Svévole v protahování sporů a exekucí jest předmětem článku Dra J. Cebe v Hosp. politice č. 3 ze dne 23. ledna 1937. Soudcova energie a určitost má nesporně na průběh řízení největší vliv. Uložení jistoty dle § 44 ex. ř. zamezuje podávání svévolných žalob oposičních a excisních, které po převratu kvetly netušené. Svévolný dlužník a kverulant přišel však na nový způsob protahování sporů a exekucí. Jest jím odmítání soudců, ba dokonce i soudů celých v prvé i vyšších instancích. Soudce, i soud jest odmítán soustavně a bezdůvodně, řízení se přeruší a až do vyřízení návrhu na odmítnutí uplyne pěkná lhůta. Proti postupu tomuto jest soudce bezmocný. Civilní řád soudní má ustanovení o pokutě pro svévoli pro případ svévolného podávání dovolání (§ 512) a dovolacích rekursů (§ 528), má také ustanovení o pořádkových trestech (§ 220), které se však týkají pouze rušení při soudním jednání (§ 198), hrubých neslušností, urážek soudců i strany, zástupce, svědka nebo znalce při jednáních (§ 199 c. ř. s.), postrádá však ustanovení, jímž by byla trestána nebo znemožněna svévole soustavným a bezdůvodným odmítáním soudců a soudů.