Rožník 73. Právník 1934. Sešit 22.

Sedmdesát let Právnické jednoty.

1
Dr. Václav Joachim.
Dne 15. prosince 1864 konala se ustavují valná hromada Právnické jednoty, dovršuje tudíž Jednota sedmdesát let svého života takřka zároveň se 100. výročím narozenin a 20. výročím smrti Antonína Randy, kterých nedávno bylo vzpomenuto důstojnou slavností. Je v tom více než náhoda: jak bylo doloženo již v čísle vydaném po smrti Randově,2 byl Randa jedním ze zakladatelů Jednoty; byl od založení do své smrti — tedy bezmála 50 let — v jejím představenstvu, od r. 1890 jako starosta, byl opravdu její duší — kryje se tedy prvních padesát let Jednoty v podstatě s činností Randovou v ní. Poněvadž pak ani 40. ani 50. výročí Právnické jednoty nebyla zvláště oslavována3 — první vědecký sjezd českých právníků r. 1904 byl jen nepřímo oslavou jubilea Jednoty — budiž dovoleno oslavu Randovu doplnit přehledem hlavních zevnějších dat z dějin Jednoty za uplynulých 70 let.
I.
Založení Právnické jednoty zapadá do let 1859—1871, která podle Denise (Čechy po Bílé hoře, vydání z r. 1905, díl 2., str. 412) byla v celé Evropě nejhorečnější a nejneklidnější v celém 19. století, všude se národy hýbou v očekávání rozhodné hodiny. V Rakousku byla to doba vyznačená politicky t. zv. diplomem říjnovým, uvolněním tlaku doby předcházející po porážce u Solferina, u nás novým vypětím snah osvobozenských nejen v politice, ale i v literatuře, vědě, společenském životě. 1. ledna 1861 začaly vycházet »Národní listy«, nastalo sblížení mezi vedoucími politiky občanskými a šlechtickými, čeští poslanci vstoupili na říšskou radu, i na sněmu zemském utvořen jednotný český klub. Téhož roku zvolena na pražské radnici většina česká. Také literárně jeví se zvýšený ruch: začíná vycházeti Riegrův »Slovník naučný«, o který marně usilovala již generace předcházející (Palacký), vychází »Almanach Máj«, vystupují velcí básníci Erben, Němcová, Neruda. Dochází k založení řady významných spolků: r. 1861 založen zpěvácký spolek Hlahol, r. 1862 tělocvičná jednota Sokol, r. 1863 Svatobor, r. 1864 Umělecká beseda. Do tohoto rámce zapadá i založeni Právnické jednoty (které právem i Denis věnuje zmínku l. c. str. 435 sl.). Skoro zároveň zakládá se i Spolek českých lékařů i Spolek českých architektů a inženýrů.
Podnět k založení Právnické jednoty dala vedle Randy řada mladších právníků, většinou advokátů nebo kandidátů advokacie, kteří později vynikli v různých oborech veřejného života.4 Na provolání k českým právníkům z 15. srpna 1864, kterým zváno k přístupu k novému spolku, podepsáni jsou mimo jiné Dr. Tomáš černý, pozdější starosta hlav. města Prahy, Dr. Jan Kučera, pozdější přísedící zemského výboru, Dr. Antonín Randa, Dr. Jakub Škarda, Dr. Josef Tilsch (»Právník« 1864, str. 469 sl.). Apelují na nešťastný nedostatek vědeckého ruchu jak na vysokých školách, tak v kancelářích, apelují hlavně na právníky, kteří jimi nejsou jen k vůli výdělku. Narážejí na politické poměry (boje staro-mladočeské): že se nebudou míchati do bojů svého věku, ale přihlížeti k jeho pokrokům. (Stanovy otištěny v »Právníku« 1864, str. 255 sl. Vypracoval je Dr. Černý podle stanov Sokola pražského.) Stanovy podle tehdejšího zákonodárství vyžadovaly schválení panovníkova a duch doby se jeví v doplňcích a změnách vládou nadiktovaných: řádným členem (stanovy mluví ještě o údech) smí býti jen osoba bezúhonná, čestné členství cizinci smí se uděliti jen za schválení místodržitelství, zvaní hostí do schůzí jest obmezeno, usnesení valné hromady stran jmění Jednoty při rozchodu vyhrazeno schválení místodržitelství
Duch doby zračí se také velmi výrazně ve zprávě, že se mnoho úředníků ostýchá přihlásit za členy jen proto, že spolek má býti český a mají obavu, aby je tím nestihla macula nebo culpa a aby jim to nebylo na ujmu při postupu (Právník« 1864, str. 684).
