Authors:
= Váž. civ., 11 (1929), sv. 1
PDF

Čís. 8975.


Byli-li svědci vyslechnuti dožádaným soudem na základě usnesení samosoudce, a napotom byly úkony samosoudce prohlášeny zmatečnými, ježto šlo o spor senátní, nebyly zmatečností postiženy výslechy svědků dožádaným soudem, раk-li při novém jednání průvodní usnesení samosoudce bylo nahrazeno průvodním usnesením senátu téhož obsahu.
(Rozh. ze dne 17. května 1929, Rv I 563/29.)
Žalobě o vydání dítěte bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem mimo jiné z těchto důvodů:
Žalovaný napadá rozhodnutí odvolacího soudu podle § 503 čís. 2 a 4 c. s. ř. pro vadnost řízení a pro nesprávné právní posouzení, není však se žádným z těchto dovolacích důvodů v právu. Vadností řízení jest mu především, že rozsudek spočívá na výpovědích svědků, vyslechnutých dožádanými soudy na dožádání samosoudce, jehož procesní úkony byly usnesením odvolacího soudu ze dne 28. listopadu 1927 prohlášeny za zmatečné. Zmatečností byly postiženy procesní úkony samosoudce, jenž místo senátu neprávem spor projednával a rozhodl, zvláště tedy také jeho průvodní usnesení o výslechu svědků dožádanými soudy, nikoliv však tyto výslechy. Ana při novém jednání byla průvodní usnesení samosoudce nahražena průvodními usneseními senátu stejného obsahu, neměla okolnost, že svědci nebyli dožádanými soudy znova vyslechnuti, na konečné rozhodnutí rozepře vůbec vlivu, proto ji nelze pokládati za vadu, která byla způsobilá zameziti úplné vysvětlení a důkladné posouzení rozepře, jak vyžaduje dovolací důvod čís. 2 § 503 c. ř. s. Vadu řízení nelze spatřovati ani v tom, že svědci byli vyslechnuti soudem dožádaným nikoli přímo soudem procesním, neboť útraty, spojené s bezprostředním výslechem svědků u procesního soudu, byly by bývaly nepoměrně vysoké, a v takovém případě jest podle § 328 čís. 3 c. ř. s. přípustno, by byli svědci vyslechnuti soudem dožádaným. Postup procesního soudu byl tímto zákonným předpisem odůvodněn a odvolacím soudem právem schválen. Tvrzení, že ani odvolací soud nenašel pro něj odůvodnění, jest v rozporu s obsahem jeho rozsudku. Žalovaný sám neměl proti výslechu svědků dožádanými soudy námitek, dokud rozepři projednával samosoudce a dokud mu nebylo uděleno právo chudých, z jeho dovolacích vývodů pak nelze poznati, v čem by spočíval nepříznivý vliv výslechu svědků dožádanými soudy na úplné vysvětlení a důkladné posouzení sporu.
Citace:
č. 8975. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 715-716.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).