NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 2

Č. 5221.

Matriky: * Soudní výrok o neplatnosti manželství nenahrazuje s hlediska předpisů o opravě matrik rozsudek o nemanželském původu dítěte.
(Nález ze dne 17. prosince 1925 č. 15132/24).
Věc: Jindřich G. v M. proti ministerstvu vnitra stran opravy matriky narozených.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Vynesením z 31. března 1923 odepřela zsp v Brně povoliti opravu rodné matriky v tom směru, že jest st-l nemanželským synem Pavly N., poněvadž o původu jeho, zda má býti považován za dítě nemanželské, řádným pořadem právním dosud rozhodnuto nebylo. Odvolání nevyhovělo min. vnitra nař. rozhodnutím, protože st-l je podle připojeného rodného listu v matrice israelitského matričního úřadu v M. zapsán jako manželský syn Isidora a Pavly G. a oprava tohoto formálně správného zápisu mohla by býti nařízena, ježto jde o otázku práva soukromého, toliko na základě pravoplatného soudního výroku o nemanželském původu st-lově; tento výrok však v rozsudku král. uh. kurie z 1. listopadu 1903 o neplatnosti sňatku jeho rodičů není obsažen a st-lem existence takového výroku ani jinak nebyla prokázána.
O stížnosti uvažoval nss takto: — —
Stížnost uznává sice, že základní právní hledisko žal. úřadu o tom, že jest třeba k povolení žádané opravy matriky narozených pravoplatného výroku soudního o nemanželském původu st-lově, je správné a že odpovídá platnému právnímu řádu; soudí však, že jak pravoplatný rozsudek o neplatnosti manželství rodičů st-lových tak i výrok v něm obsažený o vině obou rodičů na neplatnosti sňatku jejich nahrazují výrok o nemanželském původu st-lově a že proto měl žal. úřad opravu dotčené matriky povoliti. Nss nemohl stížnosti v tomto směru přisvědčiti.
Dekret dvorské kanceláře z 5. dubna 1844 sb. zák. soudních č. 799 prohlásil v souhlasu s nařízením cís. patentu z 20. února 1784 (sbírka zákonů Josefa II., VI. díl č. 574) o dohledu krajských úřadů k řádnému vedení matrik a s dvor. dekretem z 21. října 1813, sb. pol. zák. svazek 41 č. 95 dodatečné záznamy v matrikách narozených za přípustné a určil, že, ježto musí býti skutečnosti, jež takto mají býti pojaty do matriky, prokázány způsobem v dotčených předpisech uvedeným, oprava taková provedena může býti na rozkaz zemského úřadu, jemuž mají býti předloženy doklady při tom rozhodné. Ukládá tedy tento předpis zem. úřadu politickému za povinnost, aby povolil žádaný záznam resp. zápis jen tehdy, budou-li skutečnosti pro záznam rozhodné zjištěny a prokázány tak, jak dotčené předpisy požadují, čili jinými slovy, budou-li právní poměry ve příčině osobního stavu jednotlivcova, o jichž zápis v matrice narozených běží, zjištěny podle příslušných právních pravidel a těmi orgány státní moci, kteří jsou povoláni o úpravě právních poměrů těch rozhodovati.
Jak jest uznáváno ustálenou judikaturou soudní (srovn. rozsudky nejv. soudu z 20. ledna 1891, sb. civ. rozhodnutí č. 13570, ze 13. listopadu 1883 č. 9651 a ze 14. září 1898 č. 1-310) nemůže býti rozhodováno o manželském původu dětí, zplozených v manželství neplatném, v oficiosním procesu o neplatnosti manželství, nýbrž v řízení samostatném a není proto pro otázku práv plynoucích z osobního stavu rozhodným výrok soudu, kterým se prohlašuje manželství za neplatné. Také judikatura soudů býv. uher. státu (srov. rozhodnutí král. kurie č. 441/1905 Mji Dt Sv. I. str. 137) stojí na stanovisku, že se děti zrozené v neplatném manželství nestávají již prohlášením manželství toho za neplatné dětmi nemanželskými.
Nemá tudíž stížnost pravdu, domnívá-li se, že měl žal. úřad dostatečně prokázán nemanželský původ st-lův rozsudkem soudů o neplatnosti manželství jeho rodičů resp. že rozsudek ten nahrazuje výrok soudní o nemanželském původu jeho.
Stejně bezvýsledně žaluje stížnost na to, že žal. úřad neuznal za postačitelný průkaz nemanželského původu st-lova rozsudečné zjištění král. uh. soudního dvoru v G. ze 6. dubna 1903 toho obsahu, že bylo manželství rodičů st-lových prohlášeno za neplatné z viny obou rodičů. Nebylť tento výrok v pořadu stolic soudních potvrzen, nestal se pravoplatným a nelze proto z něho ničeho dovozovati pro nárok st-lův na povolení opravy matričního zápisu, při čemž ovšem nezáleží na důvodu, z jakého se stalo nepotvrzení rozsudku I. stolice soudní. Ostatně je i pochybno, zda by bylo dotčené rozsudečné zjištění samo o sobě dostatečným listinným průkazem o nemanželském původu st-lově.

Citace:

Č. 5221. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 704-705.