Konečně se přihlásilo 79 členů (mezi nimi 13 z venkova), a tak svolána ustavující valná hromada na 15. prosinec 1864. Přítomno bylo 39 členů. Schůzi zahájil Randa a vyložil řečí i dnes značně časovou účel Jednoty: Věda i praxe právnická v zemích našich je daleka žádoucího cíle, stálého důsledného a vědeckého vykonávání práva. Vina je částečně na nedostatečném způsobu pěstování věd právních na universitách: zneuznává se souvislost s právem obecným a se staršími právy zemskými, obmezuje se na exegesi textu zákona. Nepřihlíží se k literatuře práva obecného а k novějším kodifikacím cizím. Fakulty jsou spíše přípravkami pro praktické právníky. Jedna z hlavních příčin však je v nás samých: nedostatek střediska vědeckých snah praktických právníků. Velmi ostře odsuzuje řemeslné a duchaprázdné provozování právnictví a úplný skoro nedostatek vyššího vědeckého ruchu mezi praktickými právníky. V oboru právních dějin máme ovšem nejedno dílo vynikající, rovněž v časopisech, hlavně v »Právníku« v a »Slovníku naučném« je mnoho výtečných pojednání o jednotlivých otázkách právnických. Ale dosud nevydáno množství drahocenných starých památek. Jejich vydání poskytne právníkům též možnost osvojiti si správný a přesný jazyk a dokonalou terminologii a fraseologii. Též pro platné právo je potřeba jednak monografií, jednak systematického výkladu hlavních částí práva. Literatura naše nemůže se co do počtu a rozmanitosti rovnati literaturám velkých národů, zvláště německé a francouzské. Ale nezáleží na hojnosti, ale na vnitřní ceně. »Jde o to, aby právnická literatura česká dosáhla takového stupně, aby český právník ve vědě své náležitě se vzdělávati a zdokonalovati mohl pomocí vlastního svého písemnictví.« Poukazuje na vědecké a umělecké snahy národa v jiných oborech; v mnohých oborech vědy můžeme se honositi pracemi, jež se směle mohou rovnati nejlepším pracím cizím.
Při volbách zvolen starostou rada zemského soudu Matěj Havelka, prvním náměstkem advokát Dr. Josef Frič, druhým náměstkem prof. Dr. Antonín Randa, prvním jednatelem Dr. Jan Kučera a druhým Dr. Jaroslav Kotovic. Redakce »Právníka« připojuje ke zprávě o valné hromadě (»Právník« 1864, str. 793 sl.) dodatek, že sobecká netečnost zejména doktorů práv a přepjatá bázlivost větší části úředníků byly dosud největšími nepřáteli Jednoty, a opět zdůrazňuje, že nejde o snahy politických stran (str. 797).
První týdenní schůze svolána byla na čtvrtek dne 29. prosince 1864 na 6. hod. večerní do Karolina (síň č. 1.) — den a hodina schůzí zůstaly tedy po 70 let celkem beze změny. Přednášel Randa (o přijetí směnky pro čest). Duch doby jeví se v oznámení ředitelství, že věc se dá na program teprve tehdy, ohlásí-li někdo, že chce hájiti náhledu protivného.
II.
Dějiny Právnické jednoty od r. 1864 do r. 1934 lze děliti na dvě hlavní období; mezníkem je r. 1904, kdy byl konán velkolepý první vědecký sjezd českých právníků, při němž spojena byla oslava 40letého trvání Jednoty s oslavou 70. narozenin Randových a který je vyvrcholením předchozí činnosti Jednoty. Prvé období 1864—1904 možno pak opět rozčleniti rokem 1882, rozdělením pražské university, rovněž tak v období 1904—1934 je hranicí r. 1918, obnova státní samostatnosti; obě tyto významné události, rozdělení university i vznik republiky, měly — jak uvidíme — patrný vliv na život Jednoty.
