NPD documents search: Boh. adm., 11 (1929), sv. 1

Č. 7926.

Zaměstnanci veřejní. — Samospráva obecní: * Obecní úředník, jehož služební požitky jsou upraveny podle systému zák. č. 443/19, nemá nároku, aby mu základní služné bylo upraveno podle sazeb zák. č. 103/26.
(Nález ze dne 3. května 1929 č. 7467.)
Věc: Jindřich H. v Ch. proti zemskému správnímu výboru v Praze o služební požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením obecního zastupitelstva v Ch. z 19. září 1921 byly požitky st-le, měst. pokladníka, upraveny dle zák. č. 443/19, a v dekretu stanoveno, že bude automaticky účasten všech zvýšení platů stát. úředníků, ježto zák. č. 443/19 stanoví základní služné s ohledem na platové stupně hodnostních tříd státních zaměstnanců. Když ve schůzi dne 18. července 1924 bylo usneseno, definitivně ustanovené obecní úředníky převésti do schématu stát. úředníků a zároveň provésti propočtení služební doby, podal st-l proti provedenému propočtení odvolání a žádal in eventum, nebude-li rekursu vyhověno, aby byl zpět zařazen do schématu obecních úředníků. Této žádosti bylo v pořadu instančním vyhověno rozhodnutím zsv-u z 24. července 1925. Dne 2. srpna 1926 usneslo se obecní zastupitelstvo, upraviti požitky měst. úředníků a zaměstnanců dle plat. zák. č. 103/26, nevyhovělo však usnesením z 31. ledna 1927 žádosti st-lově, aby byl postaven na roveň stát. úředníkům a přeřazen do požitků cit. zák., poněvadž obce dle zák. nemají povinnosti, své úředníky dle schématu stát. úředníků honorovati. — Odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím osk v Ch. z 20. července 1927 — — — a další odvolání nař. rozhodnutím. — — —
O stížnosti nss uvážil: — — —
Stížnost výslovně uznává, že § 212 zák. č. 103/26 sám nedává samosprávným úředníkům právního nároku na to, aby jejich požitky byly upraveny dle požitků tímto zákonem pro státní zaměstnance stanovených, zastává tudíž stejný názor jak žal. úřad, považuje však za zdroj svého nároku zák. č. 443/19. Základní myšlenku stížnosti lze shrnouti v to, že zák. č. 443/19, byť i nezakládal nároku na úpravu požitků dle plat. systému zák. č. 103/26, přece poskytuje nárok, aby u zachování systému zák. o ob. úřednících bylo základní služné stanoveno dle plat. zák. a aby dle toho byly vypočteny příbytečné a trienálky; z toho, že základní služné obecních úředníků je uvedeno v zákoně č. 443/19 v pevnou relaci k systému hodn. tříd stát. zaměstnanců a že dle prov. předpisů má každé zvýšení platů stát. úředníků automaticky přijití k dobru i ob. úředníkům, dovozuje stížnost, že i zvýšení, provedené zákonem č. 103/26, musí již ex lege jeviti účinek pro ob. úředníky. Jest pak jen prý třeba zkoumati, která plat. stupnice odpovídá platu dřívější hodn. třídy a vypočísti dle toho základní služné, náležející dotyčnému ob. úředníku, což stížnost in concreto blíže rozvádí. Názor tento neuznal nss správným.
§ 19 odst. 3 zák. č. 443/19, na němž st-l svůj domnělý nárok výlučně buduje, určuje, že, neustanovilo-li obecní zastupitelstvo služné vyšší, činí základní služné trvale ustanoveného úředníka účetního nebo pokladničního ročně aspoň tolik, aby se rovnalo základnímu služnému druhého stupně 10. třídy dosavadního systému hodn. tříd úředníků státních. Stejná zásada, totiž relace k určité hodn. třídě dosavadního systému hodn. tříd úředníků státních, je stran úředníků konceptních, technických, zvěrolékařských a jiných odborných vyslovena v odst. 1. a 2. téhož paragrafu.
Z ustanovení těch plyne, že zákon nestanovil jako měřítko pro určení minimálního základního služného obecních úředníků požitky stát. úředníků stejného předběžného vzdělání a stejné služ. doby, nýbrž požitky určité hodn. třídy a určitého plat. stupně, a že tudíž zavedl pevnou relaci mezi těmito a požitky ob. úředníků. Není tudíž nárok ob. úředníka fixován nějakou ciferně určenou částkou, nýbrž částkou, kterou je určen plat té které hodn. třídy. Již proto může změna základního platu obecního úředníka nastati jen potud, pokud se změní plat korespondující hodn. třídy stát. úředníka, a jest na snadě výklad, že zrušením hodn. tříd stát. úředníků odpadlo vůbec tertium comparationis, takže úprava platů stát. úředníků na jiném podkladu než na základě hodn. tříd — není-li výslovného zákonného ustanovení — vůbec nemá vlivu na základní plat ob. úředníků, kdyžtě tento je spjat pouze s požitky určitých hodn. tříd.
Avšak zák. č. 443/19 šel ještě dále a výslovně stanovil, že rozhodným jest plat té které hodn. třídy dosavadního systému hodn. tříd stát. úředníků. Tím konkretisuje zákon blíže plat. hodn. třídy a súžuje jej v tom směru, že měřítkem pro určení požitků obecních úředníků nejsou platy hodn. tříd stát. úředníků všeobecně, nýbrž jen dle dosavadního systému hodnostního, čili vylučuje tím přímo a jasně právní účinek změny dosavadního systému, která by v budoucnosti mohla nastati, na platy zaměstnanců obecních. Jinými slovy, pro posouzení výše základního platu ob. úředníka jest rozhodným pouze výše platu té které hodn. třídy hodn. systému platného v době vydání zák. č. 443/19, kterýžto systém se tím jako měřítko petrifikuje, a mají pro obecní úředníky proto význam jen změny platů stát. úředníků v rámci dosavadního systému hodn. tříd, nikoliv však změny platů provedené s opuštěním tohoto systému. Také prováděcí předpisy k zák. č. 443/19 stížností dovolávané, nestanoví nic jiného a nemohly také nic jiného určití.
Že pak zák. č. 103/26 opustil dosavadní systém hodn. tříd a nahradil jej zcela jiným platovým systémem, je nesporno, a nemůže proto st-l z ustanovení § 19 zák. č. 443/19 nic pro svůj tvrzený nárok čerpati. Pak padají však veškeré další vývody stížnosti.

Citace:

č. 7926. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 714-716.