Č. 9936.

Živnostenské právo: * Fotografování pomocí automatu »Photomaton« jest řemeslnou živností fotografickou ve smyslu § 2 zák. č. 140/26.
(Nález ze dne 31. května 1932 č. 8820.)
Věc: Bedřich B. v B. proti zemskému úřadu v Brně o opověď živnosti.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 24. září 1929 nevzal okresní úřad v M. na vědomí opověď st-lovu, že bude jako svobodnou živnost provozovati fotografování automatem pojmenovaným »Photomaton« se stanovištěm v místnostech firmy »Rix« a v místnostech kina »Elektra« v M., zakázal mu další provozování této živnosti a nařídil odstranění fotografických automatů z řečených místností s odůvodněním, že opověděnou živnost nelze považovati za svobodnou, nýbrž za živnost řemeslnou podle zák. č. 140/26, pro kterou průkaz způsobilosti předložen nebyl.
Odvolání z toho podanému nebylo nař. rozhodnutím vyhověno z důvodů výměru v odpor vzatého.
Stížnost podaná stojí na stanovisku, že v daném případě nejde o provoz řemeslné živnosti fotografické, ježto k fotografování automatem »Photomatonem« není potřeba zručností nabytých vyučením se živnosti fotografické a zaměstnáním v ní. Stížnost má tu na mysli pojem řemeslných živností vymezený v § 1 odst. 2 živn. ř., kdež se stanoví, že řemeslné živnosti jsou takové, při nichž jde o zručnosti, které vyžadují vzdělání v živnosti vyučením se jí a delším zaměstnáním v ní (§§ 14—14f).
Zákon sám nespokojil se tímto vymezením pojmu živností řemeslných, nýbrž prohlásil v dalším odstavci řadu živností za řemeslné a zmocnil v odst. 4. min. obch., aby v dohodě s min. vnitra prohlásil za řemeslné i jiné živnosti, u nichž jsou dány předpoklady odst. 2. § 1 — Č. 9936 —
živn. ř. Jest tedy za živnost řemeslnou podle tohoto zákonného stavu považovati jen živnost tu, která za řemeslnou byla prohlášena zákonem samým aneb nařízením, vydaným podle cit. § 1 odst. 4.
Opoví-li někdo živnost, která byla prohlášena za řemeslnou, jest povinen předložiti průkaz způsobilosti (§ 14 odst. 1). Rozhoduje o opovědí živnosti, která byla buď zákonem neb nařízením prohlášena za řemeslnou, není živn. úřad vůbec povolán zkoumati, bude-li v konkrétním případě k provozování živnosti potřeba zručností, které vyžadují vzdělání v živnosti té vyučením se jí a delším vzděláním v ní (§§ 14—14 f), a není mu ponecháno, aby živnost, která byla prohlášena za řemeslnou, posuzoval jako svobodnou tenkráte, kdyby dospěl k závěru, že v konkrétním případě není potřeba zmíněných zručností. Takovéto právo nebo povinnost úřadu nelze zejména dovoditi z pojmu řemeslných živností, jak je vymezen v § 1 odst. 2, neboť tu se podává pouhé programové vysvětlení pojmu řemeslných živností, jež má význam jen při prohlašování té které živnosti za řemeslnou podle ustanovení § 1 odst. 4; podle tohoto zákonného ustanovení jest předpokladem vydání min. nařízení, o němž je tam řeč, aby tu byly pojmové znaky v § 1 odst. 2 stanovené.
Živnost fotografická byla prohlášena zákonem z 1. července 1926 č. 140 Sb. ve všech nových oborech za řemeslnou s omezeními obsaženými v § 1 odst. 5 živ. řádu, totiž že živnosti obchodní a podniky po továrensku provozované jsou vyňaty ze vřadění mezi řemeslné živnosti. V daném případě opověděl st-l »provoz Fotomatonovými aparáty (fotografie automatem).« Mezi stranami je mimo spor, že st-l obstarává celý fotografický proces, t. j. snímky, vyvolávání, exponování, sušení atd. fotografickým automatem »Photomatonem«. Vhozením mince uvádí se v činnost mechanismus, jenž zhotovuje fotografie samočinně. Je tedy jisto, že nejde o opověď nějaké obchodní živnosti, nýbrž že jde o provoz živnosti výrobní a že nejde ani o podnik po továrensku provozovaný. Pak ovšem nezbylo úřadu než subsumovati opověď pod pojem živnosti fotografické po rozumu zák. č. 140/26 a posuzovati opovězenou živnost jako živnost řemeslnou a nikoli jako živnost svobodnou. Podle § 2 zák. č. 140/26 jest živností fotografickou rozuměti celý po živnostensku provozovaný proces fotografický, jakož i jednotlivé části jeho. Činnost automatu, jak byla shora vylíčena, není ničím jiným než procesem fotografickým a spadá tudíž i provoz automatu pod definici § 2 cit. zák., jenž dále již nerozeznává, jakým způsobem proces fotografický se vykonává. Odpovídá-li tato široká definice účelu, jejž sleduje prohlášení živnosti fotografické za řemeslnou, a je-li tato definice ve shodě s § 1 odst. 2 živn. ř., je otázka, která vymyká se kognici nsst-u, ježto živnost foto- grafická byla prohlášena za živnost řemeslnou zákonem a nss-u nepřísluší zkoumají platnost zákona náležitě vyhlášeného.
Je mimo spor, že st-l zmíněnou živnost opověděl, nepodav potřebného průkazu způsobilosti, požadovaného podle ustanovení § 14 odst. 1 živn. ř. k nastoupení živnosti řemeslné. Pro tento nedostatek zákonné náležitosti právem odepřel žal. úřad vzíti na vědomí st-lovu opověď živnosti, právem zakázal mu další provozování její a nařídil odstranění fotografických automatů z oznámených stanovišť. — — — — Č. 9936 —
Bezpředmětná je výtka, že nebylo vyhověno návrhu st-lovu, aby byla slyšena podle ustanovení § 1 živn. řádu před rozhodnutím o opovědi živnosti obch. komora, neboť tato organisace slyšena byla a podala své vyjádření. Ostatně nebylo tohoto výslechu vůbec třeba, neboť při rozhodování o opovědi živnosti výslech obch. komory předepsán není.

Citace:

č. 9936. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 85-87.