Č. 9174.Hospodářské záložny. — Zaměstnanci veřejní. Řízení před nss-em: * Stížnost k nss na rozhodnutí zsv-u o vzneseném nároku vdovy po úředníku okresní hospodářské záložny na zaopatřovací požitky (§ 36, odst. 1 zák. č. 128/24 o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách) jest podle ustanovení § 3 a) zák. o ss nepřípustná. (Nález ze dne 7. dubna 1931 č. 657). Prejudikatura: Boh. LXVIII/30 konflikt. Věc: Zdeňka H. v B. proti zemskému správnímu výboru v Praze o pensijní požitky. Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná. Důvody: V podání z 5. října 1928 řízeném na zsv v Praze uvedla st-lka, vdova po Josefu H., správci okr. hospodářské záložny v H., že se marně domáhá toho, aby služební smlouva z 20. ledna 1927 uzavřená mezi ředitelstvím Okr. hospodářské záložny v H. a jejím manželem, která se svými ustanoveními ohledně pense vdovské dotýká st-lky, byla předložena zsv-u ke schválení, resp. tímto schválena; st-lka žádala, aby zsv učinil konečné rozhodnutí v této věci. — Přípisem z 15. října 1928 bylo právnímu zástupci st-lky sděleno, že zsv výnosem z 12. května 1928 sdělil okr. hospodářské záložně v H., že pokud jde o přiznání a výměru pensijních požitků nečiní námitek proti tomu, aby vdově Zdence H. byly vyměřeny pensijní požitky podle ustanovení platných v této věci pro býv. správce H. před usnesením ředitelství z 20. ledna 1927. O stížnosti nss uvážil: St-lka domáhala se toho, aby jí byly vypláceny pensijní požitky podle smlouvy uzavřené 20. ledna 1927 mezi okr. hospodářskou záložnou v H. a manželem st-lky, úředníkem této záložny. V nař. rozhodnutí vyrozuměl žal. úřad st-lku, že výnosem z 12. května 1928 vyslovil, že nečiní námitek proti tomu, aby st-lce byly vyměřeny pensijní požitky podle ustanovení platných pro manžela st-lky před 20. lednem 1927; tudíž nebylo žádosti st-lky vyhověno. St-lka pokládá rozhodnutí to za konečné rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zák. č. 128/24, a napadá je jako takové stížností na nss. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zák. č. 128/24 určuje úředníkům okr. hospod, záložen požitky a další nároky ředitelství písemnou smlouvou a stanoví služebním, pensijním a disciplinárním řádem, jakož i instrukcemi jejich práva a povinnosti ... Spory o požitky a nároky úřednictva rozhoduje s konečnou platností zemský správní výbor. — Podle ustanovení odst. 5 cit. § 36 platí ohledně zaopatření úředníků okr. hospod, záložen pro případ stáří a invalidity zákon o pensijním pojištění zřízenců ve službách soukromých, smlouvou mohou jim však býti vyhraženy požitky zaopatřovací nad míru zákonem tím stanovenou. Z ustanovení těchto, která úpravu požitků ponechávají individuelní smlouvě mezi ředitelstvím záložny a úředníkem a u zaopatřovacích požitků pro případ, že není smluvně nic jiného ujednáno, odkazují k ustanovením o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých, jde na jevo, že služební poměr úředníků okr. hospod, záložen je poměrem soukromoprávním, založeným na individuelní smlouvě služební. Pokud vůbec jest povolán rozhodovati spory o nároky a požitky ze smluv těchto zsv s konečnou platností (srov. též rozsudek senátu pro řešení konfliktů kompetenčních z 12. prosince 1930 č. 603/29, Boh. LXVIII), jde o případ, kde úřad správní rozhoduje podle zákona o tom vydaného o nárocích soukromoprávních (§ 105 úst. listiny). V takovém případě jest straně rozhodnutím takovým dotčené volno po vyčerpání opravných prostředků správních dovolati se nápravy pořadem práva před řádnými soudy a jest proto v takovýchto případech příslušnost nss-u vzhledem k ustanovení § 3 a) zák. o ss vyloučena. Proto musila býti stížnost na nař. rozhodnutí, i pokud by v něm bylo spatřovat! konečné rozhodnutí správního úřadu o nároku st-lkou vzneseném, odmítnuta jako nepřípustná.