Čís. 13992.
Podle § 350 ex. ř. může i věřitel, jemuž přísluší vykonatelná pohledávka, již na základě exekučního titulu — byť i v něm není vysloveno zatížení nemovitostí povinného — na nemovitosti povinného, na nichž jeho vlastnické právo není ještě vloženo nebo poznamenáno, vésti exekuci knihovními zápisy a tedy i vnuceným zřízením práva zástavního a za tím účelem, prokázav nabytí práva vlastnického povinným způsobem vyhovujícím § 87 knih. zák., domáhali se především knihovního vkladu tohoto práva ve prospěch povinného a na základě tohoto pak zápisu zástavního práva pro svou vykonatelnou pohledávku.
(Rozh. ze dne 30. listopadu 1934, R I 1392/34.)
Vymáhající strana žádala, odvolávajíc se na ustanovení § 350 třetí odstavec ex. ř. a předkládajíc exekuční tituly a vidimovanou trhovou smlouvu, o povolení exekuce 1. vnuceným vkladem práva vlastnického pro dlužníky a 2. vnuceným zřízením práva zástavního na nemovitostech, na nichž mělo býti podle návrhu nuceně vloženo pro dlužníky právo vlastnické. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekuci lze povoliti jen na základě některého z exekučních titulů (§ 7 ex. ř.), a to jen proti, tomu, proti komu zní exekuční titul (§ 9 ex. ř.). Exekuční tituly, které vymáhající strana předložila a na které se odvolává rozsudek krajského soudu civilního v Praze ze dne 31. ledna 1934, zní jen na zaplacení 7689, Kč s přísl. a usnesení okresního soudu v Kouřimi zní rovněž jen na zaplacení částky 178 Kč (26 Kč). Vidimovaný opis trhové smlouvy neni vůbec exekučním titulem,. Pokud tedy byly exekuční tituly předloženy, znějí jen na zaplacení. Podle § 350 třetí odstavec ex. ř., na který se vymáhající strana odvolává, může, mají-li se podle exekučního titulu státi zápisy na nemovitostech dlužníkových, u kterých dlužník ještě není za vlastníka vložen nebo zaznamenán, vymáhající věřitel, prokáže-li, že dlužník toho práva vlastnického nabyl, současně s exekucí žádati za knihovní zápis vlastnictví. Aby tedy bylo lze dovolávat! se ustanovení § 350 třetí odstavec ex. ř., musí především exekuční titul zníti na zápis na nemovitostech, má-li se státi podle exekučního titulu zápis. V souzeném případě však exekuční titul zní jen na zaplacení. Již z toho důvodu nelze použiti ustanovení § 350 třetí odstavec ex. ř. Avšak, i kdyby exekuční titul zněl na zápis na nemovitoisti, a i když vymáhající věřitel prokáže, že dlužník vlastnictví nabyl, nelze žádati o exekucí nuceným vkladem práva vlastnického, nýbrž současně s dotyčnou exekucí o pouhý, nikoliv tedy o exekuční, zápis knihovní. Pro exekuční vklad práva vlastnického vymáhající strana nemá exekučního titulu, nemůže se dovolávati ustanovení § 350 třetí odstavec ex. ř., a bylo proto ohledně žádané exekuce nuceným vkladem práva vlastnického návrh zamitnouti. Exekuční tituly, které vymáhající strana předložila, zní jen proti manželům S-ovým (dlužníkům). Ježto vymáhající strana ani netvrdila, tím méně způsobem předepsaným v § 9 ex. ř. prokázala, že závazek přesel na knihovní vlastníky nemovitostí, na kterých má býtí vloženo exekuční právo zástavní, bylo zamitnouti i návrh vymáhající strany na povolení exekuce vnuceným zřízením práva zástavního.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. »
Důvody:
Nelze sice přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu, že by se vymáhající věřitel mohl podle § 350 třetí odstavec ex. ř. domáhati vkladu práva vlastnického proi povinnou stranu jen tehdy, kdyby zatížení dotčených nemovitosti povinné strany byly již vysloveno v exekučním titulu Samém. Jak z motivů k § 350 ex. ř. vyplývá, jsou ustanovení tohoto paragrafu jen důsledkem zásady § 22 kn. zák. a sledují účel, aby jimi právní ochrana bez újmy povinného byla sesílena, exekuce urychlena a její útraty byly sníženy. Vzhledem k tomuto účelu jest slova třetího odstavce § 350 ex. ř. »podle exekučního titulu« vykládati tak, že i věřitel, jemuž přísluší vykonatelná peněžní pohledávka, již na základě exekučního titulu — byť i v něm není vysloveno zatížení nemovitostí povinného — jest oprávněn, aby i na nemovitosti povinného, na nichž jeho vlastnické právo není ještě vloženo nebo poznamenáno, vedl exekucí knihovními zápisy a tedy i vnuceným zřízením práva zástavního a aby se za tím účelem, prokázav nabytí práva vlastnického povinným, domáhal především knihovního vkladu tohoto práva ve prospěch povinného a na základě tohoto, pak zápisu zástavního práva pro svou vykonatelnou pohledávku. K tomu ovšem, bylo zapotřebí, by vymáhající věřitel prokázal nabytí vlastnického práva povinné strany způsobem vyhovujícím § 87 kn. zák., tedy v souzeném případě předložením, trhové smlouvy ze dne 4. ledna 1929 v prvopisu. To vymáhající věřitel neučinil, předloživ jen vidimát této smlouvy, a byla proto jeho žádost za vklad vlastnického práva manželů S-ových na nemovitostech a důsledkem toho ovšem, i jeho žádost za vnucené zřízení práva zástavního k vydobytí jeho vykonatelné pohledávky právem zamítnuta.