NPD documents search: Všehrd, 13 (1932) - Prof. Dr. Jan Loevenstein: Diagnosa a léčení světové krise (kapitalismus na rozcestí).

Prof. Dr. Jan Loevenstein: Diagnosa a léčení světové krise (kapitalismus na rozcestí).
Orbis, Praha, 1931, str. 118. Cena 15 Kč. — Dnešní světová hospodářská krise jest příliš mohutným fenomenem hospodářského dění, než aby nepřipoutala pozornost přečetných národohospodářů a nevyvolala svou vlastní, velmi rozsáhlou literaturu. Kniha Loevensteinova patří ku neobyčejně cenným přínosům této literatury. Autorův rozbor krise jest ucelenou, hluboce podloženou konstrukcí, jest neovlivněn politickým zaujetím a hlavně jest v mnohém něčím zcela novým. Autorův postoj ku krisi hospodářského organismu světa jest — jak vidno již z nadpisu — jakousi obdobou postoje lékaře k chorobě organismu lidského. Prvým a nejdůležitějším krokem ku vyléčení choroby jest stanovení správné diagnosy. Ze správné diagnosy jest pak odvoditi správnou terapii. — L. uvádí, že dnešní krise má dvě složky: určité příčiny faktické a psychologický moment (deprese, panika), jemuž vděčíme za hyperdimense krise. Prvé příčiny jest opět rozděliti dle závažného měřítka. Jednak jsou to příčiny nahodilé, jež lze odstraniti bez zásahu do struktury dnešní hospodářské organisace, jednak jsou to příčiny této struktury inherentní. Tyto na rozdíl od prvých stále vzrůstají ve své mohutnosti a bez reformy hospodářského řádu by nutně vedly k jeho rozvratu. Do první skupiny patří na př. mezinárodní zadlužení, celní přehrady, pokles ceny stříbra atp. Na druhé straně jest vadný způsob distribuce dnešního kapitalistického řádu, který zvláště vzhledem k technickému pokroku a racionalisaci působí stále rostoucí nerovnost důchodovou. Tato dynamická nerovnost důchodová — jak ji L. nazval — stále a stále podhlodává konsum a tím ubíjí i produkci, jež je na konsumu závislá. Dynamická nerovnost důchodová jest inherentní kapitalismu. Bez jejího odstranění zároveň nelze doufati na definitivní vyléčení hospodářského organismu světa, neboť ona neodvratně vede ku zničení sebelépe vybudované produkce, neboť — jak řečeno — zničí jí konsum. Ježto pak i příčiny prvé skupiny působí tak, že oslabují konsum, lze celou dnešní krisi označiti jako krisi konsumentů a distribuce. Nejběžnější názor, jako by krise vznikla z deflace, L. podrobně vyvrací. Ukazuje, že nesmí se přestátí na povrchním konstatování, že při dnešní krisi klesají ceny zboží a stoupá cena peněz resp. zlata, což jest týž výsledek jako při deflaci nýbrž že nutno pátrati, odkud pohyb vyšel. Při deflaci jest prvým postiženým produkce, konsum v prvé chvíli dokonce získá. Při dnešní krisi začaly nesnáze v konsumu. — Diagnose odpovídá terapie. Jest nejprve užíti léčení provisorního, hlavně poraziti pessimismus a paniku a odstraniti ony nahodilé příčiny. Byť však toto provisorní léčení pomohlo značně — a snad na čas zdánlivě úplně — musí dojíti k nejhorším koncům, nechali-li bychom neléčeny příčiny inherentní dnešní struktuře hospodářské, neboť tyto budou ve svém účinku stále mohutnější. Zde navrhuje L., aby se vybudoval plán prací, jež by prováděl stát a odssával vždy v míře větší a větší ony síly, jež soukromý kapitál nechává bez zaměstnání. To by jednak odstranilo nezaměstnanost a jednak bylo léčením oné dynamické nesrovnalosti, neboť jest to jakýsi nenáhlý a nenásilný přechod ku státnímu kapitalismu. Prostředky pro ono státní podnikání bylo by nejlépe opatřiti daní z racionalisace, jíž by zároveň racionalisace byla regulována tak, aby lidská společnost neměla z ní více škody než užitku, jak se často stává dnes. Jednou z nejzajímavějších kapitol Loevensteinovy práce jest polemika s názorem, že jediná cesta z krise jest zkrácení pracovní doby, názorem běžným v pracích, jichž koncepce krise jest právě dosti blízká koncepci L—ově. L. ukazuje, že dokud není konsum absolutně nasycen, jest zkracování pracovní doby zbytečným a předčasným petrifikováním rozsahu produkce. Lze říci, že se zde uhýbá léčení pravé příčiny nesnází, totiž zlepšení distribučního způsobu. — L—ovy práce si zaslouží co největší pozornosti pro bohatost a důslednost svých myšlenek. Po stránce formální kniha šťastně připomíná práce anglických autorů. Nezatížena citací a těžkopádným vědeckým aparátem, snadno porozumitelná svým slohem, jest přístupná širokým vrstvám, při tom však populárnost nikde nebyla vykoupena ústupkem vědecké koncepce díla.
M. H.

Citace:

Prof. Dr. Jan Loevenstein: Diagnosa a léčení světové krise (kapitalismus na rozcestí).. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 5, s. 177-178.