NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926) - Na cestě do manželského ráje

Na cestě do manželského ráje.

(Krajský soud v Hradci Králové.)

Mladá krev, horká krev. Sloužili spolu u jednoho sedláka 22letá Anička a 23letý Jeníček. Stokráte denně kmitla se kyprá postava Andulčina kolem Jeníčka, že si musil všimnouti, jak je ta holka pěkně rostlá, a Anička nemohla přehlédnout, že Jeník je šohaj jak se patří. A jednou, když spolu v sadě trhali slívy, se stalo, co se státi nemělo. Slívy na ošatkách se usušily, ale neuschly slzičky na tvářích Aniččiných. Vypověděla svůj žal Jeníčkovi a Jeníček ji přemluvil, aby s ním šla k doktorovi...
Pro zločin nedokonaného svádění pana doktora ke zločinu zasedli Jeníček a Anička před samosoudcem vrchním radou drem Коlingrem. Andulka doznala, že na popud Jeníčkův šla po dvakráte s Jeníčkem k lékaři, aby jí pomohl, ale ten vždycky je odmítl. Jeníček popíral, že by Andulku navedl. Provázel ji sice k lékaři na její přání, ale nevěděl, proč tam chce jíti.
„Jeníčku“, zakoukala se mu do očí Anička, „když se chceš smířit, tak řekni, jak to bylo...“
„Tady se nesmiřujte, raději se smiřte u pana faráře!“ děl usměvavě vrchní rada. „A vy, obžalovaná, řekněte to Jeníčkovi do očí, jak to bylo!“
Jeníček se ošíval a pomalu se přiznával k vině, spíše ze strachu před nastávající resolutní ženuškou — neboť se asi vezmou — mají spolu děťátko.
Že Andulka je energická, dosvědčoval sedlák, u něhož oba sloužili. „Ani mně nejde na rozum, jak se moh stát ten element. Dyť se rvali jako koně! Pro kousek čokolády praštila ho hrncem do hlavy, až z něj tekla louž krve!“ vykládá.
„Ona byla tedy energičtější?“
„Jo, jo, pane soudce, vona byla vostrá, dycky ho stloukla, von mně poslech na každý slovo, ale vona na jedno dala deset!"
„Nařezala jste mu, slečno obžalovaná, jak říká svědek?“
„Tenkrát jsem mu nenařezala, ale že sem mu dala plecháčem, to je pravda, ale von mně dřív dal přes hubu!“
U zábradlíčka na temné chodbě, když opustili jednací síň, Jeníček s Andulkou se opřeli a úplně už usmířeni o čemsi se důležitě domlouvali. Asi že o svatbě, kterou jim trest nepokazí, neboť dostali každý jeden měsíc toliko podmínečně.

Citace:

Na cestě do manželského ráje. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 2., s. 21-21.