Čís. 14225.

Složením jistoty k soudu je podle § 56 c. ř. s. a § 78 ex. ř. zřízeno zástavní právo k předmětu složenému pro nárok, vzhledem k němuž jistota byla dána, a nelze jistotu tu bez svolení vymáhajících věřitelů ani vydati ani jí k jinému účelu použiti.
(Rozh. ze dne 6. března 1935, R I 90/35.)
Exekuční soud povolil povinné Marii R-ové odklad exekuce pod podmínkou, že povinná složí podle § 44 II. ex. ř. jistotu. Jistota ta byla povinnou složena. Po uplynutí lhůty, na kterou byl odklad exekuce povolen, prohlásil H. T., že převezme za podmínek v § 271 I. ex. ř. zabavené věci a navrhl, by složená jistota byla považována za jistotu žádanou § 271 I. ex. ř. Prvý soud vyhověl tomuto návrhu, rekursní soud k návrhu vymáhajícího věřitele dr. Gustava H-a zrušil usneseni prvého soudu, pokud jím bylo vysloveno, že povinnou složená jistota podle § 44 II. ex. ř. má býti nyní jistotou podle § 271 I. ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Podle § 44 ex. ř. jest jistota, kterou složila povinná, určena k zajištěni případných náhradnich nároků vymáhajicioh věřitelů vzniklých jim z příčiny odkladu exekuce. Složením jistoty k soudu jest podle § 56 c. ř. s. a § 78 ex. ř. zřízeno zástavní právo ku předmětu složenému pro nárok, vzhledem, k němuž jistota byla dána. Nelze proto tuto jistotu bez svolení vymáhajících věřitelů ani vydati ani jí použiti k jinému účelu. Otázka, zda tvrzený náhradní nárok vymáhajícího věřitele Dr. H. jest po právu čili nic, nelze řešiti v tomto řízení. Z okolnosti, že tento vymáhající věřitel zastavil exekuci vedenou na tuto jistotu, nelze ještě vyvozovati, že se vzdal zástavního práva nabytého složením jistoty.

Citace:

č. 14225. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 232-233.