NPD documents search: Váž. tr., 6 (1924)

Čís. 6547.

Smlouva o dodání zboží (dřeva), určeného pro vývoz, není nicotnou pro řetězový obchod, раk-li vývozní obchod nemůže míti vliv na zvýšení cen zboží toho v tuzemsku.

(Rozh. ze dne 7. prosince 1926, Rv 1 179/26.)
Žalobu o dodání dříví oba nižší soudy zamítly, majíce za to, že smlouva byla nicotnou, ježto se žalobce vsunul jako zbytečný článek mezi výrobce a spotřebitele.
N e j v y š š í soud uznal podle žaloby.
Důvody: Námitku nicotnosti smlouvy z důvodu řetězového obchodu založila žalovaná na to, že žalobce v době, kdy byl obchod uzavřen, t. j. dne 24. září 1924, nebyl vůbec ještě obchodníkem, nýbrž zřízencem jiného podniku, ježto ohlásil obchodní živnost teprve dne 6. dubna 1925, a že se tedy, nejsa k nákupu sporného dříví oprávněn a koupiv je k dalšímu zcizení, vsunul jako zbytečný článek mezi výrobce a spotřebitele a předsevzal tedy jednání cenu dříví zdražující. K tomu dlužno doložiti, že žalobce tvrdil, že dříví bylo určeno pro cizozemského odběratele a že toto při líčení přednesené tvrzení žalovaná strana nechala platiti nepopřevši je ani přímo ani nějakým mu odporujícím přednesem. Následkem toho musí okolnost ta platiti za mlčky doznanou a nespornou (§ 267 c. ř. s.), za jakou patrně také již nižší soudy ji pokládaly, vycházejíce z předpokladu, že odběratel žalobcův byl v cizozemsku. Pakli však šlo o zboží, jež mělo býti vyvezeno do cizozemska, předpisy o řetězovém obchodu, jež chtějí chrániti pouze tuzemsko před drahotou, neplatí, leda že by poměry byly takové, že by i na vývoz uzavřený obchod měl vliv na zvýšení ceny u zboží toho v tuzemsku, ačkoliv jest nesnadno si představiti, jak tento účinek nastati by mohl, neboť ať již jest vývoz tovaru volný nebo dovolen jen na úřední povolení, vždy jest nasnadě jen, že řetězem utrpí toliko cizozemský spotřebitel. Ale ustálená judikatura nejvyššího soudu možnost takového účinku uznává jak v praxi trestní tak i civilní. Vůbec i v trestní praxi je zaujato v podstatě stanovisko, že dlužno uvažovati, zdali právě v obchodování tím kterým konkrétním druhem zboží účinky válečných poměrů ještě trvají, či zda nastaly již poměry pravidelné, v nichž se ceny upravují pouze nabídkou a poptávkou. Když se těchto zásad použije na souzený případ, nelze souhlasiti s nižšími stolicemi, které míní, že vsunutí se žalobce mezi výrobce a cizozemského spotřebitele bylo způsobilé, by cenu dříví zvýšilo v tuzemsku, jak prvý soudce výslovně praví a odvolací soud patrně předpokládá, neboť neuvedly pro to pražádných důvodů, a ovšem jich neuvedla také námitku tuto činící žalovaná firma. Nehledíc však k tomuto nedostatku v založení námitky, jest naopak obecně známo, že právě dříví tvoří již od let — zajisté platí to již také o konci roku 1924 — jednu z nejhlavnějších tuzemských vývozních surovin, a že právě na vývozu jeho spočívá z valné míry tuzemská aktivní bilance zahraničního obchodu. Republika, jak vůbec známo, oplývá dřívím tak jako uhlím, jež rovněž je předurčeným předmětem jejího vývozu, a nemůže tedy vývoz dříví míti vlivu na domácí jeho ceny, za které se ho dostává tuzemskému spotřebiteli. Námitka nicotnosti smlouvy není tedy opodstatněna.

Citace:

č. 6547. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 767-768.