Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:
= Právník, 75 (1936)
PDF
Heller-Lappert:

Poplatkové zákony, platné v zemi České a Moravskoslezské.

 Přeložil a upravil po stránce formální doc. Dr. Kazimír Čakrt. Sešit 1. Str. 1—128. Praha 1936. Cena v subskripci 20 Kč. Naší právnické literatuře nebylo ke cti, že dlouho neměla samostatného českého překladu poplatkového zákona, nemluvě o vydání Holík-Tušově, jež však neobsahuje změn po r. 1925 nastalých a mimo to v dobré snaze podávati současně texty platné v zemích historických i texty platné v ostatních zemích republiky, se stalo málo přehledným. Sluší hned na počátku podotknouti, že od pracovníka kvalit Čakrtových mohli jsme se nadíti plným právem samostatného českého komentáře poplatkových zákonů; na úplnou takovou publikaci vlastně dosud čekáme. Místo toho podává nám jmenovaný zde jen překlad německého komentáře Heller- Lappertova podle jeho II. vydání. Tím však nechceme Čakrtův úkol podceňovati, neboť poříditi jazykově i juristický správný překlad zastaralých norem poplatkových s přihlédnutím ke všem pozdějším změnám a dodatkům je prací velmi obtížnou, jež vyžaduje značné dávky odborných znalostí i překladatelské zručnosti. To platí zvláště pro překlad a úpravu poplatkového sazebníku, jež mají býti obsaženy v druhém díle právě počaté publikace.
Vyšlý dosud první sešit dostal se až k § 46 všeobecné části poplatkového zákona. Paragrafy cit. zákona jsou česky uvedeny v nyní platném znění а k tomu vždy připojen původní německý text, dále i související právní materie. U každého paragrafu jest pak i judikatura a výnosy ministerstva financí a to pokud možno od sebe odděleně, čímž stává se Čakrtovo vydání přehlednějším. Oproti originálu doplňuje překladatel českou úpravu i nejnovějšími judikáty a výnosy. I jinak je materie mnohde účelněji seskupena.
Kniha má vzornou technickou úpravu, provedenou tiskárnou Typus na Smíchově. Bylo užito většího formátu, než v originále a tisk proveden účelně několika typy písmen; judikatura s výnosy je tištěna ve dvou sloupcích. Toto vypravení velmi usnadňuje upotřebení knihy.
Překlad 1. sešitu možno označiti za plně vyhovující a to i co do zvláštních termínů poplatkoprávních. Mám tu jen některé poznámky: Mluvíme-li o dani z obohacení, pak by bylo správnější mluviti též o poplatcích z pojištění, nikoliv pojišťovacích. Pozoruhodné je, že se překladatel vrací k termínu daň z obratu cenných papírů. Snad by bylo dobře, přidržeti se při překladu poplatkových zákonů právnické češtiny v superrevisní osnově občanského zákoníka užívané, jež by nám vůbec mohla a měla býti vzorem.
I při dobrém překladu a velmi přehledné úpravě, jako je tomu v případě Čakrtova vydání, dlužno vysloviti obavu, že ho bude možno úspěšně užívati jen ve spojení s nějakým systematickým výkladem. To je pouhý následek stále se horšící roztříštěnosti a složitosti poplatkového práva. Ke konci ještě malé doporučení: Nestalo-li se tak na začátku, buďtež aspoň ke konci díla otištěny motivy k zákonu č. 50/1850 (Alleruntertänigster Vortrag), které v Heller-Lappertově vydání otištěny nejsou.
Siblík.
Citace:
Poplatkové zákony, platné v zemi České a Moravskoslezské.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 6, s. 414-415.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).