NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Sčítání lidu
jako událost vysloveně statistická proběhlo dne 2. prosince 1930 podle dosud známých zpráv velmi dobře. Děkuje za to pečlivé přípravě. Nebylo patrného odporu a ani podstatných stížnosti do národnostního a konfesního sčítání není. Snad nebude neprospěšno uvésti několik dat podle úředních zpráv, jak vlastní akce probíhá: První materiál Stát. úřadu statistickému v Praze byl dodán z Loketska. — V Bratislavě se téměř zdvojnásobil počet československých příslušníků (1930: 60 tis., 1921: 31 tis.), Němci stoupli, zato Maďaři klesli pod 20%. Závěrek bude možný, až bude zjištěno, pokud se židé hlásili k židovské národnosti či opačně. — Proces vylidňovaní Českých Budějovic, jako známý úkaz vylidňování jižních Čech, se dosud nezastavil. Totéž se dosvědčuje i u Klatov, kde sice číselně se jeví nepatrný přírůstek, který se však zmenšuje tím, že v Klatovech nebylo 1921 vojenské posádky. I Písek nepatrně vzrostl (jen 700 osob). — Největší vesnicí v republice jsou Kročehlavy u Kladna, t. j. 11379 obyv. (o 907 obyv. více, ale také o 550 domy víc než 1921). — V Šumperku na Moravě vzrostla česká menšina z 16% na 22%, čímž město stává se dvojjazyčným. — Vylidňování jižních Čech se potvrzuje: Benešov ztratil 1161, Příbram 3197, Sedlčany 4091, Tábor 2707. — Ml. Boleslav vzrostla o 7800 (87 tis.:78 tis.), Chomutov 11566 (90 tis.:78 tis.), Uher. Hradiště 19375 (137:118 tis.). — Na Slovensku a Podk. Rusi města vesměs vzrůstají: Kežmarok 8539 (66:57 set.), Turč. Sv. Martin 7842 (64:56), Nitra 8683 (78:69), Komárno 8539 (66:57), Berehovo 11116 (63:52), Chust 14713! (71:55), Užhorod 6318 (47:41). — Československu přibylo celkem 1115859 obyv., t. j. 6.83%, takže nynější stav je 14723234 obyv. — Moravská Ostrava sčítáním lidu stává se městem jednojazyčným, neboť německá menšina klesla pod 20% (18.5%). — V sestupné řadě slovenská města vyšla ze sčítání takto: 1. Bratislava, 2 Košice, 3. Trnava, 4. Nové Zámky, 5. Prešov, 6. Nitra, 7. Komárno (nad 20 tis.), 8. Žilina, 9. Ružomberok, 10. Lučenec, 11. B. Šťavnica, 12. Spiš, N. Ves, 13. Levice, 14. Piešťany, 15. Trenčín, 16. Michalovce, 17. В. Bystrica (nad 10 tis.) — Opava má 36 tis. (+2.6 tis.). — Olomouc vykazuje tento stav; celkem 66,3 tis. (dříve 57206), z toho Čechů 48 t. (39 tis.), Němců 15 tis. (23%, 15 tis.), Židé 900 (792), Maďarů 1200 (39, nyní vojsko?), Poláci 150 (46). — Na Slovensku přibylo za 9 let 11% (3329717:2997048), na Podkarpatské Rusi 20% (725294:604593). — Nejmenším městem v rep. je patrně Osečná na Mimoňsku v Č.: má 600 (dříve 570) obyv. Nedaleko je druhé »město« Kuří Vody s 900 (dř. 924) obyv. — Brno vyšlo ze sčítání nevalně: novinami byl odhadován jeho vzrůst téměř k 270000, zatím však dosáhlo jen 263000 obyvatel. Přírůstek je tedy 41 tis., t. j. 18.5%. Vnitřní město také zde se vylidňuje. Příčiny pomalejšího vzrůstu, který ostatně nemusí být nezdravý, jsou hlubšího rázu a souvisejí v neposlední řadě i s krisí průmyslu brněnského. Tyto nevalné výsledky však zaplašuje úplně výsledek národnostní: Brno je jednojazyčným městem, neboť Němci klesli pod 20%. Tak i zemi moravsko-slezské dostává se konečně vlastního zemského města českého. Ča.

Citace:

Čís. 13052. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 551-552.