Č. 8281.

Vyvlastnění. — Stavební ruch: * Ustanovení § 5 odst. 3 zák. č. 43/28, podle kterého prekluse stihá námitky, které nebyly uči- něny nejpozději při šetření na místě, platí i pro námitku, že nebylo prokázáno, že žadatel nemá v obci pozemků, způsobilých k zamýšlené stavbě.
(Nález ze dne 6. prosince 1929 č. 21820.)
Věc: Marie F. v B. (adv. Dr. Lad. Just z Bratislavy) proti župnímu úřadu v Bratislavě (za zúč. strany adv. Dr. Lad. Nadaši z Bratislavy) o vyvlastnění dle zákona o stavebním ruchu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání st-lky z výměru okr. úřadu v H. z 20. února 1928, jímž bylo povoleno vyvlastnění části pozemku č. . . . v kat. obci B., patřícího st-lce pro Jana V. a spol. ke stavbě obytných domků, poněvadž st-lka při místních šetřeních konaných dne 26. ledna a 20. února 1928 neuplatnila žádné námitky proti vyvlastnění (odst. 3 § 5 zák. č. 43/28). — — — —
Stížnost vytýká, že žadatelé o vyvlastnění mají vlastní pozemky k stavbě způsobilé a že vysvědčení obce, potvrzující opak, není pravdivé a je formelně nedostatečné. K těmto okolnostem měl dle názoru stížnosti úřad hleděti z úřední povinnosti, tedy bez ohledu na to, zdali st-lka takovou námitku učinila při místním šetření čili nic, neboť dle § 4 odst. 1 zák. č. 43/28 nemá býti vyvlastňovací řízení vůbec zahájeno, není-li žadatelem podán průkaz, že nemá vhodného stavebního pozemku.
Nss neshledal tuto námitku důvodnou.
Dle odst. 1 § 4 cit. zák. jest ovšem předpokladem pro zahájení vyvlastňovacího řízení, aby žadatel prokázal, že nemá v obci pozemku způsobilého k zamýšlené stavbě, a, jest proto povinností okr. úřadu, by dříve než zahájí řízení, zkoumal, zdali uvedený průkaz jest podán. Leč z toho neplyne, že by expropriát mohl kdykoliv vytýkati, že úřad této své povinnosti nedbal a pustil se do vyvlastňovacího řízení, aniž bylo vyhověno uvedenému požadavku zákona. O řízení, jež jest se stranami na vyvlastnění účastnými provésti, má § 5 přesné předpisy. Mluví sice v odst. 1. o tom, že se při řízení především zjistí, jsou-li splněny podmínky §§ 2 a 3 a nezmiňuje se tu tedy výslovně o požadavku § 4. Ježto však průkaz, že žadatelé o vyvlastnění nemají sami v obci k zastavění způsobilého pozemku, není jen předpokladem pro zahájení řízení o vyvlastnění, nýbrž i podmínkou pro povolení vyvlastnění, musí i tato okolnost, chce-li vyvlastňovaný uplatniti, že úřad neprávem ono řízení zahájil, býti jím v řízení vytýkána a pak ovšem i za jeho účasti vyšetřena. Poněvadž pak pro zjištění této podmínky vyvlastnění není v zákoně nic zvláště stanoveno a z ustanovení § 5 vyplývá, že má veškerý materiál, na němž se vyvlastnění zakládá, býti projednán při místním šetření, nutno souditi, že i okolnost, je-li dána podmínka stanovená v odst. 1 § 4, musí se v případech sporných vyšetřiti dle předpisu § 5. Z toho následuje, že i námitka, o niž tu jde, musí být vznesena nejpozději při šetření na místě a že i o ní platí ustanovení § 5 odst. 3, že nebude k ní přihlíženo, nestalo-li se tak. Ježto pak není sporu o tom, že st-lka zmíněnou námitku při místním šetření neuplatnila, poukázal žal. úřad právem na zmeškání st-lky. Odmítl-li úřad podle toho meritorní řešení otázky, zda strany zúčastněné mají či nemají samy v obci vhodných pozemků, způsobilých k projektovaným stavbám, a nelze-li v tomto jeho postupu shledati ani nezákonnost ani vadnost řízení, pak ovšem nemůže otázka, zda zmíněný předpoklad pro vyvlastnění byl dán, být předmětem rozhodování nss-u. — —

Citace:

č. 8281. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 484-486.