NPD documents search: České právo, 13 (1931)

Pojištění námořské.
Pojištění námořské.

1. Zásady všeobecné.
Námořské pojištění jest odvětvím pojišťování dopravního. Čím více se rozvíjela doprava a výměna statků, tím více bylo potřebí předejiti všechněm nebezpečím a nehodám, kterými hrozí spekulaci obchodní síly přírodní a jiné příhody. Již pouhá možnost škody ochromuje a staví spekulaci — duši obchodu. Ze všech druhů dopravních jest doprava námořská vydána největším nebezpečenstvím a proto již od nejstarších dob byly hledány formy a právní zřízení, kterými by se ochrana poskytovala proti nehodám námořským. První pojišťovací společností byla nucená societa portugalských lodníků, která spočívajíc na vzájemnosti stála pod dohledem státním (1367). Nahražovala úplně ztrátu substance, t. zv. celkovou ztrátu, jakož i ztrátu hodnoty těžkými škodami lodím způsobenými. Pojištění spočívalo ve starší době celou řadu let na vzájemnosti nebo bylo provozováno jednotlivci. Teprve ke konci 18. stol. vznikly pojišťovací spolky v Anglii a Holandsku, r. 1782 flandersko-rakouská pojišťovací společnost v Ostende, ve Francii r. 1818 Compagnie d’assurance maritime. V Německu byla první pojišťovací společnost založena v Hamburgu. Téměř všechny větší dopravní společnosti pojišťovací spojují nyní pojištění námořské s pojištěním pozemní dopravy. Pojištění námořské.
259
2. Pojem
.
Námořské pojištění jest smlouva, kterou někdo přejímá na se nebezpečí s námořskou plavbou spojená a slibuje, že za určitou cenu nahradí druhému škodu, která jeho věci bez jeho viny nehodou námořskou stihne. Námořské pojištění jest odrůdou smlouvy pojišťovací vůbec a proto pro ně platí všeobecná pravidla. Náleží tedy dle rakouského práva ku smlouvám odvážným a mají průchod všeobecné zásady §§ 1288—1291, pokud — jak § 1292 výslovně praví — neobsahují námořské zákony pro námořské pojištění zvláštních ustanovení. Nad to jest převzetí pojištění za prémii absolutním obchodem ve smyslu čl. 271 č. 3. obch. z.
3. Formy smlouvy pojišťovací
.
Smlouva pojišťovací činí se písemně ve formě pojistky (police d’assurance) a musí obsahovati jméno pojišťovatele, pojištěného, označení předmětu, pojištěné sumy a premie pojišťovací. Smlouva může se vztahovati na určitou cestu námořskou nebo na určitou dobu této cesty, ve kterémžto případě počítati jest dny od půlnoci do půlnoci. Pojistka může býti vydána na řád (Ordre) a lze ji pak rubopisem (girem čili indosamentem) na jiného převésti.
4. Kontrahenty
jsou pojištěný a pojišťovatel; pojištěným může býti pán lodi, dopravovatel nákladů nebo nějaká třetí osoba. Pojištění může míti za předmět vlastní interesse pojišťovatelovo, aby totiž loď a náklad přestály nebezpečí s plavbou spojená, nebo interesse kohosi třetího. Může tedy pojištění býti uzavřeno na vlastní nebo cizí účet a to s označením nebo bez označení osoby pojištěného.
