NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 1

Čís. 15264.

Jde o zmatek podle § 477 čís. 4 c. ř. s., dal-li procesní soud, ač chudá strana žádala o zřízení advokáta k sepsání odvolání, toto sepsati dožádaným soudem do protokolu přesto, že pro to nebylo podmínek podle § 465, odst. 2 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 6. června 1936, R I 485/36.) Do rozsudku prvého soudu, jímž byla její žaloba na uznání otcovství a placení výživného zamítnuta, hodlala podati žalobkyně odvolání a požádala procesní soud, aby jí byl za účelem sepsání odvolání zřízen zástupce chudých. Procesní soud tuto žádost nevyřídil, nýbrž postoupil spisy okresnímu soudů, v jehož obvodě měla žalobkyně bydliště, se žádostí, by s ní (jejím zákonným zástupcem) bylo sepsáno odvolání protokolárně, což se také stalo. Odvolací soud odvolání odmítl proto, že pro protokolární sepsání odvolání nebylo v místě soudu, u něhož odvolání bylo sepsáno, podmínek druhého odst. § 465 c. ř. s.
Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí usnesení obou soudů pro zmatečnost a prvému soudu uložil, by dále po zákonu jednal.
Důvody:
Odvolací soud odmítl odvolání žalobkyně, které bylo v poslední den lhůty odvolací sepsáno do soudního protokolu u okresního soudu, kde mají sídlo dva advokáti. Toto protokolární odvolání bylo dáno na poštu dne 2. září 1935 a došlo 4. září 1935 k procesnímu soudu, který pak vyzval advokáta chudých žalobkyně k dodatečnému podpisu tohoto odvolání, čemuž tento v dané lhůtě vyhověl. Odvolacímu soudu dlužno přisvědčiti, že toto odvolání je nepřípustné (§ 465, odst. 2, § 471 čís. 2 c. ř. s.), pokud se týče opožděné (§§ 464, 468 odst. 1, 471 čís. 2 c. ř. s.). Z doslovu § 465, odst. 2 c. ř. s.: »v místech, v nichž nesídlí alespoň dva advokáti« (Orten, in welchen nicht wenigstens zwei Advokaten ihren Sitz haben), a také z doslovu § 90 zák. o soud. org. (zwei oder mehr Advokaten) plyne jasně, že protokolární sepsání odvolání není přípustno, jakmile v místě soudu sídlí alespoň dva advokáti. Podpis advokáta se podle § 467 čís. 5 c. ř. s. vyžaduje toliko na odvolacím spise podaném) ve formě přípravného podání (§§ 75, 78, 467 c. ř. s.). Odvolací návrh daný do protokolu nevyžaduje podpisu advokáta (§ 465, odst. 2 a § 467 čís. 5 c. ř. s., § 90 zák. o soud. org., § 133 j. ř.). Než i kdyby byl v projednávaném případě odvolací spis, podaný zprvu ve formě protokolu a opatřený dodatečně podpisem advokáta, považován za odvolací spis ve formě podání, byl podán opožděně, neboť byl dán na poštu dne 2. září 1935, tedy po uplynutí lhůty, která běžela od doručení rozsudku 17. srpna 1935 po 14 dnů do 31. srpna 1935, který byl dnem všedním (sobota). Než přes to nelze odvolání odmítnouti, jak to učinil odvolací soud. Poručník nezletilého žalobce žádostí ze dne 26. srpna 1935 požádal advokátní komoru v P. o přidělení advokáta jako zástupce chudých k sepsání odvolání. Tato žádost byla advokátní komorou dne 28. srpna 1935 postoupena procesnímu soudu. Tento soud dožádáním, ze dne 28. srpna 1935 zaslal spisy druhému okresnímu soudu, aby s poručníkem žalobce bylo sepsáno odvolání. Tento postup se však příčil ustanovení § 90 zákona o soudní organisaci, který předpisuje, že v případě, kdy chudá strana chce podati odvolání proti rozsudku okresního soudu, není však pro ni zřízen advokát a odvolání do soudního protokolu sepsáno býti nemůže, má procesní soud k návrhu
Civilní rozhodnutí XVIII. 40 nebo z moci úřední ustanoviti úředníka státního zastupitelství nebo soudu k sepsání a včasnému podání odvolání. Blíže je věc upravena v § 133 j. ř., který také nařizuje, že ustanovení zástupce chudých v uvedeném případě má opatřiti procesní soud; úřední zástupce k sepsání odvolání ustanovený má pak odvolání sepsati na základě soudních spisů, do nichž má nahlédnouti (§ 133, odst. 4 j. ř.). Ježto procesní soud, kterému žádost poručníka žalobce došla včas ve lhůtě odvolací, se nezachoval podle uvedených ustanovení zákona, a ježto v důsledku jeho postupu bylo odvolání podáno způsobem nepřípustným, pokud se týče nikoli včas, je tím založena zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s., ježto žalobci byla nezákonným postupem soudu odňata možnost před odvolacím soudem projednávati. Bylo proto rekursu vyhověno a napadené usnesení zrušeno spolu s řízením jemu předcházejícím, pokud je zasaženo zmatečností. Zmatečností není zasaženo ustanovení zástupce chudých žalobci, ježto tím byla — třebas ne úplně — vyřízena jeho žádost. Zrušením zmatečného řízení se vrací právní rozepře do stadia, v jakém byla před tím (§ 478 c. ř. s.), v daném případě dne 28. srpna 1935, kdy došla soudu žádost žalobce o ustanovení zástupce chudých pro sepsání odvolání. Ježto však žalobci byl již mezitím ustanoven zástupcem chudých advokát, který zároveň se stížností podal dne 2. dubna 1936 odvolání, bylo toto odvolání podáno včas ve zbývající lhůtě k tomu běžící. Bude proto nyní na soudu první stolice, aby stejnopis tohoto odvolacího spisu doručil odvolatelovu odpůrci a dále podle § 468 c. ř. s. jednal.

Citace:

Čís. 15264.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 650-652.