Období 1864—1904 je vyznačeno především rozsáhlou publikační činností Jednoty: je to pochopitelné, poněvadž před rozdělením university a před založením České Akademie věd a umění (1890) byla hlavním orgánem vědeckého pěstování práva českým jazykem. Již r. 1866 rozpisuje na podnět Randův Jednota cenu 40 dukátů na spis o vodním právu; cena byla pak udělena práci Dr. K. Jičínského. Roku 1868 usneseno k podnětu H. Jirečka vydati Justiniánovy Instituce (v staročeském překladu ze 16. století). R. 1872 vydán Brandlův komentář ke knize Tovačovského (separát z »Právníka«) a dv. sekretáře Rybičky Právní povědění. R. 1873 vydán spis Pavlíčkův o condictio indebiti a na počest Jungmannovu vypsána cena 300 zl. za nejlepší spis z kteréhokoli oboru právního a 4 ceny po 50 zl. za nejlepší rozpravné články v »Právníku«: bohužel se o cenu 300 zl. nikdo nehlásil a z cen po 50 zl. udělena jediná Dr. Hellerovi (za článek o právních jednáních na oko). R. 1874 vydán spis Hanělův o vlivu práva německého v Čechách a na Moravě (separát z »Právníka«). R. 1876 na oslavu Randovu (obdržel řád železné koruny) věnováno 500 zl., z nichž Randa určil 300 zl. na spis o správě podle práva občanského a obchodního a 200 zl. na spis o rukojemství; lhůty bylo nutno prodloužiti, ale opět se o ceny nikdo neucházel. R. 1878 na počest starosty M. Havelky (který rovněž obdržel řád železné koruny) usneseno vydati Brikcího Práva městská. R. 1881 vydán spis Hellerův o narovnání. R. 1883 vydána studie Laurinova o zákonodárství a soudnictví v příčině manželství podle práva kanonického (separát z »Právníka«) a Laurinův spis o bezženství duchovních (otisk z »Právnika«). V letech 1884 a dalších vydán byl překlad Arndtsových pandekt — především pro posluchače české university — nákladem 800 výtisků, kdežto dřívějších děl se tisklo zpravidla jen 500 výtisků (z překladatelů žijí dosud sen. president Vyšín a vrchní mag. rada Trümmel). R. 1887 vydán překlad Rittnerova církevního práva (z péra nedávno zesnulého Dr. Em. Zítka) v 1000 výtiscích. V letech 1894 a dalších vydáno Pražákovo Právo ústavní (ve 4 dílech) a po smrti Pražákově r. 1905 — tedy již v následující periodě — (péčí Riegrovou a Fiedlerovou) jeho Právo správní ve 2 dílech. R. 1897 vydán 2. díl Storchova Trestního řízení. Přehlédneme-li dnes tuto řadu knih jako celek, je to na tehdejší poměry činnost opravdu úctyhodná— zároveň však srovnáním s produkcí posledních let oceníme, jaký jsme od té doby udělali pokrok!
Činost přednášková začala velmi slibně: první rok 1865 vykázal 28 týdenních schůzí; ovšem v četných z nich byly přednášeny a rozebírány praktické případy; ale již druhý rok — hlavně vlivem války — nastalo oslabení této činnosti a též další leta — jak uváděno, hlavně nepřízní poměrů politických — byla slabší. Učiněn pokus (ale jen jednou — 12. října 1870) konati schůzi mimo universitu (kde se od počátku konaly), totiž v Umělecké besedě.
Jako ozvěna doby Jiráskova F. L. Věka působí na nás dnes, čteme-li v »Právníku« (r. 1871 str. 433 sl.) úvodní článek: Obrat k lepšímu, kde se na několika stranách s nadšením komentuje výnos presidenta vrchního zemského soudu Dr. Streita, doporučující soudcům časopis »Právník« z důvodu rovného práva obou zemských jazyků, což opětováno i v proslovu předsedově na valné hromadě Jednoty r. 1872. Zde se pochvaluje, že počet členů stoupl již na 222 a týdenních schůzí konáno 27, ale již v r. 1874 a 1875 schůzí opět je méně.
Od 1. ledna 1878 najala Jednota (za 100 zl. ročně) místnosti v Hospodářském klubu (později Hospodářské společnosti) v Jindřišské ul. č. 6, kde byla upravena knihovna (vykazovala tehdy 181 spisů mimo zákoníky a časopisy), a vyloženy časopisy, které redakce »Právníka« dostávala výměnou; v místnostech těch setrvala pak Jednota do listopadu 1883, kdy rektorát české university (rektorem byl tenkrát Randa) přidělil Jednotě dvě místnosti v Karolinu. Navzájem zařaďovala Jednota od té doby částku 100 zl. (co platila dříve nájmu) jako příspěvek na seminární knihovnu české právnické fakulty.
