NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 21 (1912)

Praktické případy.

Úředně nepovolený spolek může před soudem jako žalobce vystupovati a nezletilý předseda jeho jest v právní při způsobilým zástupcem. (§§ 6. c. s. ř., § 26. vš. obč. zák., 230. a 431. c. ř. s.)
Žaloba »Ústředního výboru venkovské omladiny na Moravě a ve Slezsku« proti spolku »Omladina« ve S. na vydání knihovny a jiných movitých věcí byla usnesením okr. soudu v H. ze dne 5. února 1912 žalobci vrácena jako k položení roku nevhodná z těchto důvodů:
Dle obsahu žaloby utvořil se na místě rozpuštěné místní skupiny ve S. bez úředního povolení nový spolek »Omladina«, o kterémž žalobce sám uvádí, že je to spolek po právu nepozůstávající.
Spolek nedovolený nemůže však býti žalován pro nedostatek procesní způsobilosti.
Na stížnost krajský soud v N. J. usnesením ze dne 28. února 1912, R IV 37/12, rekursu žalobcovu vyhověl, usnesení okres. soudu v H. zrušil a témuž nařídil, aby nepřihlížeje k důvodu v zamítavém usnesení uvedenému, o žalobě zákonné jednání zavedl a při tom též na útraty rekursu zřetel vzal.
Podkladem usnesení jsou tyto důvody:
Žaloba čelí proti spolku »Omladině« ve S. a tvrdí se o spolku tom, že se týž už utvořil. Spolkem rozuměti jest dobrovolné, trvalé sdružení se více osob za účelem dosažení určitého společného cíle, jejž spolek sám volně si vytkl a který stálou společnou činností má se dosíci.
Za toho předpokladu tvoří spolek samostatný právní subjekt a je způsobilý míti vlastní jmění (aktiva a pasiva).
Jest podstatnou známkou právnické osoby, že je právním subjektem a způsobilá míti jmění, že pak žalovaný spolek vskutku též vlastní jmění má, to rovněž jde na jevo ze žaloby, v níž se uvádí, že týž si veškeré jmění, jež dříve náleželo místní skupině ve S., přivlastnil.
Aby státní moc zvlášť právnickou osobnost uznala, toho ku vzniku právnické osobnosti zapotřebí není, neboť § 26. obč. z. prohlašuje, že stačí, aby účel byl dovolený, a precisuje dále tento pojem dovolenosti v tom smyslu, že nedovolenými jsou všechny společnosti, jež buď specielními politickými zákony jsou zakázány, anebo které zřejmě v odporu stojí se zachováním veřejného pořádku neb s dobrými mravy.
Než, že by žalovaný spolek sledoval nějaké cíle nedovolené, to nijak z údajů žalobních na jevo nejde. Předpisy, jež zákon spolkový obsahuje, vztahují se jedině k policejnímu schválení spolku, nikoliv však k udělení právnické osobnosti, státní úřad béře pouze k vědomí existenci svobodné vůle k utvoření spolku se nesoucí, jež v zákonném rámci vzniká a osvědčí trvání spolku, leč nepovoluje utvoření se spolku, nýbrž týž tvoří se už souhlasnou vůlí většiny členů spolku samou.
Mluví-li žaloba o spolku, po právu nepozůstávajícím, jest to ovšem méně šťastná stylisace, jež zamítnutí žaloby a limine spolu zavinila; leč slova ta bráti je pouze v souvislosti se rčením v předešlém odstavci obsaženým, totiž »bez úředního povolení« a je jim rozuměti tak, že spolek dosud úředně schválen nebyl, což však, jak právě dovoženo bylo, pro kvalitu a charakter žalovaného spolku jako právnické osoby jest bez významu.
Proto se nemůže tvrditi, že žalovanému spolku proto, že týž úředně nebyl dosud schválen, schází způsobilost býti stranou, míti způsobilost ve sporu vystupovati vlastním jménem jako žalobce neb žalovaný, a že nemá proto též způsobilosti procesní, jež je nutným předpokladem pro způsobilost býti stranou.
Z těchto důvodů musilo usnesení, na něž si žalobce stěžuje, býti zrušeno a uloženo soudu procesnímu, aby zákonné řízení zavedl.
Ježto dosud úplně jest nejisto, jaký bude míti spor výsledek, bylo rozhodnutí o útratách rekursu soudu procesnímu vyhraženo (§ 52. c. ř. s.).
Usnesením okr. soudu v H. ze dne 22. března 1912 bylo řízení soudní zrušeno jako zmatečné, žaloba odkázána a strana žalující povinna útraty sporu žalované straně nahraditi. Odůvodnění:
§ 26. vš. obč. zák. staví právnické osoby osobám fysickým na roveň; právnické osoby nemají způsobilost k jednání. Tyto ve svých jednáních zastoupeny jsou orgány, tedy v tomto případě předsedou. Nesporno jest, že předseda žalovaného spolku jest nezletilý.
