NPD documents search: Boh. adm., 15 (1933), sv. 2

Čís. 16096.

Bylo-li objednáno zboží v cizině s tím, že musí býti dodáno do tuzemska ihned na určité dovozní povolení, a byla-li cizozemská firma upozorněna, že řečené povolení platí pouze do určité doby (šest týdnů) po jeho vystavení, jde o obchod fixní.
Nárok na náhradu škody vzniklé tím, že cizozemský dodavatel nedodal ve lhůtě, po kterou platilo dovozní povolení.
(Rozh. ze dne 12. května 1937, Rv II 728/35.)
Žalobce objednal objednávkou ze dne 29. září 1932 mimo jiné zboží 1000 kusů hlíz begónií a 200 kusů gloksinií. Toto zboží mu nebylo zasláno společně s ostatním objednaným zbožím a žalobce, aby využil dovozního povolení, objednal objednávkou ze dne 22. listopadu 1932 u žalované firmy dalších 1000 kusů gloksinií a 1000 kusů begónií s tím, že má býti ihned dodáno přiloženým dovozním povolením, č. 229332 ze dne 26. října 1932. Žalovaná tuto objednávku přijala stejně jako příkaz, aby zásilku do zbývající váhy podle dovozního povolení, z něhož bylo ještě volných 112,5 kg, doplnila gloksiniemi. Žalované firmě byl s objednacím listem ze dne 22. listopadu 1932 zaslán jejím zástupcem S. dopis ze dne 23. listopadu 1932, v němž byla upozorněna, že dovozní povolení, které ostatně měla žalovaná před expedicí první zásilky u sebe, platí jen šest týdnů od vystaveni, t. j. počínaje dnem 26. října 1932. Žalovaná firma však nedodala žalobci ony objednané gloksinie a begónie. Jak žalobce, tak žalovaná žádali o prodloužení řečeného dovozního povolení, ale žádosti ty byly zamítnuty. Žalobce tvrdil, že tím, že mu žalovaná firma nedodala koupené gloksinie a begónie, utrpěl škodu jednak ve výši 630 Kč, neboť cibule a hlízy musil si opatřiti náhradní koupí teprve v druhé polovici února a musil zboží to o uvedenou částku dráže zaplatiti, než je koupil u žalobkyně, jednak ve výši 10000 Kč na ušlém výdělku, neboť náhradní zboží obdržel pozdě, takže rostliny z nich mohl prodati s rozdílem u gloksinií 8 Kč, u begónií s rozdílem 3 Kč u jednoho kusu, než jaké ceny by byl dosáhl, kdyby mu cibule a hlízy byly dodány v umluvené době začátkem prosince 1932. Rozdíl cen u 1500 gloksinií činí 12000 Kč, u 1000 begónií 3000 Kč, tedy celkem 15000 Kč, z něhož odpočítává částku 6000 Kč na režii. Žalobce omezil při roku dne 15. prosince žalobní žádost o kompensando namítanou vzájemnou pohledávku 1221 Kč 50 h s přísl. jako nezaplacenou kupní cenu za zboží zaslané mu žalovanou firmou na první objednávku. Domáhá se proto zaplacení Částky 9408 Kč 50 h s přísl. Nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud správně z povahy sporného obchodu a ze zjištěných skutečností dovodil, že tu šlo o fixní obchod ve smyslu čl. 357 obch. zák. Uplatnil-li žalobce proti žalované firmě právo na náhradu škody pro nesplnění ve smyslu čl. 355 obch. zák., odpadla pro něho povinnost dáti žalované přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění. Podle zjištění odvolacího soudu byla žalovaná výslovně upozorněna na to, že dovozní povolení má platnost pouze šest týdnů, počínajíc dnem 26. října 1932, a že proto musí býti ihned odesláno; to zajisté musilo žalované postačiti, aby mohla zaujmouti stanovisko k učiněné objednávce, zda ji má přijmouti, či odmítnouti se zřetelem na stav, v jakém u ní zboží bylo. Není proto rozhodující skutečnost, že nebyla zároveň upozorněna na praksi Národní banky československé v příčině dovozních povolení, zda je rigorosní v té příčině, či zda lze počítati s možností prolongace dovozních povolení, a také nezáleží na tom, jak si v tom směru počínají v jiných státech, v nichž žalovaná provozuje obchody. Jestliže žalovaná přijala objednávku za zjištěných podmínek, bylo její smluvní povinností dodržeti sjednané podmínky, zejména podmínku včasného dodání zboží. Poněvadž však v té příčině smlouvu porušila, je žalobci za to opovědna, a ježto výše škody není již dovoláním napadena, byla právem odsouzena k zaplacení zjištěné škody.

Citace:

č. 9936. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 85-87.