Čís. 16875.


Vyrovnací správce jest v exekučním řízení zavedeném proti vyrovnacímu dlužníku před zahájením vyrovnacího řízení o dlužníkově jmění oprávněn k návrhům jen potud, dokud jest to součástí jeho povinností uložených mu v § 34 vyr. ř., anebo pokud mu oprávnění k podání návrhu bylo výslovně uděleno (§ 14, odst. 2, vyr. ř.), není však v takovém exekučním řízení, byť vymáhající věřitel nabyl oddělného práva a povolení úschovy zabavených věcí v posledních 60 dnech před zahájením vyrovnacího řízení, oprávněn navrhnouti zrušení úschovy, povolené již před zahájením vyrovnacího řízení, vydání zabavených věcí a omezení exekuce.
(Rozh. ze dne 27. dubna 1938, R I 583/38.)
Dr. Bedřich H., který byl ustanoven vyrovnacím správcem ve vyrovnacím řízení o jmění Viléma G., navrhl, aby v exekučním řízení vedeném proti dlužníku v posledních 60 dnech před zahájením vyrovnání vymáhajícím věřitelem Františkem R. byla jednak omezena exekuce jen na část zabavených věcí, jednak aby bylo zrušeno uschování zabavených věcí a vymáhajícímu věřiteli uloženo jejích vydání povinnému.
Exekuční soud vyhověl návrhu. Rekursní soud zamítl
návrh.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vyrovnacího správce.
Důvody:
Vyrovnací správce není účastníkem exekučního řízení zavedeného proti vyrovnacímu dlužníku, nýbrž jest pouze orgánem vyrovnacího řízení. Jest proto v exekučním řízení proti vyrovnacímu dlužníku oprávněn k návrhům jen potud, pokud jest to součástí jeho povinností uložených mu v § 34 vyr. ř. č. 64/1931 Sb. z. a n., anebo pokud mu oprávnění k podání návrhu bylo výslovně uděleno (§ 14, odst. 2, vyr. ř.).
V § 34, odst. 1, vyr. ř. jest mu uloženo zejména pečovati o to, aby byl dlužníkův podnik podle možnosti dále provozován, dozírati na vedení dlužníkova podniku a na to, aby jmění dlužníkovo nebylo ztenčeno nebo zavlečeno. To se však týká takových právních jednání a úkonů, k nimž došlo po zahájení vyrovnacího řízení a které překážejí vyrovnacímu správci v konání jeho povinnosti. Nedůvodně poukazuje stěžovatel na rozhodnutí č. 2777 Sb. n. s. (také č. 3688 Sb. n. s.), neboť tam bylo přiznáno vyrovnacímu správci oprávnění k návrhu na zrušení exekuce povolené proti předpisu § 10 vyr. ř. č. 337/1914 ř. z. po zahájení vyrovnacího řízení. — ČÍS. 16876
V souzeném případě nabyl vymáhající věřitel práva na oddělené uspokojení zájmem ze dne 29. ledna 1938, tedy v posledních 60 dnech před zahájením vyrovnacího řízení, jež bylo zahájeno dne 4. února 1938 a rovněž uschování zabavených věcí bylo povoleno jíž dne 29. ledna 1938. Nebyl proto vyrovnací správce oprávněn učiniti návrh na zrušení úschovy a vydání zabavených věcí vyrovnacímu dlužníku ani na omezení exekuce.
Podle § 14, odst. 2, vyr. ř. jest vyrovnací správce oprávněn učiniti u exekučního soudu pouze návrh na zrušení zahájeného zpeněžovacího řízení a proti nevyhovění tomuto návrhu příslušelo by vyrovnacímu správci i právo k rekursu.
Poněvadž vyrovnací správce nebyl oprávněn k návrhu jím učiněnému, odmítl rekursní soud jeho návrh právem.
Citace:
č. 16875. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 617-618.