NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8451 —
Č. 8451.

Stavební právo. — Ochrana nájemníků (Slovensko): * Proti vyklizení domu nařízenému úřadem podle § 175 stavebního statutu župy nitranské nemůže nájemník namítati, že vlastník domu nevymohl si svolení ke zrušení nájemní smlouvy dle § 3 zák. na ochranu nájemníků č. 85/23.
(Nález ze dne 24. února 1930 č. 20177/28.)
Věc: Ludvík K. a Gizela Č. proti župnímu úřadu v Nitře o exekuční vyklizení bytu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Pravoplatným rozhodnutím župního úřadu v Nitře z 20. října 1927 bylo podle § 175 nitranského župního stav. statutu nařízeno, aby dům č. ... v Nitře, náležející Marii L., byl ihned pro přístup obecenstva uzavřen a do 15 dnů zbourán, ježto hrozí sesutím, a městská rada v Nitře byla zároveň požádána, aby se postarala o vystěhování a umístění rodin v tomto domě bydlících. Na žádost majitelky domu, opírající se o toto rozhodnutí, nařídil okresní úřad v Nitře výměrem z 29. února 1928 na základě § 175 uvedeného župního statutu, aby rodiny st-lů byly exekuční cestou vystěhovány. Na odvolání st-lů z rozhodnutí — Č. 8451 —
toho podané zastavil okr. úřad v Nitře nařízenou exekuci. Župní úřad v Nitře nař. rozhodnutím odvolání st-lů zamítl, exekuci zastavující výrok okr. úřadu zrušil a nařídil, aby rozhodnutí jeho z 20. října 1927 bylo do 30 dnů vyhověno. V důvodech bylo uvedeno, že na odvolání nebylo možno vzíti zřetel, ježto vystěhování resp. uzavření domu, o který jde, jest odůvodněno jeho životu nebezpečným stavem a nelze proto přihlížeti k soukromoprávním okolnostem odvolateli uvedeným, pročež bylo třeba naříditi vyklizení domu.
O stížnosti z rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Výrok okr. úřadu v Nitře, nařizující exekuční vystěhování rodin st-lů z domu č. ..., který se stal zamítnutím odvolání st-lů pravoplatným, byl vydán na základě § 175 stav. statutu župy nitranské. Tento § ustanovuje pod nadpisem »Nariadenie srúcania vysťahovania« v odst. 1. doslova »Keď je budova, čiastka budovy, ohrada alebo studňa v takom chatrnom stave, že jej jestvovanie ohrožuje bezpečnost života a majetku, môže vrchnost pod ťarchou exekucie nariadiť podľa okolnosti vyprázdnenie, zatvorenie, opravenie alebo srúcanie patričného objektu.« V případě důležitého veř. zájmu, veřejného nebezpečí nebo nenahraditelné škody, uvedené v § 8 zák. čl. XX:1901, může býti v dotčeném výměru podle 2. odst. téhož § vysloveno, že odvolání z něho podané nemá odkladného účinku. Těmito ustanoveními dáno bylo stavebně policejní vrchnosti, kterou jest v I. stupni okr. úřad a ve II. stupni župní úřad (§ 274 odst. 2., cit. župního statutu), oprávnění, aby z důvodu ohrožení bezpečnosti života a majetku, tedy z důvodu veř. zájmu, nařídila exekuční vyklizení budovy, jejíž stav. stav jest tak chatrný, že hrozí sesutím a ohrožuje takto bezpečnost lidí a majetku. Stavebně- policejní demoliční příkaz a z něho jako důsledek plynoucí nucené vyklizení vadné budovy, opřené o předpis § 175 uvedeného žup. statutu, jeví se proto jako akt správního úřadu stavebního, vydaný na preventivní ochranu veř. zájmů, které zjištěným závadným stavebním stavem staveb, objektu ohroženy a mohly by utrpěti újmu.
Stížnost nepopírá, že dům, o který jde, jest v takovém chatrném stavebním stavu, že hrozí sesutím, a připouští také, že výrok o jeho zbourání jest pravoplatný. Jediná námitka, kterou stížnost vznáší, jest opřena o tvrzení, že st-lé jsou nájemníky řečeného domu, a že jejich nájemní poměr k majitelce jeho nebyl soudně zrušen. Z tvrzení toho dovozují st-lé, že i když rozhodnutí o zbourání domu, ve kterém mají své byty najaty, jest pravoplatné, nelze naříditi jeho vyklizení, pokud jejich nájemní poměr nebyl soudně zrušen. O to však majitelka domu nežádala, takže soud neměl ani příležitost o tom rozhodovati. Z obsahu této námitky jest zřejmo, že podle právního názoru st-lů ochrana, zaručená jim jako nájemníkům zákony o ochraně nájemníků, jest překážkou exekučního vyklizení jich z bytů, které mají najaty, nařízeného stav. úřadem podle § 175 cit. žup. statutu.
