Soudové jsou příslušní ku rozhodování rozepří o náhradu škody, zneužitím práva k vyhoštění z místní obce vzešlé a na této požadované.

A. vyhoštěn byl z místní obce města B. a vyhoštění to na něm vynuceno. Poněvadž v době vynesení nálezu o vyhoštění bydlel již v obci B. po více jak 10 let, žádal týž společně s domovskou obcí, kamž byl dosud příslušným, aby byl uznán za příslušníka obce B. Totéž mu přes odpor obce B. i správním soudním dvorem uznáno.
Podal nyní žalobu na místní obec B. o zaplacení náhrady škody ve výši 4322 K. Prvá stolice námitku nepřípustnosti pořadu práva
zamítla.
K stížnosti žalované obce vrchní zemský soud v Praze námitce té vyhověl a žalobu pro nepřípustnost pořadu práva odvrhl. Důvody:
Žalobce zakládá svůj nárok žalobní na zaplacení 4322 K na té skutečnosti, že bydlel po mnoho let v B., kde také nemovitého majetku nabyl a nárok na přijetí v domovský svazek obce té měl, že však tato obec, ač jí známo bylo, že jeho příslušná obec S. odmítá jeho udánlivé příslušenství do této, dne 4. listopadu 1911 jej z města vykliditi dala a jeho svršky do S. převezla. Žalobce uvádí, že tímto násilným jednáním se strany obce trpí škodu shora uvedenou, jejíž zaplacení na ní žádá.
Žalovaná Obec brání se tím, že žalobce již před lety vypověděla z obce pro úhonný život, že proti vypovídacímu usnesení stížnosti nepodal, že v době vyklizení jí známo nebylo, že žalobce měl v obci nemovitý majetek, že okresní hejtmanství uznalo vyhoštění žalobce za správné a samo jemu nařídilo, aby do 14 dnů obvod obce B. opustil, jinak že se tak stane donucením.
Soud odvolací jest toho názoru, že v tomto sporu nejde o poměr soukromoprávní a že řešení jeho dle § 1. j. n. pravomoci soudu nenáleží, neboť žalovaná nepředsevzala nucené vyklizení žalobce za příčinou vykonávání nějakého práva soukromého, nýbrž u vykonávání své moci policejní za souhlasu příslušného úřadu politického.
O ručení obce za škody pro opomenutí povinností s vykonává- ním místní policie spojených ustanovuje § 36. obec. zřízení pro král. České, že se má poškozený na úřad politický se svým nárokem na náhradu škody obrátiti. Soudu také nepřísluší zkoumati. zda žalovaná byla oprávněna nucené vyklizení žalobce předsevzíti, byl-li tento jejím příslušníkem neb společníkem, či pouhým obyvatelem přespolním, protože řešení těchto otázek z pravomoci soudu jest vyloučeno, any se týkají práva veřejného.
Třetí stolice rozhodla opačně a to ve prospěch příslušnosti soudní, což stalo se z těchto důvodů:
Nelze o tom pochybovati, že právo vyhoštění z obce zasahuje do samostatné její působnosti (či. IV. a V. říšského rámcového zákona domovského ze dne 5. března 1862, č. 18. ř. z., a §§ 11., 35. a 59. obecn. zříz. pro král. České), Tomu nevadí také předpis § 11. téhož zřízení, že s ohledem na čl. 14. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867, č. 142. ř. z., jímž se státním občanům zabezpečuje volný pobyt a přebývání v každé obci státního území, z ohledů sociálně-politických stížnost do nálezu o vyhoštění přechází na úřady politické. Z příčiny, že tu nejde o přehmat orgánů státních, nemá tu též místa ustanovení dvorského dekretu ze dne 14. března 1806, č. 758. sb. z. s., dle něhož takové žaloby nelze u soudu vznésti.
Poněvadž se zde jedná o náhradu škody, není příčiny, aby se raková rozepře z příslušnosti soudů vylučovala (§ 1338. ob. z. obč.) a to ani pak, když jedná se o náhradní nárok vzešlý z opatření úředního, ráz veřejnoprávní nesoucího, poněvadž není dosud zvláštního zákona, který byl pro takovéto nároky náhradní v státním základním zákonu ze dne 21. prosince 1867, č. 145. ř. z., o zodpovědnosti úředníků veřejné správy, slíben a poněvadž tu také mimořádného předpisu § 37. posl. odstavce obecního zřízení českého užíti nelze.1)
(Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 8. října 1913, č. j. R II 900/13.)
Flieder.

Pozn. zasíl. Stejně rozhodnul nej v. soud dne 31. prosince 1902, č 16.809, kde jednalo se o úhradu škody, požadované na obci ve vévodství Slezském se nalézající. Říšský soud důsledně řeší takovéto konflikty o příslušnosti tím, že uznává řádné soudy za příslušné, jak o tom svědčí též nález jeho ze dne 20. ledna 1905, č. 685/4, uveřejněný ve Věstníku minist. sprav. z téhož roku, na str. 239. Ve svém nálezu ze dne 22. října 1912, č. 298 (uvěř. tamtéž na str. 446. z r. 1912) uznal říšský soud soudy za příslušné ku rozhodování rozepří o náhradu škody, vzešlé protizákonným úřadováním obecního starosty a na tomto požadované.Ve věci samé možno tu poukázati na nálezy nejv. soudu, uveřej. v tomto časopise z r. 1911, na str. 277 a v příloze Věstníku z r. 1912, pod č. ř. 1313 toho obsahu, že stát a jiné správní organismy ručí civilně právně za porušení úředních povinností, jímž se jeho orgány proviní při vykonávání moci vrchnostenské na ně přenesené jen tehdy a potud, pokud to výslovně jest stanoveno stávajícím zákonem.O předmětu tomto vyšla nedávno zajímavá brožurka dr. Arnošta Růžičky pod názvem: ,Die Entschädigungsklage wegen übler obrigkeitlicher Verwaltung', kde na straně 46. dospívá k tomuto úsudku: Entschädigungsansprüche wegen übler obrigkeitlicher Verwaltung gehören ais Angelegenheiten des bürgerlichen offentlichen Rechtes vor die ordentlichen Gerichte. Weder in materiellrechtlicher noch aucli in prozessualer Hinsicht kommt das allgemeine bürg. Gesetzbuch zur Anwendung. Der Rechtswege ist durch Hofdekret vom 13. Feber 1789, J.-G.-S. 969 geseztlich anerkannt, das Verfahren findet gemäß Art. I. Einf. G. zur J.-N. uqd Art. I. und II. Einf. G. zur Z.-P.-O. nach heutigem Prozessrecht statt. Ohledně žalob na úředníky samé, uznává týž platnost dv. dekretu ze dne 14. března 1806, č. 758 sb. z. s. a příslušnost soudů se vylučuje.K tomu srovnej Randův spis: Die Schadeersatzpflicht, na str. 78 a násl., který rušení státu za porušení povinnosti svých úředníků zásadně vylučuje, kde však ručení to positivními předpisy jest dáno, vyslovuje se pro příslušnost soudu říšského. Posléze sluší podotknouti, že spis dra. Růčičky dal podnět k různým o tom úvahám, jak vidno z č. 13., 17. a 18, Ger. Ztg. z r. 1913.

Citace:

Soudové jsou příslušni ku rozhodování rozepří o náhradu škody, zneužitím práva k vyhostění z místní obce vzešlé a na této požadované.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1914, svazek/ročník 23, číslo/sešit 5, s. 227-229.