Kromě výminek v §. 2. c. s. ř. taxativně vypočtených, nemá dle §. 1. c. s. ř. nezletilý procesní způsobilost; ustanovení §. 1. vztahuje se i na předsedu spolku, poněvadž dle §. 5. c. s. ř. ustanovení, která platí pro stranu procesní, platí i na jejich zástupce.
Ačkoliv předseda dle stanov spolek zastupuje, přece, jak uvedeno, dlužno mu odepříti způsobilost samostatně za spolek před soudem jednati.
Jak vysvítá ze spisů, byla žalobci ve smyslu §. 7. c. s. ř. s jeho souhlasem udělena lhůta ku odstranění této vady, lhůta ta však bezvýsledně prošla, tudíž dle §. 7. c. s. ř. bylo řízení i s předcházejícím jednáním jako zmatečné zrušiti.
Třebas i dodatečně při ústním jednání dne 22. března zástupce žalující strany jmenoval zákonného zástupce nezletilého předsedy, přece neodstranil tím trvající zmatek, totiž nedostatek procesní způsobilosti, ježto neučinil dalšího návrhu, aby tomuto opětně žaloba mohla býti doručena.
Na základě toho i na základě §. 51. c. s. ř. jest výrok o útratách odůvodněn.
Do usnesení toho podala žalující strana stížnost, jíž krajský soud v N. J. vyhověl, v odpor usnesení zrušil, soudu v H. nařídil, aby nehledě k důvodu zmatečnosti, uvedeném v zamítavém usnesení, po nabytí právní moci tohoto usnesení v jednání pokračoval.
Důvody:
Zamítavé rozhodnutí vyplývá z právního zneuznání osobnosti žalovaného.
O prohlášení řízení za zmatečné mohlo by přece jen tehda se mluviti, kdyby žalovanému samému procesní způsobilosti se nedostávalo a kdyby tato vada nemohla býti odstraněna. Ale také za toho předpokladu tato vada v daném případě byla již odstraněna, poněvadž žalobce zákonného zástupce nezletilého jmenoval a tím soudnímu příkazu vyhověl.
Při analogickém použití ustanovení §. 145., odst. 2. c. s. ř., nutno odstranění vady až do konce stání a vůbec tak dlouho za přípustno považovati, dokud není vydáno usnesení, jímž dosavadní řízení za zmatečné se prohlašuje a možnost odstranění vady se pozbývá, a to tím spíše, an § 477. c. s. ř. nápravu ještě ve vyšší instanci za přípustnou prohlašuje. Možno dle tohoto také po uplynutí lhůty, která k odstranění vady udělena byla, potřebný průkaz podati, jen nesmí býti již vydáno usnesení, jímž dosavadní řízení za zmatečné se prohlašuje. Jest-li však strana zákonného zástupce žalovaného pojmenovala, tak musí soud z úřední moci o to pečovati, aby tomuto žaloba byla dodána a on k jednání přibrán; zvláštního návrhu strany k tomu nikdy třeba není.
V daném případě jest ale žalovanou stranou spolek, kterému rekursní instance na základě udání žaloby již přiznala povahu právní osoby, tedy samostatného právního subjektu, který jest způsobilý vlastní jmění (aktiva a pasiva) míti a jemuž také povaha strany a procesní způsobilost náleží.
Právnická osoba není ani zletilá, ani nezletilá a ona musí, poněvadž sama jednati způsobilou není, onou fysickou osobou býti zastupována, která dle organisace právní osoby k tomu jest povolána.
Žalovaný spolek jest nesporně na venek předsedou zastupován, tomuto jako představiteli žalovaného spolku byla žaloba řádně dodána a žalovaný spolek také prostřednictvím svého předsedy se ve spor pustil.
Když I. soudce nezletilost k jednání se dostavivšího předsedy za nutné vytýkati pokládal a pochybnost měl, zda právního zástupce vykázaného plnou mocí, podepsanou beze vší doložky nezletilým předsedou, za zmocněnce žalovaného spolku nebo pouze zmocněnce nezletilého Františka K. považovati dlužno, tak mohly poukazy I. soudce přece jen v tom smyslu býti vydány, že on při analogickém použití §. 185. c. s. ř. žalovanému spolku uložiti měl, aby pod následky zmeškání svéprávnou osobu mužského pohlaví za zmocněnou zřídil (§ 29. c. s. ř.) a soudu jmenoval.
Bylo ale rozhodně nesprávno, že první soudce nařídil žalobci, který na řádné zastoupení žalovaného spolku před soudem žádného vlivu vykonali nemůže a jenž by nemohl, kdyby poněkud byl šikanován, vůbec své právo prosaditi, aby zákonného zástupce nezletilého předsedy během určité lhůty pojmenoval, nehledě ani k tomu, že zákonný zástupce jen tehdy za nezletilého vystupovati má, když se jedná o osobu, nebo o jmění samého nezletilého.