Tento právní názor jest však mylný. Zákony na ochranu nájemníků poskytují ochranu nájemníkům jen tím, že po jistých stránkách omezují pronajímatele místnosti v disposicích, k nimž by jinak byli oprávněni. Zákon o ochraně nájemníků č. 85/23, jehož platnost byla prodloužena zák. č. 183/27 až do vydání nového zák. č. 44/28, který podle § 37 — Č. 8451 —
nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1928 a platil tedy v době vydání nař. rozhodnutí, obsahuje v §§ 1 až 7, shrnutých pod nadpisem »O výpovědi«, ustanovení o tom, za jakých předpokladů a jakým způsobem může pronajímatel nájemní poměr zrušiti. Podle §§ 1 a 2 mohou pronajímatelé smlouvu nájemní nebo podnájemní vypověděti jen, svolí-li k tomu příslušný soud, který může tak učiniti toliko z důležitých důvodů. V § 3 jsou pak uvedeny dva případy, kdy pronajímatel může žádati zrušení nájemní smlouvy bez výpovědi, totiž zneužívá-li nájemník bytu ke značné škodě pronajímatelově, nebo musí-li se pronajaté stavení z nařízení stav. úřadu znovu stavěti nebo zbořiti. V těchto předpisech projeven jest jasně úmysl zákona, poskytnouti nájemníkům ochranu jen proti pronajímatelům proti bezdůvodnému jednostrannému zrušení nájemní smlouvy výpovědí nebo prohlášením, bez svolení soudu, které tento může dáti jen z důležitých důvodů.
Ochrana tato dána jest podle toho jen soukromoprávnímu poměru, ve který vstoupil nájemník uzavřením nájemní smlouvy s pronajímatelem, jenž nemůže poměr tento svémocně jednostranným projevem vůle zrušiti, a vztahuje se tedy jen na soukromoprávní vztahy mezi pronajímatelem a nájemníkem. Z § 3 cit. zák. jest pak zejména zřejmo, že pronajímatel nesmí svémocně zrušiti nájemní poměr ani zbořením domu, a to ani tehdy, když mu zboření bylo nařízeno úřadem stavebním, neboť v tomto případě může toliko žádati za zrušení nájemní smlouvy bez výpovědi (§ 3 odst. 1.), nebo za svolení k výpovědi z tohoto důvodu podle § 1 (§ 3 odst. 2.). Leč ustanovení toto postihuje také jen disposiční volnost pronajímatele proti nájemníku jeho jako kontrahentu v příčině zrušení nájemní smlouvy, s ním uzavřené. Ono se však nedotýká právní relace, ve které jest pronajímatel jako majitel domu k stav. úřadu. Tato relace jest poměrem veřejnoprávním a cit. ustanovení se jí vůbec nedotýká a ji nijak nemění. Proto nelze v předpisu § 3 zák. o ochraně nájemníků důvodně shledávati překážku pro stav. úřad, aby — zjistí-li životu nebezpečný stav obytného domu — nenařídil jeho vyklizení nájemníky jej obývajícími adm. exekucí podle § 175 uvedeného župního statutu. Nařízení takovéto exekuce, vykonávané z důvodů veř. zájmu, má arci účinky na soukromoprávní poměr, v němž jest nájemník domu k jeho majiteli, ale existence tohoto soukromoprávního poměru není pro stav. úřad překážkou, aby ze své moci, dané mu cit. ustanovením župního statutu, exekuční vyklizení domu, hrozícího sesutím, neprovedl. Okolnost, že exekuční vyklizení nařídil stav. úřad, jako v daném případě, z podnětu majitelky domu, nemá právního významu, ježto úřad mohl tak učiniti i bez takového zakročení ze své moci úřední.
Pokud stížnost dovolává se nálezu Boh. A 5896/26, nemůže z něho pro svůj názor nic vytěžiti, ježto v nálezu tom bylo také jen vysloveno, že pronajímatel ani v případě, bylo-li mu stav. úřadem nařízeno zboření domu, nesmí nájemní poměr zrušiti svémocně jeho zbořením, nýbrž může podle § 3 zák. o ochraně nájemníků jen žádati u soudu za zrušení smlouvy bez výpovědi nebo žádati o svolení k ní z tohoto důvodu. O takovýto případ zde však nejde, neboť v daném případě bylo nařízeno exekuční vyklizení domu st-li jako nájemníky obývaného úřadem stavebním z vlastní jeho moci z důvodů veřejnoprávních, takže o ochranu — Č. 8452 —
zaručenou nájemníku toliko proti pronajímateli, nikoli proti úřadu, podle § 3 zák. o ochraně nájemníků tu nejde.

Citace:

č. 8451. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 433-436.