NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3736.

Státní zaměstnanci: Právní moc poukazu požitků?
(Nález ze dne 13. června 1924 č. 10657).
Prejudikatura: Boh. 1792 a 2199 adm.
Věc: Dr. K. H. v B. proti ministerstvu spravedlnosti o služební požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze 17. října 1921 byla st-li podle zák. z 9. dubna 1920 č, 222 Sb. a vl. nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb. propočtena celková služební doba ke dni 1. lednu 1921 a protože by dle toho byl dosáhl požitků VII. hodn. tř. 1. stupně platového, byly mu s připočtením přiznané slovenské výhody v rozpětí 1. hodn. tř. a 2 stupnic přiznány požitky 3. stup. VI. hodn. třídy.
K tomu doloženo, že st-li zbyly k dobru pro další platový postup dne 1. ledna 1921 ještě 2 r., 6 měs., 26 dní a že proto dosáhl dnem 1. července 1921 požitků VI. hodn. třídy 4. stupně, t. j. služného ročně 12 108 Kč s příslušenstvím, kteréžto požitky se mu dnem 1. července 1921 poukazují.
Rozhodnutím z 9. února 1923 však hl. st. zastupitelství v B. tento původní výnos změnilo v tom smyslu, že odvolalo poukaz požitků VI. hodn. třídy 4. stupně počínajíc dnem 1. července 1921 a poukázalo účtárnu, aby počnou: 1. červencem 1921 st-li předepsala požitky VI. tř. hodn. 3. stupně. Přeplatek povoleno mu spláceti ve 12 měsíčních lhůtách.
Odvolání st-lovu žal. min. nař. rozhodnutím nevyhovělo. V odůvodnění se praví, že st-1 činil si v přihlášce o propočtení služební doby — vzhledem k tomu, že bez ohledu na slovenskou výhodu mu příslušel k 1. lednu Í921 plat 1. stupně VII. hodn. tř. — vzhledem k původně poskytnuté slovenské výhodě nárok na požitky 3. stupně VI. hodn. tř., a to podle usnesení min. rady z 27. července 1920 ve formě vyrovnávacího do pense započítatelného přídavku. Tyto požitky mu byly také přiznány a právě proto, že se přiznání jich stalo jako ekvivalent vyrovnávacího přídavku, nemá st-l nároku na započtení přeslužby pro postup do 4. stupně VI. hodn. tř. Nároku takového st-1 vůbec neuplatňoval, toto započtení a přiznání vyšších požitků stalo se tudíž jednostranně ex officio, a je proto připustilo, aby vr. st. zastupitelství tento výměr opravilo, když shledalo, že byl vydán na základě nesprávných právních předpokladů. Ve své stížnosti k nss-u namítá st-1:
1. že vydáním dekretu ze 17. října 1921, který nespočíval na žádném omylu ani nesprávném výpočtu, nabyl práva na požitky 4. stupně VI. hodn. tř. v udané tam době a nemůže mu tedy toto nabyté právo jednostranným rozhodnutím vydaným po době více než 1 roku býti odňato.
Nárok na započtení přeslužby a přiznání požitků 4. stupně VI. hodn. tř. neuplatňoval výslovně, protože bylo samozřejmé, že není důvodu, aby se přeslužba ztrácela, a protože st-li bylo známo, že referent hl. st. zastupitelství také podle toho propočtení provádí.
2. ——
Rozhoduje o této stížnosti uvažoval nss takto:
ad 1. St-1 přiznává sám, že nevznesl ve své přihlášce k propočtení služební doby, kteráž ostatně zákonem z 9. dubna 1920 č. 222 Sb. není předepsána, nárok na započtení přeslužby 2 let, 6 měsíců a na přiznání požitků 4. stupně VI. třídy hodnostní in judicium úřadu správního I. stolice, jinými slovy, že úřad ten mu přeslužbu započetl a dle toho požitky 4. stupně VI. hodn. třídy přiznal z vlastního popudu, ex officio.
Potom však mohl týž úřad — když tu nebylo rozhodnutí o konkrétním, k rozřešení jeho předloženém nároku strany — svůj původní výnos dodatečně, třeba po roce, změniti a rozhodnouti o domnělé přeslužbě st-lově tak, jak se to dle jeho názoru srovnává se správným výkladem příslušných norem.
V té příčině odvolává se nss dle § 44 jedn. ř. na své nál. Boh. 1792 a 2199 adm.
Nebylo tedy možno stížnosti v žádném směru vyhověti a byla zamítnuta jako bezdůvodná.

Citace:

č. 3736. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 74-75.