Č. 3516.

Administrativní řízení. — Školství: Na rekursní řízení před úřady zřízenými pro dozor ke školám nelze použíti ani předpisů zákona z 19. března 1876 č. 28. ř. z. ani zákona z 12. května 1896 č. 101 ř. z. ani (analogicky) předpisu § 15 zákona o ss o tom, že dny poštovní dopravy se do lhůty rekursní nečítají.
(Nález ze dne 24. dubna 1924 č. 7017.)
Prejudikatura: Boh. 1244, 1401 adm. a jiné.
Věc: Marie G. v K. (adv. Dr. Kar. Steiner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o včasnosti odvolání.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zšr v Praze rozhodla vynesením ze 6. ledna 1923, že Marii O., vdově po odborném učiteli v K., nepřísluší od 1. července 1921 nárok na pobírání drahotních přídavků a opatřila výrok svůj poučením, že proti vynesení tomu lze do 14 dnů po doručení podati stížnost u okr. škol. výboru v N. k min. škol v Praze.
Z rozhodnutí toho doručeného podle obsahu správních spisů dne 13. února 1923, podala jmenovaná vdova odvolání na min. škol., jež došlo poštou u okr. škol. výboru v N. dne 28. února 1923.
Odvolání to zamítl žal. úřad jako opožděné.....
Stížnost potírá právní názor žal. úřadu, požadující pro včasnost odvolání, aby odvolací spis ve lhůtě zákonem stanovené došel místa podacího; tvrdí naopak, poukazujíc na ustanovení § 2 zák. z 19. března 1876 č. 28 ř. z., že dostačí pro včasnost odvolání, bylo-li jen dáno v zákonné lhůtě doporučené poště k dopravě.
Nss nemohl dáti stížnosti za pravdu. Podle předpisu posl. odst. § 44 zák. z 24. února 1873 č. 17 z. z. ve znění zák. z 24. června 1890 č. 46 čes. z. z. byl ve sporném případě zákonným podacím místem pro podání odvolání okr. škol. výbor v N. Podání odvolání u jiného úřadu, jakýmž jest i úřad poštovní, mohl by míti právní účinek, nahrazující podání odvolání u dříve řečeného místa podacího jen tehdy, kdyby tak ustanoveno bylo pro dotčený správní obor výslovným předpisem zákonným. Ježto tomu tak není, sluší za jedině rozhodnou dobu pokládati okamžik, kdy odvolání došlo k uvedenému škol. okr. výboru, což — jest nesporno — stalo se teprve dne 28. února 1923, tedy později než ve 14 dnech po doručení rozhodnutí v odpor vzatého (srov. nál. Boh. 1401 adm.).
Odmítl tudíž právem žal. úřad odvolání to jako opožděné a nemohl vzíti v úvahu okolnost, kdy bylo podáno poště k dopravě jako dopis doporučený.
Opírá-li stížnost svůj právní názor o včasném podání zmíněného odvolání o ustanovení § 2 zák. z 19. března 1876 č. 28 ř. z., pak jest v právním omylu, neboť zák. ten upravuje — jak z jeho nadpisu jest zřejmo — opravné řízení před orgány správy fin. a mohl by sloužiti za procesní normu ve věcech správy školské jenom tehdy, kdyby byl pro tento obor státní správy positivním předpisem recipován.
Neméně mylnými jsou i další vývody stížnosti, které se snaží z ustanovení § 15 zák. o ss z 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 per analogiam vytěžiti pro sebe prodloužení zákonné lhůty odvolací o den podání odvolacího spisu poště k dopravě. Jeť zák. o nss specielní normou právní, kterou zřízen byl tento soudní tribunál a upraveno řízení před ním, a nemůže tudíž již z tohoto důvodu použito býti procesního předpisu jeho na řízení správní ve věcech školských.
A stejně lichým jest konečně i dovolávání se předpisu odst. 3 § 1 zák. z 12. května 1896 č. 101 ř. z.... Uvedený předpis platí toliko pro opravné řízení proti rozhodnutím neb opatřením úřadů politických, jichž organisace spočívá na zák. z 19. května 1868 č. 44 ř. z., nikoli však pro řízení proti rozhodnutím úřadů zřízených na základě zvláštních zákonů pro dozor ke školám (srovn. nál. Boh. 1244 adm.)...

Citace:

č. 3516. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1105-1107.