Authors:
= Váž. civ., 19 (1937), sv. 1
PDF

Čís. 15963.


Bylo-li odvolání jednou již vzato zpět a prohlášení to vzato soudem na vědomí, nelze již zpětvzetí později odvolati.
(Rozh. ze dne 23. března 1037, R II 121/37.)
Odvolací soud odmítl žalobkynino odvolání, podané proti rozsudku soudu první stolice. Důvody: Podáním ze dne 16. října 1936 prohlásila žalobkyně, že bere zpět odvolání, které podala proti rozsudku okresního soudu ve V. ze dne 6. října 1936, č. j. C 551/35-21. Zpětvzetí odvolání má podle § 484 c. ř. s. v zápětí ztrátu opravného prostředku. Na tom nemůže nic změniti žalobkynino podání ze dne 17. října 1936, jímž oznámila soudu, že své prohlášení o zpětvzetí odvolání odvolává a udržuje odvolání v platnosti. Neměl proto soud prvé stolice žalobkynino prohlášení v poddání ze dne 17. října 1936 vzíti na vědomost, ani podle vysvětlivek min. sprav. k § 484 c. ř. s. odvolání předkládati odvolacímu soudu. Když však odvolání přesto předložil, musel je odvolací soud odmítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Prohlášení strany o zpětvzetí odvolání, které bylo soudem vzato na vědomí dne 16. října 1936, jest procesním úkonem, s nímž jsou spojeny určité účinky, najmě ztráta opravného prostředku (§ 484, odst. 2, c. ř. s.). Nemá tudíž významu, že žalobkyně podáním ze dne 17. října 1936 zase odvolala své prohlášení o zpětvzetí odvolání, neboť vzdání se opravného prostředku nelze později odvolati. Prohlásila-li žalobkyně v tomto podání, jež došlo soudu první stolice ještě ve čtrnáctidenní lhůtě odvolací, že trvá na odvolání, bylo její nepřípustné odvolání (§ 472, odst. 1, c. ř. s.) právem odmítnuto odvolacím soudem (§§ 471 č. 2, 473, 474, odst. 2, c. ř. s.).
Citace:
Čís. 15963.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 397-397.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).