5. Předmětem pojištění
jest každé interesse cenu peněžnou mající, kteréž někdo v tom má, aby loď a náklad přestály nebezpečí plavby. Udati dlužno všechny okolnosti, které pro sdělání smlouvy jsou rozhodné; zvláště udati dlužno okolnosti závažné a vhodné pro posouzení nebezpečí, za něž ručí pojišťovatel. Nedostatek nebo nesprávnost co do splnění tohoto závazku posuzuje se ve svých následcích různě avšak zpravidla jest smlouva pro pojišťovatele nezávaznou. Dále musí pojištěný ihned oznámiti pojišťovateli každou nehodu, jakmile o ní zvěděl. Zvláště lze pojistiti:
1. loď s příslušenstvím — v celku nebo jednotlivé části její — dle
její úhrnné ceny, která vyšetří se odhadem; potraviny a náboj musí se pojistiti zvlášť;
2. dopravné;
3. zisk na nákladu, který počítati jest dle rozdílu cen na místě koupě a na místě složení;
4. náklad v celku nebo dle jednotlivých částí, při čemž udati se musí druh zboží jen v případu pojištění zisku. Cenou rozumí se cena na místě odeslání s připočtením útrat dopravy po lodi a premie pojišťovací;
5. kapitál půjčky na loď s úroky;
6. náhrada škod z námořských nehod;
7. pohledávky, k jichž uhražení slouží loď, náklad;
8. provisi;
9. převzaté nebezpečí (zajištění) a
10. pojišťovatelovu schopnost k placení (pojištění solvence).
Mzda lodního mužstva, pojištěné předměty, jakož i premie půjčky na loď nepodléhají pojištění. Pojištění námořské.
6. Zásady pojišťování
:
1. Obvyklým jest, že pojišťovací společnosti poskytují jen tehdy náhrady, dosahuje-li škoda určité procento pojištěného předmětu a přijal zejména rakouský Lloyd v tomto směru obnos 3 % za všeobecné pravidlo. Škoda nedosahující 1 % nenahražuje se po zákonu nikdy.
2. Doba ručení počíná při lodích odjezdem a končí 24. hodinou po
příjezdu do místa určení. Loď držeti se má směru ve smlouvě určeného a navštíviti toliko přístavy ve smlouvě jmenované.
3. Obnos pojišťovací nesmí převyšovati hodnotu pojištěnou.
4. Dvojnásobné pojištění jest nepřípustné, takže pozdější pojištění nemá platnosti, je-li dotyčný předmět již na tentýž čas a proti témuž nebezpečí pojištěn.
5. Pokud se tkne druhů nebezpečí námořského, které zakládají ručení pojišťovatele, nevztahuje se toto ručení ani na škodu vzniklou vinou pojištěného ani na škodu povstalou vnitřní špatnou vlastností zboží, opotřebením ani ku zboží naloženému na palubu bez vědomí pojišťovatelova.
6. Síly přírodní, nepřátelské násilí, zajetí, embargo, blokáda jsou téměř všude vhodny k odůvodnění ručení.
7. Pojištěný především jest povinen oznámiti pojišťovateli při uzavírání smlouvy všechny jemu známé okolnosti, které pro pojištění jsou významny.
7. Podmínky pojištění
:
1. Absolutně nutnou podmínkou jest, aby věc vydána byla nebezpečí námořskému. Zcizení pojištěného předmětu přenáší práva k předmětu se odnášející s účinkem obecného postupu (cesse) ve prospěch nabyvatele.
2. Prémie:
a) Nestala-li se jiná úmluva, může býti prémie žádána ihned po uzavření smlouvy na pojištěném nebo jeho zmocněnci a nesmí býti po čas nebezpečí námořního zvýšena.
b) Pojištění za cestu tam a zpět poskytuje od počátku nebezpečí právo na celou prémii, nerozlišuje-li se obojí cesta zvláštní prémií výslovně pro každou cestu určenou.
c) Prémie musí býti správně vyměřena, aby na jedné straně neukládala pojišťovateli příliš značné břemeno a aby na druhé straně pojištěný mohl rozvinouti zdárnou činnost obchodní.
d) Prémie má tedy úplně uhražovati na jedné straně škodu pojištěného, na straně druhé však i všeobecné výlohy a zisk pojišťovatelův.
