NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4026.

Nemocenské pojišťování (Slovensko): Okr. nemoc. pokladna je povinna nahraditi veř. nemocnici útraty andrabického léčení svého člena.
(Nález ze dne 14. října 1924 č. 17607.) Věc: Zemská úřadovna pro pojišťování dělníků na Slovensku proti župnímu úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši o náhradu léčebných útrat.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — —
Není mezi stranami sporu o tom, že Štěpán P., truhlářský učeň, o jehož antirabické profylaktické léčení ve všeob. veř. státní nemocnici (Pasteurově ústavu) na Král. Vinohradech šlo, byl osobou, podléhající nemoc. pojistné povinnosti. Ustanovení, podle kterého by byla okr. nemoc, pokladna na Slovensku povinna hraditi léčebné útraty veř. nemocnici za pojištěnce obligatorní nemoc, pojistné povinnosti podrobené, obsahuje čl. XIX/1907 v § 59, dle něhož za nemocné, kteří jsou ošetřováni ve veř. nemocnicích, nese ošetřovací útraty okr. nemoc. pokladna a to za dobu 4 neděl dle poslední třídy, a za další dobu nemocenské za podmínek tam blíže uvedených. Na tomto stanovisku stojí obě sporné strany. Žal. úřad tím, že se dovolává oběžníku býv. uh. min. vnitra č. 126760/1903 a nař. býv. stát. pojišťovacího úřadu ze 13. listopadu 1907 č. 2147 z r. 1907, které reprodukují obsah § 59 zák. čl. XIX/1907.
Na tomto stanovisku stojí i stížnost, uznávajíc, že výlohy za ošetřováni jmenovaného by musila zásadně nésti okr. dělníky pojišťující pokladna ve Spišské Nové Vsi. Avšak stížnost vymyká se této povinnosti poukazujíc na § 3 a § 8 zák. čl. XXI z roku 1898, dle nichž léčební útraty z polovice hradí krajinská základna pro ošetřování nemocných.
Tento názor však ss nemohl uznati důvodným. Neboť § 206 zák. čl. XIX z r. 1907 zachoval, pokud jde o pojištěnce podléhající obligatornímu pojištění, v platnosti jen ustanovení § 9 zák. článku XXI z r. 1898, v němž se uvádí, že útraty za ošetřování osob ve veř. nemocnicích, a to takových osob, které jsou duševně choré, hradí stát. Že by však šlo v daném případě o osobu duševně chorou, to žal. úřad v nař. rozhodnutí vyvrátil a stížnost ani nepopírá, naopak ze správních spisů a stížnosti vysvítá, že není na sporu, že jde o osobu nemocnou ve smyslu cit. § 49 zák. čl. XIX z r 1907. Vzhledem k tomu, že tento předpis neuvádí, že by okr. nemoc. pokladna byla povinna hraditi jen polovici zmíněných ošetřovacích nákladů ve veř. nemocnici, odpovídá nař. rozhodnutí zákonu a stížnost jest, poněvadž stojí na stanovisku, že okr. nemoc, pokladna je povinna hraditi jen polovici těchto nákladů, neodůvodněna.
Bylo ji tudíž zamítnouti.

Citace:

č. 4026. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 605-606.