NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6603.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení: I. Politickým úřadům přísluší rozhodovati o povinnosti obce k náhradě škody podle § 37 obec. zříz. česk. z důvodu zanedbání péče o snadnou a bezpečnou schůdnost veř. komunikace v obci. — II. Při tom není však věcí polit. úřadů, aby rozhodovaly o otázce spoluzavinění osob třetích.
(Nález ze dne 1. června 1927 č. 11908.)
Prejudikatura: Boh. 5158/25, 5529/26 adm.
Věc: Obec D. (adv. Dr. Bedř. Taussig z Plzně) proti ministerstvu vnitra (za zúč. Vilemínu T. v P. adv. Dr. Richard Ausch z Prahy) o náhradu škody podle § 37 obecního zřízení.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
St-lka jest povinna zúčastněné straně k rukám jejího právního zástupce Dra. Richarda Ausche, advokáta v Praze, na útratách řízení před nss zaplatiti obnos 600 Kč do 14 dnů od doručení tohoto nálezu pod následky exekuce.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítlo žal. ministerstvo v cestě instanční odvolání stěžující si obce z výměru osp-é ve St. z 1. března 1924, kterýmž byla obec D. podle § 37 ob. zř. čes. uznána zodpovědnou za úraz, který dne 31. prosince 1922 v ranních hodinách utrpěla Vilemína T. pádem s tarasu do potoka, a to podstatně z toho důvodu, že obec na místě úrazu zanedbala povinnou péči silniční, resp. uliční policie v tom směru, že se nepostarala jednak o zahražení nebezpečného potočního tarasu, jednak o řádné osvětlení tohoto nebezpečného místa, jež tvoří část veřejné komunikace.
Pojednávaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané vycházel nss z těchto úvah: Na prvém místě bylo se zabývati otázkou příslušnosti politických úřadů k rozhodování přítomného sporu, kterou st-lka popírá dovozujíc, že nař. rozhodnutím jest jí kladeno za vinu opominutí povinné péče o řádný stav pozemku jí vlastnicky náležejícího, tudíž zavinění ve smyslu §u 1294 o. z. o., o němž judikovati náleží řádným soudům.
Nss uznal však již v nál. Boh. 5158/25 a 5529/26 adm., že podle § 37 odst. 2 čes. ob. zříz. jsou úřady politické příslušny rozhodovati o otázce povinnosti obce k náhradě škody, vzešla-li tato škoda z opominutí povinností policejních zákonem obci uložených. V nál. Boh. 5158/25 bylo pak vyloženo, že povinnost obce podle § 28 č. 3 obec. zříz., t. j. povinnost starati se o to, aby veř. komunikace v obci byly lehce a bezpečně schůdnými a sjízdnými, jest povinností policejní ve smyslu § 37 odst. 1 ob. zř.
V případě dnešního sporu uznal žal. úřad stěžující si obec povinnou k náhradě škody právě z důvodu zanedbání péče o snadnou a bezpečnou schůdnost veř. komunikace v obci, neboť shledal opominutí policejních povinností obce v nedostatečném osvětlení nebezpečného místa na veřejné komunikaci. Rozhodoval tedy o věci, která náleží do jeho příslušnosti. Otázka vlastnictví k pozemku, jehož opominutí se týká, nemá podle toho pro kompetenci významu, a námitka nepříslušnosti politických úřadů je vzhledem k předpisu § 37 obec. zříz. bezdůvodná.
Po formální stránce vytýká stížnost dále, že úřad nešetřil předpisu § 37 odst. 2. čes. ob. zř., dle něhož má polit, úřad prvé stolice před svým rozhodnutím vyslechnouti okr. zastupitelstvo a dále, že vyjádření, které teprve v řízení před druhou stolicí bylo vyžádáno a podáno, nezakládá se na usnesení okr. zastupitelstva — resp. za nynějšího stavu osk — učiněného v plné schůzi. Podle stavu spisů vyžádala si vyjádření osk ve St. zsp dříve, než jako stolice odvolací rozhodla. Osk pak přípisy z 21. června 1924 a z 23. srpna 1924 vyjádření podala. Byla tedy osk vyslechnuta, avšak teprve před rozhodnutím druhé stolice. Podle § 37 odst. 2. ob. zř. slušelo ovšem osk-i vyslechnouti již před rozhodnutím stolice prvé. Avšak opomenutí toto bylo odčiněno v řízení opravném, což při neformální povaze řízení správního zásadně není nepřípustno, poněvadž i v řízení opravném může býti opatřen potřebný materiál procesní. O nic jiného však v daném případě nešlo, kdyžtě vyjádření osk podle § 37 odst. 2. ob. zříz. má povahu pouhého posudku úřadu s poměry obce blíže obeznámeného, nikoli však povahu výroku úřadu, povolaného ke spolurozhodování ve věci, t. j. o povinnosti k náhradě škody.
