Odbor »Brno«.

Měsíční schůzka odboru »Brno« Spolku notářů čsl. konala se v místnostech Notářské komory v Brně dne 14. března 1929 za četné účasti notářů i kandidátů.
Notář Dr. Kotěra pojednal v obšírné přednášce o postupu v řízení pozůstalostním, pokud se jedná o zjišťování dědiců, hlavně s ohledem na případnou reformu řízení.
K tomu slouží zápis úmrtní, uvědomování a vyzývání domnělých dědiců k přihlášce a pak pátrání ve smyslu § 77 odst. 2, §§ 128 a 131 nesp. pat. Vytknuto, že zjišťování dědiců v zápisu úmrtním jest všeobecně neúplné, což nutno přičísti neinformovanosti a stálému střídání v obecních úřadech.
V uvědomování domnělých dědiců naráží se na neúplnost zákona. Ten zná jen uvědomění se současným vyzváním k přihlášce. Nutným jest v praxi zavěsti i prosté uvědomění, tedy bez vyzývání a bez obesílání, hlavně v případech, kdy jest po ruce formálně správný a pozůstalost vyčerpávající testament, pak pro uvědomění dědiců nepominutelných.
Na to rozebral přednášející zevrubně jednotlivé případy, nastupující dle § 77 odst. 2, §§ 128 a 131 nesp. pat. s ohledem na preklusi dle § 120. Upozornil na rozpory a nutnost sjednocení pro všecky tyto případy.
Nutným se jeví zřizování jednotného opatrovníka ve všech případech, jemuž přísluší vždy též cura bonorum, větší zveřejňování ediktu, jakož i zkrácení lhůty jeho.
V nastalé debatě, jíž se velice živě účastnili i pp. kandidáti, pojednáno hlavně o tom, jak postupovati v případech, kdy pozůstalost odevzdána dle § 77 odst. 2 vojínu, o němž se dodatečně zjistilo, že zůstavitele nepřežil. Referující vycházel od zásady, že nutno jest odevzdání jako zmatečné zrušiti a jmění odevzdati dodatečně v pozůstalosti původní. Většina účastníků hájila zásadu, že majetek jest právoplatně odevzdán. patří do pozůstalosti tohoto vojína a má se odevzdati jeho dědicům, dědicům pozůstalosti prvé pak, že přísluší toliko žalobní nárok dle § 823 obč. z.
Notář Dr. Zvěřina přednesl tento praktický případ: Manželka ustanovila za svého dědice svého manžela se závazkem, že po jeho smrti připadne jak její, tak i jeho majetek čtyřem dcerám (dvě plnorodé a dvě polorodé). Manžel při projednání pozůstalosti na to přistoupil, pozůstalé, dosud společné nemovitosti připsány zcela poz. manželu a na celých poznamenána substituce pro tyto čtyry dcery. Nehledě ani k tomu, že poz. manžel se pokusil novou poslední vůlí odkázati svou polovinu jedině svým dvěma dcerám, nastala otázka, jak postupovati v pozůstalostním řízení tohoto manžela.
Vysloven názor, že v pozůstalosti manželově se musí celé jeho jmění zjistit a jako massa substituční vyloučit, a pak dodatečně odevzdat ve smyslu § 26 nesp. patentu v pozůstalosti prvé, protože poz. manžel svého času za to, že se stal dědicem, zvětšil substituční massu i o svůj majetek.
Schůzka byla ukončena po projednání jiných velice zajímavých praktických případů.
Dr. K.

Citace:

DNK.. Urychlení unifikace československého občanského zákoníku. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1929, svazek/ročník 10, číslo/sešit 7, s. 206-206.