé opačné tvrzení st-lovo, ničím nedoložené a nabídnutím důkazů nepodepřené, nelze v tom shledati podstatné vady ve
smyslu § 6, 2. odst. zák. o ss. V ostatním se výpovědi shodovaly a nelze
tedy právem tvrditi, že šetření o činnosti st-lovč bylo neúplné neb vadné.
Nebyla-li nss-em shledána v řízení vada, musí soud svému rozhodování položiti za základ ohledně práce st-lem konané onu skutkovou podstatu, ze které vychází žal. úřad, totiž ony práce, které svrchu jsou uvedeny. Pak ovšem nemůže nss vycházeti od toho, že st-l ony články, jež sázel, i slohově opravoval a jdou vývody stížnosti, které zejména z té
okolnosti dovozují, že činnost st-lova byla převážně duševní, mimo.
Po stránce zákonnosti nař. rozhodnutí jde pak o to, zda žal. úřad onu činnosit st-lovu, kterou na základě řízení prostého vad má za prokázanou, právem nehodnotil jako převážně duševní, nýbrž jako převážně manuelní. Neboť jak nss ustáleně judikuje, nehledě k zaměstnancům, kteří
k pracím jiných osob pravidelně dozírají a zaměstnancům uvedeným v § 1, odst. 2. pod lit. b) cit. pens. zák. (kterážto ustanovení zde zřejmě ne-
přicházejí k platnosti), podléhá jen takový zaměstnanec pens. pojištění, jehož činnost je převážně duševní (srovnej nález Boh. 1666 adm.). A tu jistě není sporu, že čištění stroje a jeho naolejování duševní činností není. Neshledal ji však nss ani v další činnosti st-lovč, totiž ve tvoření sazby pomocí klaviatury sázecího stroje. Neboť při sázení sazby pomocí stroje tiskacího jde o pouhé osvojení si jistých poznatků, poskytovaných mechanismem stroje, prostými smysly. Ovšem jest i tu činnost sazeče, jako každá činnost člověka rozumově vyspělého, podmíněna činností duševní, funkcemi myšlenkovými. Tyto funkce myšlenkové jsou však pouze přirozeným podkladem pro fysické úkony strojního sazeče,
který, má-li svoji práci konati řádně, nemůže se bez nich obejíti; funkce ty nemohou však vtisknouti pracovnímu výkonu strojního sazeče, totiž sestavování sazby pomocí klaviatury stroje povahu práce duševní.
Okolnost, že práce st-lova vyžaduje zručnosti, pohotovosti a pozornosti, pak znalosti komplikovaného stroje, nedodává jí rázu činnosti převážně duševní ve smyslu zákona pensijního, jak nss konstantně judikoval na př. v nálezech, týkajících se zaměstnanců, obsluhujících různé stroje
(viz nál. Boh. 3447 adm.).
Zbývá tedy jen skutečnost, že věcí st-lovou bylo i opraviti hrubé pravopisné a zřejmé chyby rukopisu. Účelem a cílem práce st-lovy je však obsluha sázecího stroje a tvoření sazby pomocí tohoto stroje, práce — jak dovozeno, manuelní a nikoli duševní. Oproti té ustupuje zcela zřejmě v pozadí jak co do momentu časového, tak co do významu občasná oprava hrubých chyb pravopisných a zřejmých chyb rukopisu, takže i kdyby opravy ty za duševní práci byly považovány, nebylo by
lze tvrditi, že nad činností manuelní převažuje.

Citace:

č. 5874. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 285-286.