NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 2

Čís. 13786.

Zákon o základních ustanoveních soudního řízení nesporného ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n.
Pořádkový trest (§ 15 zák.) může býti uložen jen osobám, které buď samy podání obsahující urážky sepsaly neb aspoň k němu daly příkaz, nebo jejich právním zástupcům, kteří takové urážlivé podání podepsali, nikoliv však povšechně osobám, jichž jménem bylo urážlivé podání sepsáno a podáno.
(Rozh. ze dne 21. září 1934, R I 875/34.)
Soud prvé stolice svolil k výpovědi z bytu. Rekursní soud uložil odpůrkyni pořádkovou pokutu pro urážlivé výpady v rekursu a uvedl, že, ježto právní zástupce rekurentky výslovně odepřel autorství urážlivých výpadů, musí strana sama nésti za ně zodpovědnost.
Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil.
Důvody:
Podle § 15 (1) a (2) zákona ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n. může soud osobám, které ve svých podáních urážejí soud, účastníky, zmocněnce, svědky, osoby přezvědné nebo znalce, uložiti pořádkový trest podle ustanovení zákona o řízení sporném, a ze stejných důvodů může býti uložen pořádkový trest i právnímu zástupci, který podání podepsal. Z ustanovení tohoto vyplývá, že pořádkový trest může býti uložen jen osobám, které buď samy podání obsahující urážky sepsaly neb aspoň, k němu příkaz daly, nebo jejich právním zástupcům, kteří urážlivé podání podepsali. Úmyslem zákonodárce nebylo tudíž uložiti pořádkový trest osobám, jichž jménem bylo urážlivé podání sepsáno a podáno bez předpokladů svrchu zmíněných. Nelze proto souhlasiti s názorem rekursního soudu, že když právní zástupce odpůrkyně odepřel autorství k výpadům obsaženým v rekursu a urážejícím prvý soud, je za ně odpůrkyně sama odpovědna, neboť z podání je zřejmé, že je stěžovatelka sama nesepsala, ani vlastnoručně nepodepsala. Schází tu tedy předpoklad § 15 zák. čís. 100/1931 sb. z. a n. pro uložení pořádkového trestu straně samé, a bylo již z toho důvodu napadené usnesení zrušiti.

Citace:

Čís. 13786. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 112-112.