Při druhém jednání vykázal se Dr. B. novou, ode tří osob, zřejmě funkcionářů žalovaného spolku, mezi nimi také od předsedy Františka K. podepsanou plnou mocí, a z této plné moci možno seznati, že Dr. B. jako právní zástupce žalovaného spolku vystupoval.
I kdyby pitná moc jedině nezletilým Františkem K., jako předsedou žalovaného spolku byla bývala vystavena, nebylo by proti ní ničeho namítati, poněvadž dle §. 1018. obč. zák. také v tom případě, že zmocnítel takového zmocněnce zřídil, který nezpůsobilým jest sama sebe zavazovati, přece jednání v mezích plné moci uzavřená zmocnitele zavazují.
Neboť zmocněnec nevystupuje vůbec se samostatnou činností, nýbrž představuje jen osobu zmocnitele a na způsobilosti prvního vůbec nezáleží. Proto jest lhostejno, zda zmocněnec jest způsobilý sám se zavazovati, anebo ne.
Do rámce jednání, jež do působnosti předsedy spadají, patří zajisté právo pověřiti právního přítele zastupováním spolku před soudem.
Nebylo proto žádné překážky s Drem. B., jako vykázaným zástupcem žalovaného spolku, dále jednati.
V odpor vzaté usnesení jeví se proto nezákonným, muselo býti zrušeno a soudu procesnímu muselo, jak v úvodu řečeno, býti nařízeno.
Výrok o náhradě útrat rekursu, jelikož výsledek sporu nelze s jistotou předvídati, se vyhražuje konečnému rozhodnutí I. soudce.
Dovolací stížnosti žalovaného spolku nejvyšší soud usnesením ze dne 21. května 1912, - R IV 07/12/16 - nevyhověl, pokud usnesení prvního soudu bylo zrušeno; naproti tomu změnil usnesení v odpor vzaté v ostatním v ten způsob, že procesnímu soudu se nařizuje, aby v řízení pokračoval.
Důvody:
Zrušení usnesení prvého soudu je úplně ospravedlněno dotyčnými důvody soudu rekursního, jež jsou zcela správny a vývody dovolací stížnosti nevyvráceny, a ku kterým tudíž lze poukázati. Ve směru tomto nebylo tudíž dovolací stížnosti vyhověno.
Naproti tomu nelze nařízení, aby procesní soud s Drem. B., jakožto vykázaným zástupcem žalovaného spolku v jednání pokračoval, již z té příčiny schvalovati, poněvadž právní zástupce, vystupující jako zástupce strany žalované, nevykázal se plnou mocí, která by byla podepsána zástupci spolku dle stanov k tomu povolanými, nebo aspoň jednateli spolku »Omladina«, jako takovými.
Otázku, zda nezletilý František K. je v dané rozepři oprávněn k procesním úkonům sám, neb jen svým zákonným zástupcem, nelze toho času vůbec řešiti, poněvadž následkem ukvapeného postupu prvého soudu není ještě ani zjištěno, ve které vlastnosti Frant. K. chce se procesního řízení zúčastniti.
To mělo především býti na jisto postaveno. Prohlásil-li by, že se pouští do sporu jako povolaný předseda spolku, pak by nedostatek svéprávnosti nemohl býti na závadu, ježto o nedostatku procesní způsobilosti nemůže býti řeči, jestliže je skutečně zákonným zástupcem žalované strany. V případě tomto bylo by jen dbáti o to, by plná moc právního zástupce žalované strany byla řádně vykázána.
Pak-li však, jak se to dle poukazů dovolací stížnosti zdá býti, chtělo býti namítáno, že spolek »Omladina« ve S. nestává, pak nemůže arci František K. vstoupiti do sporu jako zástupce spolku, nýbrž jen jako ona soukromá osoba, které dle údajů žalobcových žaloba byla doručena.
Pak musil by však z povinnosti úřední přibrán býti zákonný zástupce jeho, zejména když by se jednalo o námitku nedostávající se pasivní legitimace ku sporu, o které bez formálního jednání a případně provedení důkazů by se nemohlo rozhodnouti.
Z těchto důvodů bylo tudíž usnesení v odpor vzaté změniti v ten způsob, že procesnímu soudu se pouze nařizuje, by v řízení pokračoval.
K námitce dovolací stížnosti, že přítomná rozepře nepatří na pořad práva, nebylo přihlížeti, poněvadž strana žalující činí na předměty v žalobě označené nárok, jakožto na svoje vlastnictví na zá- kladě ustanovení §§. 11. a 12. stanov, a poněvadž se tudíž nejedná o prozatimná opatření způsobu v §. 27. z. o. pr. sp. naznačeného.
Konečně dlužno, podotknouti, že také právního zástupce vystupujícího za stranu žalující, by bylo k tomu přidržeti, aby svoje zmocnění řádně prokázal, poněvadž dle §. 15. stanov nedostačuje, by plná moc podepsána byla jedině předsedou spolku.
Dr. Jos. Mazanec.

Citace:

Úředně nepovolený spolek. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1912, svazek/ročník 21, číslo/sešit 8, s. 373-378.