Čís. 135 dis.


Odvolání proti trestu písemné důtky podle § 12 písm. a) kár. stat. není přípustné.
(Rozh. ze dne 15. září 1931, Ds II 4/131.) Nejvyšší soud jako soud druhé stolice v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie odmítl v neveřejném sedění odvolání, po případě stížnost obviněného advokáta z kárného nálezu kárné rady ze dne 14. února 1931, jímž byl odvolatel uznán vinným kárným přečinem zlehčení cti a vážnosti stavu a odsouzen k trestu písemné důtky.
Důvody:
Podle ustanovení § 47 odst. I. čís. 1 kár. statutu pro advokáty může obviněný odvoláním napadati kárný nález jen, bylo-li v něm uznáno na některý z trestů § 12 písm. b) až d) kár. stat. Odvolateli byl však napadeným kárným nálezem kárné rady ze dne 14. února 1931 uložen trest písemné důtky podle § 12 písm. a) kár. statutu, proti němuž není odvolání vůbec přípustné, a bylo je odmítnouti. Pokud je odvolání mylně označeno zároveň jako stížnost, jest odkázati na § 46 odst. 1 kár. statutu, jenž dovoluje kárný nález napadati jen odvoláním.
Citace:
Čís. 135 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 623-624.