Pokud pak stížnost vytýká, že vyjádření osk nezakládá se na plenárním usnesení, neměl žal. úřad, maje před sebou vyjádření osk-í vydané, příčiny pochybovati, že vyjádření vzešlo způsobem v instrukci pro osk-i stanoveným, t. j. usnesením schůze plenární. St-lka mohla by ostatně případný nedostatek plenárního usnesení vytýkati jako podstatnou vadu řízení jen tehdy s úspěchem, kdyby jí z nešetření dotčeného předpisu instrukce o úřadování osk vzešla skutečně újma. Řečené vyjádření osk vyznělo však pro obec naprosto příznivě, takže pro její procesní situaci je lhostejno, zdali se osk usnesla na vyjádření v plné své schůzi, či vzniklo-li vyjádření toto jiným způsobem.
Bezdůvodná jest také námitka vadnosti řízení, že nebylo vyšetřeno, zdali obec povolila dostatečné peněžní prostředky, potřebné k výkonu místní policie. Neboť nevyšetření nějaké skutečnosti může způsobiti podstatnou vadu řízení jen tenkráte, jde-li o skutečnost právně významnou. Avšak již ve shora cit. nál. Boh. 5529 byl vysloven právní názor, že povinnost obce k náhradě škody dle § 37 ob. zř. není obmezena na případ, kdy ob. zastupitelstvo nepovolilo potřebných prostředků na ústavy a zařízení, jichž jest k vykonání místní policie potřebí. Je proto okolnost, zdali obec takovéto prostředky v dostatečné míře povolila, pro rozhodnutí přítomného sporu bezvýznamná, není tedy vadou řízení, jestliže žal. úřad v tomto směru šetření nekonal. — — — —
Proti obsahu nař. rozhodnutí směřuje námitka, že politické úřady měly se zabývati též otázkou, zdali úraz nebyl spoluzaviněn poškozenou Vileminou T. Nss vyložil však již ve svém opětovně cit. nál. Boh. 5529, že jurisdikce úřadů politických dle § 37 ob. zř. je obmezena na otázku, zdali je obec povinna k náhradě škody z důvodu opomenutí svých povinností policejních, kdežto o otázce spoluzavinění osob třetích přísluší rozhodovati řádným soudům. Při názoru tomto soud setrval, a to z důvodů v cit. nálezu uvedených, k nimž sluší poznamenati ještě toto:
Přiznal-li zákon tomu, komu vzešla škoda z opominutí policejních povinností obce, vůči obci nárok na náhradu této škody a přikázal-li rozhodování sporu o náhradu řádným soudům, vyňav z kompetence jejich na prospěch úřadů politických jen otázku, zdali jest obec k náhradě povinna, učinil tak nepochybně z toho důvodu, že pokládal za vhodnější, aby otázku, které jsou to povinnosti, jež zákon obci z důvodu místní policie ukládá, dále otázku, zdali obec vskutku povinnosti tyto splniti opominula a zdali toto opominutí je v příčinné spojitosti s vzešlou škodou, řešil úřad politický v řízení správním nežli řádný soud ve formách řádu soudního. Legislativního důvodu, z něhož by politický úřad a k tomu po slyšení okr. zastupitelstva měl býti povolán, aby rozhodoval o spoluzavinění osoby soukromé, ať již poškozené či jiné, tedy aby rozhodoval o otázce ryze soukromoprávní, nelze se dopátrati. Znění zákona neposkytuje ostatně pro takovéto rozšíření příslušnosti úřadu politického pražádné opory. Bylo tudíž i tuto námitku zamítnouti jako bezdůvodnou. — — — — —

Citace:

č. 6603. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 968-970.