Mezinárodní kongres římský. Ve dnech 12.—17. listopadu 1934 konal se v Římě, jak již předem bylo v tomto časopise oznámeno, mezinárodní právnický kongres k oslavě 14stého výročí Justinianova Kodexu a 7stého výročí Dekretálů Řehoře IX. Byť ne oficielně — tento kongres pořádal ústav utriusque iuris — přece jen ideově navazoval kongres na oslavný sjezd právnický u příležitosti 14stého výročí Digest, na jaře r. 1933 konaný v Bologni a v Římě. Tato spojitost vynikne na př. z toho, že kdežto minulý sjezd, pořádaný ital. akademií, ústavem studií řím. a universitami římskou a bolognskou, přinášel jako důležité novum zprávu o objevu nového fragmentu Gaiových Institucí, na tomto kongresu objevovaly se již důležité badatelské dedukce, vyvozené z nového textu. A objevovala se tatáž problematika, vyjádřená na př. jmény Riccobono-Collinet (otázka prvků byzantských v Justinianově kodifikaci). Tato spojitost byla by ovšem jen částečným, velmi neúplným karakterisováním sjezdu. Neboť již pokud jde o samu romanistickou stránku kongresu, byla tu podnětem oslava Kodexu, tedy díla, které svým obsahem, genesí, snad i určením se velmi liší od Digest, a přináší samo pro sebe mnoho specifických problémů. Než cílem pořadatelů bylo obrátiti pozornost badatelů zvláště na tu materii Kodexu, která se dotýká práva církevního a již tím byla dána spolupráce kanonistů. Tak kongres osvětloval vztahy císařského práva římského, zvláště Justmianského, k právu církevnímu, jmenovitě východnímu, ukazoval k ideám církevním ve vývoji práva římského, stopoval původ a nejstarší vývoj právních institucí kanonických. Účast kanonistů byla pak zvýšena druhým oslavným podnětem kongresu, jímž byl zákoník papeže Řehoře IX. Tím byla dána iniciativa k nesčetné řadě badatelských zpráv o vzniku, obsahu, určení a působení tohoto zákoníka, práva dekretálového vůbec, ke zdůraznění ideí, které odtud byly reeipovány, zvláště také pozdějším právem světským. Byl sledován podíl církve ve vývoji mezinárodního práva veřejného. Pozornost byla věnována i dnešnímu právnímu stavu. Kongres přinesl podrobná zpracování různých otázek Codexu iuris canonici — památná zůstala všem účastníkům řeč kardinála Gasparriho o vzniku Codexu, jeho poslední projev — a zabýval se i právním zřízením církevním v různých státech evropských. Všecky vědecké relace — a bylo jich takové množství, že k jejich přednesení, a to většinou jen ve výtahu, bylo třeba téměř jednoho týdne, a o debatě přirozeně nebylo ani řeči — budou vydány tiskem v aktech kongresu. Pak teprve bude lze oceniti vědecký výsledek kongresu. Kongres byl zevně skvělý a nesmírně pečlivě připraven.Prof. Jan Vážný.