Čís. 14202.Úpadce, jehož nemovitost byla exekučně zpeněžena, nemůže platně ani uzavírati dohodu podle § 214 odst. 2 ex. ř., ani projeviti s ní souhlas. K tomu jest oprávněn jen správce podstaty. Uzavřel-li správce podstaty s knihovním věřitelem takovou dohodu, nepřekáží její platnosti, že úpadce nebyl uvědomen o rozvrhovém roku, a že nebyl přítomen.(Rozh. ze dne 28. února 1935, R I 89/35.)Nižší soudy přikázaly knihovnímu věřiteli a vydražiteli Františku K-ovi z dodatečně rozdělované exekuční masy 4598 Kč, nikoliv však k hotovému zaplacení, nýbrž uložením podle § 224 ex. ř., rekursní soud z těchto důvodů: Stěžovatel bere v odpor rozvrhové usnesení prvého soudu, jímž z obnosu 5265 Kč 50 h dodatečně rozdělovaného mu byla přikázána jako knihovnímu věřiteli na kauční pohledávku z úvěrní listiny do výše 20000 Kč další částka 4598 Kč, avšak nikoliv k hotovému vyplacení, nýbrž k uložení dle § 224 ex. ř. Dle § 210 ex. ř. bylo povinností knihovního věřitele, aby své nároky na jistině před rokem anebo při roku ohlásil a předložil listiny, které jsou dokladem jeho nároku, jinak lze přihlížeti k jeho nároku jen potud, pokud z veřejné knihy, ze zájemních a jiných exekučních spisů jde na jevo, že nárok jest podle práva platný a k uspokojení způsobilý. Stěžovatel nepředložil při rozvrhovém roku žádných dokladů o výši pohledávky. Pouhý výpis z účtů stěžovatelových nestačí, a z obsahu konkursních spisů vyplývá, že v protokolu o zkušebním roku není vyčerpání kauční pohledávky vyznačeno. Nebylo proto prvnímu soudci dosud prokázáno, do které výše jest kauční pohledávka vyčerpána, právem tudíž soud návrh stěžovatelův na hotové vyplacení uvedených částek zamítl a nařídil uložení jich na úroky dle § 224 ex. ř. Nejvyšší soud změnil usnesení rekursního soudu potud, že přikázal Františku K-ovi částku, o niž jde. k hotovému zaplacení.Důvody: Při rozdělovacím roku došlo k dohodě podle § 214 odstavec 2 ex. ř. mezi správcem konkursní podstaty a knihovním věřitelem F. K. o hotovém vyplacení 4598 Kč na úvěrní pohledávku tohoto věřitele 20000 Kč, an úvěr byl prý zcela vyčerpán. Zadnějších knihovních věřitelů není a souhlasu úpadkyně není zapotřebí, ana podle § 3 odstavec (1) konk. ř. č. 64/31 sb. z. a n. není oprávněna nakládati svým jměním a nemůže proto platně ani uzavírati dohodu podle § 214 odstavec 2 ex. ř. anebo projeviti s ní souhlas. K tomu jest oprávněn podle § 79 konk. ř. jen správce konkursní podstaty a nejde tu o kolisi se zájmy úpadkyně, neboť správce není zástupcem ani úpadce, ani jednotlivých věřitelů, nýbrž jest veřejný orgán, jenž jest povinen objektivně postupovati při všech úkonech a ručí podle § 79 odstavec (3) všem účastníkům za majetkovou újmu, která by vzešla ze zanedbání povinností mu uložených. Není proto ani překážkou, že úpadkyně nebyla uvědoměna o rozvrhovém roku, ani že nebyla přítomna. Neboť § 209 odstavec 2 ex. ř. přikazuje uvědomiti povinného o rozvrhovém roku proto, by mohl uplatniti právo k odporu (§ 213 odstavec 1 poslední věta ex. ř.), a po případě dáti souhlas k dohodě podle § 214 odstavec 2 ex. ř. an má zájem na tom, aby případná hyperocha připadla jemu. Všechna tato práva přecházejí v konkursním soudním prodeji na správce konkursní podstaty a na hyperochu nemá úpadce nároku, ana připadá podle § 51 odstavec 2 konk. ř. do společné konkursní podstaty a nemá proto na dohodě hmotného zájmu.