NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6507.

Školství. — Církevní věci. — Administrativní řízení. — Řízení před nss-em (Slovensko): I. * Předpis § 15 lit. d) zák. čl. XXVII:1907 o práv. poměrech učitelstva na nestátních školách na Slov. nepřekáží opatřením podle zákona restrikčního č. 286/24. — II. Oběžník referátu min. škol. v Bratislavě z 30. července 1925 č. 46337/1 o provedení restrikčního zákona č. 286/24 na školách církevních na Slov. má povahu »rozhodnutí neb opatření« smyslu § 2. zák. o ss.
(Nález ze dne 26. dubna 1927 č. 8739).
Prejudikatura: Boh. 3274/24 a 6157/26 adm.
Věc: Dr. Pavel J. v T. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o provedení zákona č. 286/24 na církevních školách.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Žal. úřad vydal všem círk. vrchnostem na Slov. výnos z 30. července 1925 č. 46337/1 A tohoto znění:
»Zákon z 22. prosince 1924 č. 286 Sb. o úsporných opatřeních ve veř. správě platí ve smyslu § 27 zák. i na učitelstvo veř. škol. Ludové a měšťanské školy na Slov., vydržované círk. obcemi, jsou podle platných zákonů školami veřejnými. Ustanovení vzpomenutého zákona týkají se tedy i učitelstva těchto škol. Důležitá jsou pro školy zejména ta ustanovení zákona, která umožňují vyrovnání přebytku a nedostatku pracovních (§ 8). Na základě toho činí se toto opatření: I. Až do stanovení normálního počtu sil na učitelské stanice státem podporované, nebude možno ode dne platnosti cit. zák. ustanovení (volby) nových sil zdejším úřadem schvalovati, resp. patřičným učitelům stát. podpory poukazovati (§ 5) s výjimkami podle § 5 odst. 2 zák., neboť takové ustanovení a volby jsou právně neúčinné a nemohou si z nich vyvozovati právo ani vydržovatelé škol ani zvolení učitelé.
Za nové síly v tomto smyslu nebudou pokládáni učitelé (učitelky) s vysvědčením dospělosti anebo způsobilosti (s učitelským diplomem): a) kteří bezprostředně před ustanovením (zvolením) působili na jiné veř. škole už jako definitivní, dočasní nebo výpomocní učitelé; b) kteří se vrátili do činné služby školní po vykonání presenční služby voj., jak byli před počátkem této presenční služby ustanoveni a činní na veř. školách ludových nebo měšťanských. II. Podle přesné statistiky, kterou obstaral zdejší úřad, je značný počet škol ludov., na kterých jsou podle počtu žactva přebytečné síly, resp. školy s tak malým počtem žáků, že ponechání učitelské síly na takovéto škole odporuje ekonomické tendenci zákona. Případy tyto uvedeny jsou v připojeném výkaze (A). Naproti tomu jsou školy, které nejsou již po léta vůbec obsazeny, anebo nejsou obsazena všecka učitelská místa, ač právě by to počet žactva vyžadoval (výkaz B), a konečně jsou učitelská místa obsazená nekvalifikovanými silami (výkaz C).
»Aby se dosáhlo úspor v intencích zákona a při tom též nápravy, školských poměrů, žádá se zdvořile, aby na školách ve výkaze A) uvedených za účelem snížení počtu učitelských sil na těchže školách místa učitelů (učitelek) poznamenaných v rubrice 12. a 13. zůstala až na další opatření neobsazena. Kromě toho budou na patřičné škole sproštěny služby případně ještě jiné učitelské osoby v počtu, uvedeném v rubrice 14.
»Navrhovati, které z učitelských osob v rubrice 8. mají opustiti školu proto, že jsou v rubrice 14 vykázány jako přebytečné síly, ponechává se tamní círk. vrchnosti. Žádá se, aby navrhl o tom byl doručen zdejšímu úřadu nejpozději do 15. srpna 1925. Neučiní-li tak tamnější úřad v dané lhůtě, učiní příslušné opatření min. škol., po případě referát min. škol.
Referát min. škol. vyzve navržené učitele, aby si hned podali žádost na vypsaná místa podle vyhlášených konkursů na uprázdněných učitelských stanicích. Žádá se tedy, aby současně nejpozději 15. srpna 1925 vypsány byly konkursy na všechna místa na círk. školách, uprázdněná anebo obsazená silami, které nemají předepsané kvalifikace. Doporučuje se, aby tito učitelé byli vyzváni též tamnější vrchností, aby žádosti na vypsaná místa podávali. Při tomto postupu nechť je v intencích § 8 zák. č. 286/1924 postaráno o to, aby volby na vypsané stanice provedené, byly v referátu min. škol. oznámeny do 30. srpna 1925. Na místa, na která nebylo možná ustanoviti učitele na základě oběžníku tamnější vrchnosti, bude zdejším úřadem přeložen učitel, který byl tamnější vrchností navržen k přeložení jako přebytečný, anebo kterého zdejší úřad jako přebytečného sám uzná.
