Č. 2909.

Živnostenské právo: Novým sňatkem vdovy pomine její právo na provozování živnosti zemřelého manžela na základě práva vdovského; rozloučením druhého manželství právo to neobživne.
(Nález ze dne 24. listopadu 1923 č. 19 972).
Věc: Žofie N. v M. T. (adv. D. Leon Zuckermann z Mor. Třebové) proti ministerstvu obchodu o provozování živnosti kominické na základě vdovského práva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem z 23. ledna 1921 vyrozuměla osp v Mor. Třebové st-lku, že její právo provozovati živnost kominickou po zemřelém manželu Theodoru N. následkem provdání zaniklo, a zakázala jí současně další provozování živnosti.
Zsp v Brně rozhodnutím ze 4. dubna 1922 nevyhověla odvolání z toho podanému z důvodů nař. výměru a podotkla, že jest pro posouzeni věci nerozhodno, bylo-li nové manželství st-lčino s Josefem Z. rozloučeno, ježto opětným provdáním pozbyla právo koncesi provozovati a živnostenskému řádu jest neznámo povolení provozu na účet vdovy cestou milosti.
Nař. rozhodnutím z 31. května 1922 nevyhověl žal. úřad dalšímu odvolání z důvodů rozhodnutí v odpor vzatého.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Právní základ nař. rozhodnutí dlužno hledati v ustanovení § 56, odst. 4 živn. ř. Dle něho může po smrti živnostníkově koncesovaná živ- nost jeho provozována býti na účet vdovy na základě koncesního dekretu zemřelého manžela, avšak výslovně toliko po čas jejího vdovství. Z toho vyplývá, že toto právo vdovy jest podmíněno trváním vdovského stavu a končí tím okamžikem, kdy vdova vstoupí v nové manželství. Novým sňatkem končí stav vdovský a zaniká pak ex lege právo provozovati dále živnost na základě vdovského práva.
Na toto stanovisko se postavil také žal. úřad, když pořadem instančním potvrdil výrok nižších živnostenských úřadů, že následkem opětného provdání zaniklo právo st-čino provozovati koncesovanou živnost kominickou po zemřelém manželu Theodoru N. Nss nemohl proto uznati, že by nař. rozhodnutí odporovalo zákonu.
Stížnost však namítá, že výrok tento odporuje zákonu, poněvadž v době, kdy bylo vydáno rozhodnutí zsp-é a tudíž dříve, nežli zákaz dalšího provozu živnosti kominické nabyl moci práva, bylo nové manželství st-lčino pravoplatně rozloučeno, a že v té době byla opět vdovou. Tato námitka jest bezdůvodná, neboť zákon nemá ustanovení, že by v případě pozdějšího rozloučení nového manželství opětně oživovalo právo vdovské novým sňatkem již zaniknuvší. Kdyby byl zákonodárce chtěl, aby toto právo v takovém případě oživlo, byl by musel do zákona pojati ustanovení takového obsahu, což se však nestalo.
St-lka dále vytýká, že byla v době uzavření sňatku v omylu domnívajíc se, že druhý manžel její je zachovalý a že tedy je způsobilý nabýti koncese kominické. Omyl takový mohl by snad míti nějaký právní význam z hlediska práva manželského, není však s otázkou vdovského práva ve smyslu § 56 ž. ř. v právní souvislosti, poněvadž zánik vdovského práva podle zákona jest již důsledkem uzavření nového manželství.
Bylo tedy stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 2909. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1059-1060.