3. Franchisa a serie.
Vlastní podstatou každého pojištění — tedy i námořského — jest princip průměrový. Průměrná prémie řídí se průměrným risikem; je-li správný poměr mezi risikem a prémií porušen, nutno zvýšiti prémii nebo risiko resp. zmenšiti náhradu povinnou. Na druhé straně usiluje pojištěný o to, aby docílil co nejnižší ceny, a obmezuje proto risiko. Tato manipulace, která vychází z mathematického výpočtu a kterou tedy risiko se obmezuje, aby docílilo se nižších cen, nazývá se franchisou. Výpočet franchisy řídí se tedy dle sumy pojišťovací; ku vyrovnání jistých nesprávností franchisy při partikulárních škodách námořských slouží serie, jež zvyšuje risiko pojišťovatele. Serie má dopomoci pojištěnému ku snažší a rychlejší náhradě škody, jelikož procenta škody počítají se dle pojišťovací sumy serie (nikoli celku) a franchisa docílí se již při nepatrnějších škodách. 8. Povinnosti pojišťovatelovy
.
Hlavní povinností pojišťovatelovou jest placení sumy pojištěné podle učiněné úmluvy a dle skutečně nastalých škod z převzatého nebezpečí. On ručí za všechna nebezpečí, kterým loď nebo náklad po dobu pojištění vydány jsou, zvláště za nebezpečí živelních sil a mořských nehod, i když byly způsobeny vinou třetí osoby, zvláště vniknutím vody, roztříštěním, ztroskotáním lodi, potopením, požárem, výbuchem, zemětřesením atd., jakož i za nebezpečí války, námořské loupeže, plenu atd. Při pohledávání náhrady musí pohledávající dokázati pojištění i škodu; při nahražení lodi odečísti jest vždy třetinu pro slitáži. Nastala-li změna cesty, když již nebezpečí počalo běžeti pro pojišťovatele, není práv pojišťovatel ze škod nastalých po změně cesty. Pojišťovatel má poměrně přispěti ku škodám námořským, a ručí i za náklady rekuperace, i když zachráněné věci později jinou nehodou přišly na zmar. Jestliže se později najdou věci, za které vyplacena byla suma pojištěná, stanou se vlastnictvím pojišťovatelovým.
9. Ristorno
.
Ristorno jest zrušení smlouvy vrácením prémie a jest buď úplné nebo částečné. Úplné ristorno vzniká vždy a nehledě nikterak k důvodu tehdy, když věc mořskému nebezpečí vydána nebyla, upuštěno-li od pojištěné cesty nebo neplatna-li smlouva pojišťovací. Částečné ristorno tu jest, když části pojištěných věcí nehrozilo nebezpečí, dále i při pojištění obnosu přebývajícího.
10. Abandon
.
Abandon jest oprávnění pojištěného žádati zaplacení celé sumy pojišťovací za postoupení předmětu pojištěného resp. pojištěných práv ve prospěch pojišťovatele. Základem abandonu jest ztráta pojištěného předmětu, kterouž theorie různí v absolutní a konstruktivní škodu. Absolutní úplná ztráta jest faktická nemožnost nabýti opět panství nad zničenými nebo ztracenými věcmi. Konstruktivní ztráta připouští možnost opětného nabytí avšak jen za velké nepravděpodobnosti. Nedojdou-li zprávy o lodi v čase zákonem vytčeném, ztroskotá-li se loď nebo se roztříští, a přijde-li loď nebo náklad nebo oboje na zmar nebo nemohou-li dosíci určeného přístavu, dále úplná nezpůsobilost lodi, nepřátelské zajmutí, konečně takové zhoršení pojištěného předmětu, že jeho cena nekryje ani náklady dopravy, — to vše s nepatrnou modifikací platí u všech téměř námořských národů za právní důvody abandonu. Abandon nesmí býti částečný a musí býti od pojištěného oznámen (notifikován). Notifikace tato vázána jest určitou lhůtou, po kteréž zaniká právo k abandonu. Kdo chce abandonu užiti, musí v čas oznámiti pojišťovateli úplný stav dluhů a jiných pojištění na lodi váznoucích. Dle Code de commerce jest prohlášení abandonu neodvolatelným a pozdějším zachráněním ohroženého předmětu abandon se nezrušuje.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Policie námořská. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 353-356.