»III. Ve smyslu §§ 4, 9—13 zák. bude zastaven státní příspěvek na jistý přiměřený počet učitelských míst na nestátních školách stádem podporovaných podle bližších norem stanovených vládou v intencích zákona, při čemž bude možno dotyčné osoby propustiti, resp. pensionovati a to předně na přihlášku k dobrovolnému odchodu a podle potřeby i z moci úřední. O opatřeních učiněných v tom směru bude tamnější úřad uvědoměn. Žádá se, aby návrh a opatření, které má učiniti tamnější vrchnost, vykonány byly v stanovených lhůtách. Upozorňuje se ještě, že tam, kde by disposicím podle zákona byly kladeny překážky, bude zakročeno zastavením patřičných státních podpor. Proti učiteli, který neuposlechne příkazu zdejšího úřadu do stanovené lhůty, bude učiněno opatření podle ustanovení § 24 zák. čl. XXVII:1907 po případě § 13 zák. č. 286/1924.«
Proti tomuto výnosu, který podle příloh k němu připojených týká se též několika círk. škol, resp. učitelských míst na takových školách v obvodu pravomoci st-lovy, směřuje stížnost, o níž nss uvážil takto:
I. Žal. úřad ve svém odvodním spise navrhuje především odmítnutí stížnosti, poněvadž prý napadený oběžník nezasahuje do práv st-lových, nýbrž konstatuje toliko skutkový stav ohledně počtu učitelských sil a žádá na st-li, aby sám učinil příslušné opatření resp. praví, že úřad sám opatření učiní, takže nejde tu o rozhodnutí ve smyslu zákona o správním soudu.
Tomuto stanovisku žal. úřadu nedal nss za pravdu, kdyžtě přece z uvedeného doslovu nař. výnosu je zřejmo, že se jím st-li ukládá určité plnění a to pod sankcí, neprovede-li žádaných opatření do určité lhůty, že provede je žal. úřad sám. Nutno proto shledati, že nař. výnos autoritativním a právní moci schopným způsobem upravuje věci spadající do st-lovy právní sféry, takže má povahu »rozhodnutí nebo opatření správního« ve smyslu § 2 zák. o ss, a to — pocházejíc od instance mi- nisterské — povahu rozhodnutí konečného podle § 5 zák. o ss, a jest tedy stížnost přípustná.
II. Stížnost uznává, že ministr školství jest podle § 27 odst. 2 zák. č. 286/24 oprávněn učiniti potřebná opatření k provedení tohoto zákona, takže nelze činiti námitky ani proti ustanovení, že jedna učitelská síla má připadati na 30 žáků (srovnej ostatně co do platnosti zák. č. 286/24 stran škol círk. též nál. Boh. 6157/26 adm.), tvrdí však a) nezákonnost toho, že se pro určení počtu učitelských sil potřebných k 1. září 1925 béře za základ žactvo z 1. ledna 1925, ač prý jest přece jisto, že počátkem škol. roku 1925/1926 nastane opět vzestup počtu žactva, pokleslého důsledkem vál. let a ač opatření to prý se protiví také intencím zákona, který v § 3 dává vládě lhůtu do 31. prosince 1925 k podání nutných návrh.
Námitka tato není důvodná. Zákon č. 286/24 nabyl účinnosti 1. lednem 1925. Tímto dnem nastala tedy pro vládu podle § 31 zák. povinnost starati se o jeho provedení. Statistická data, jichž je třeba jako základu k provádění zákona, musí ovšem býti zjištěna podle určitého, jednotného data. Jelikož pak zákon v tomto směru volby určitého, zvláštního data nenařizuje a jelikož zejména lhůta 31. prosince 1925, v § 3 zák. uvedená a stížností dovolávaná, se týká věci zcela jiné, — totiž lhůty, do které má vláda předložiti návrhy zákonů zmíněné v § 3 — nelze shledati nezákonnost ani vadnost v tom, položil-li žal. úřad svému rozhodnutí za základ data o frekvenci škol podle stavu z 1. ledna 1925, tedy dne, kdy zákon počal působiti. b) Dále vytýká stížnost nezákonnost proto, poněvadž prý podle § 15 bodu d) zák. čl. XXVII:1907 nemůže býti školám, které dosud, státní podpory požívaly, podpora ta odepřena, leč v případech zákonem tím stanovených a poněvadž zák. článek XXVII:1907 nebyl ani zákonem č. 286/24 ani jiným zákonem zrušen, a nelze prý tudíž státní podpory odníti učitelským silám již proto, že jsou naříkaným výnosem prohlašovány za přebytečné.
Ani tuto námitku neshledal nss důvodnou.
Podle všeobecné zásady právní (lex posterior derogat priori) pozbývá ustanovení staršího zákona platnosti odchylným ustanovením zákona pozdějšího, třebas pozdější zákon výslovně derogaci nevyslovuje. Z pouhé okolnosti tedy, že zákon č. 286/24 neprohlašuje výslovně předpis § 15 bod d) zák. čl. XXVII:1907 za zrušený, nelze vyvozovati, že by se zákon č. 286/24 další platnosti cit. předpisu nemohl dotýkati. Nad to však obsahuje § 30 odst. 1 zák. č. 286/24 ještě výslovný předpis, že po dobu účinnosti zákona toho pozbývají platnosti veškeré služ. a pens. předpisy i smlouvy, tomuto zákonu odporující. Předpisem služebním v příčině učitelů škol círk. jest však též předpis § 15 odst. 3), resp. § 15 bod d) odst. 2 zák. č. XXVII:1907, jehož se stížnost dovolává, neboť jde i tu o normu týkající se úpravy požitků dotčeného učitele.
Třebas tedy — jak nss, ovšem před účinností zák. č. 286/24, uznal nálezem Boh. 3274/24 adm. — podle § 15 lit. d) zák. čl. XXVII:1907 nebylo lze vícetřídní konfesionelní škole, státní podpory dosud požívající, odníti podporu tu pouze z důvodu poklesu žactva — nutno uznati, že i tento předpis mohl býti dotčen, změněn a po případě zrušen předpisy zák. č. 286/24, ovšem jen za podmínek a v rozsahu tohoto zákona.
Poněvadž pak stížnost nezákonnost nař. opatření s jiných hledisek ani netvrdí, bylo ji zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6507. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 752-755.