Třetí sjezd německých právníků v Liberci (4.—6. června 1927). V 7. čísle tohoto časopisu (str. 203) bylo referováno o otázkách, které budou předmětem jednání na třetím sjezdu německých právníků z Československé republiky. Těsně před uzávěrkou tohoto dvojčísla zaslal sjezdový výbor redakci první svoji publikaci, obsahující dobrá zdání dožádaných odborníků k šesti stanoveným otázkám. Obsáhlý spis (VIII. + 249 stran) přináší materiál veliké vědecké ceny, o němž bylo by záslužné referovati podrobněji. Předložené práce a výsledky sjezdového jednání budou důležitým pramenem pro studium hledisek, s nichž němečtí právníci přihlížejí k aktuálním problémům platného právního řádu našeho státu.
K otázce úpravy zajišťovacího převodu podal dobré zdání známý německý civilista prof. Oertmann. Pro nás má studium jeho práce zvláštní význam tím, že o dané otázce podrobně jednal druhý sjezd československých právníků v Brně r. 1925. Jest zajímavé, že zásady, které sjezd československých právníků přijal v obou svých resolucích k první otázce civilní sekce, kryjí se se směrnicemi, jež pro budoucí vývoj zákonodárný navrhuje Oertmann ve své práci. Institut zajišťovacího převodu považuje autor za postrádatelný a nedoporučuje, aby byl zaveden spolu s rejstříkovou hypotékou (str. 5, 30): odchyluje se toliko v otázce předmětů rejstříkové zástavy; náš sjezd v první resoluci doporučil zavésti rejstříkovou hypotéku toliko pro zastavení věcí hromadných, a výdělkových a jiných podniků, zamítl naproti tomu většinou hlasů zavésti ji i pro zástavu jednotlivých věcí movitých.
Obsáhlá studie o reformě akciového práva, jejímž autorem je dr. Durig z Innsbrucku, shrnuje především historický materiál k dané otázce. V reformních návrzích neodchyluje se autor podstatně od zásad, které v literatuře obchodního práva jsou de lege ferenda uváděny.
Namátkou poukazuji k požadavku odstraniti systém koncesní a vybudovati účelně a jednotně normativní systém s obmezeným počtem rejstříkových soudů pro akciové společnosti, požadavek účinných kautel zabezpečujících správnost zakládacího aktu, novou úpravu působnosti dozorčích orgánů společnosti a j. v. Durig žádá, aby vůdčí myšlenkou reformy akciového práva byla snaha přizpůsobiti akciové právo novodobému vývoji akciové společnosti se zřetelem k potřebám dnešního hospodářského života. Práce Durigova prozrazuje bystrý postřeh praktického právníka i školeného teoretika. Budiž dovoleno poznamenati, že řada jeho reformních námětů kryje se v podstatě věci s úvahami, jež jsem o téže otázce publikoval ve své práci v Ročence právnické fakulty Masarykovy university v r. 1926 (str. 189—235).
K třetí otázce o soudcovském uvážení v trestním právu se zvláštním zřetelem k přípravné osnově našeho zákona trestního, přináší práce Köhlerova několik námětů, o nichž je třeba se zmíniti. Tak doporučuje, aby zákonné skutkové podstaty byly stanoveny pokud možno s největší jasností, a aby meze zákazů byly vytýčeny tak, že lze přehlédnouti jejich dosah. Autor se domnívá, že předpoklady, za nichž podle přípravné osnovy dostavují se různé následky bezpráví resp. jejich výše, bude třeba podrobiti revisi potud, neměly-li by býti v zájmu jednotnosti judikatury přesněji stanoveny. Právo soudcovo upustiti od potrestání (mimořádné zmírnění trestu podle § 79 Osnovy) dlužno odstraniti. Osnovou stanovené meze, v nichž musí nebo může dojíti k přeměně trestu, jsou-li splněny zákonné důvody pro jeho zostření nebo zmírnění, považuje Koehler za strnulé (starr) a doporučuje je zmírniti. Ve výkonu trestu přimlouvá se, aby byla vyhrazena větší volnost řediteli ústavu posouditi způsob, jímž má býti trest odpykán.
Témata z oboru správního práva přinesla dvě vynikající práce Prof. dr. Goldschmidt a dr. Anders podali posudek k otázce ohraničení deliktů kriminálních a administrativních a o problému užití obecných norem trestního práva na administrativní delikt. K reformě správního soudnictví podal pozoruhodnou studii doc. dr. Jarolim. O obou pracích bude referováno v příštím čísle.
K otázce, jakým směrem má se bráti daňová politika československá, podal posudek konsulent dr. Spitaler. Výsledky své práce shrnuje do sedmi návrhů. K uspokojivému uspořádání budoucí daňové politiky československé může dle autora dojíti jen tehdy, bude-li důsledně zachováván princip hospodárnosti státem i samosprávnými tělesy. Systém státních dávek nechť je zjednodušen odstraněním oněch, u nichž náklady s vybíráním nejsou úměrny výnosu. Z obecných směrnic jím navrhovaných sluší zmíniti se o požadavku, aby obchodové daně (ve smyslu Englišovy terminologie) byly odstraněny.
Kizlink.