To již jsme v době po rozdělení university, která rozšířila zejména počet přednášejících z kruhů profesorů a docentů — nejčastěji vedle Randy přednášel Zucker — a umožnila, jak již uvedeno, větší odbyt knih-učebnic Jednotou vydávaných; naproti tomu však zase přesunula těžisko vědeckého pěstování práva z Jednoty na fakultu. Ostatně od té doby — tedy více než po půl století — styky mezi fakultou a Jednotou byly vždy přátelské, zástupce fakulty vždy zasedal v předsednictvu, zpravidla (vyjma léta 1882—1890 a 1914—1922) jako starosta Jednoty a členové sboru učitelského až na zcela nepatrné výjimky pravidelně v Jednotě přednášívali, majíce v mnohých letech kvantitativně převahu mezi přednášejícími a značíce kvalitativně po stránce ideové vždy vůdčí element v Jednotě.
Roku 1890 odstoupil starosta Jednoty, tehdá již dvorní rada, Havelka pro stáří a churavost a starostou přirozeně zvolen Randa, který byl prvním náměstkem již od valné hromady r. 1867 a jako starosta pak v čele Jednoty zůstal — i jako ministr — až do své smrti r. 1914. Odstupující starosta Havelka zároveň zvolen prvním čestným členem.
Činnost přednášková ochabovala (r. 1890 bylo schůzí jen 8), a tu navrhl na valné hromadě r. 1891 tehdejší jednatel Dr. Pantůček — patrně za souhlasu starosty Randy — zavésti honorování přednášek; návrhu opřel se energicky prof. Zucker a byl zamítnut. V téže valné hromadě usneseno k návrhu jednatele Dr. Vaňka zříditi spolek pro pořádání sjezdů právnických, jehož stanovy byly ještě téhož roku schváleny (»Právník« 1892, str. 80) — ale dalších zpráv o spolku se neuvádí a sjezd r. 1904 i pozdější konány na jiném podkladě.
V letech 1896—1900 učiněn pokus konati schůze mimo Prahu, celkem 7krát: 21. března 1896 v Plzni (přednášel Randa), 25. dubna 1896 v Chrudimi (přednášel Zucker), 10. října 1896 v Kutné Hoře (přednášel Pantůček), 8. května 1897 v Mladé Boleslavi (přednášel Kasanda), 26. března 1898 v Táboře (přednášel Pantůček), 3. června 1899 v Písku (přednášel Tilsch), 16. června 1900 v Českých Budějovicích (přednášel Zucker). Pro tyto venkovské přednášky odhlasovala valná hromada r. 1896 diety pro členy předsednictva a přednášející a zároveň také diety a honorář pro přednášející z venkova do Prahy dojíždějící.
Již při valné hromadě r. 1901 upozornil jednatel Dr. Worel, že bude nutno pamatovat včas na 40. jubileum Jednoty a »Právníka« a již 9. ledna 1902 konána v Jednotě zvláštní schůze, věnovaná přípravě k prvnímu vědeckému sjezdu českých právníků, v jehož znamení žije pak Jednota v dalších letech tohoto prvého období svých dějin.
Utužení organisace Jednoty nastává ustanovením placeného knihovníka Jednoty (podle zmocnění valné hromady již z r. 1897); dnem 1. dubna 1900 ustanoven na základě rozepsaného konkursu knihovníkem absolvovaný právník p. Vojtěch Šerý, který r. 1902 jmenován pak tajemníkem a vede dodnes — tedy již bezmála 35 let — naši knihovnu i kancelář způsobem vzorným.
Knihovna — rozmnožená r. 1880 odkazem prof. Jonáka, vykazujícím 986 děl o 1064 svazcích, r. 1894 darem dv. rady Rádla, r. 1898 odkazem Dr. Hauschilda — přestěhována byla zatím v květnu 1899 do 2. patra Karolina (kde potom zůstala do dubna 1931) a uspořádána Dr. Meislem a Dr. Chourem. R. 1901 byl vydán po prvé — již péčí nového knihovníka — tištěný katalog, po druhé r. 1908 — tedy již v období následujícím.
Rok 1901 přivedl do předsednictva Jednoty větší stabilitu také tím, že jednatelé Dr. Bohuslav a Dr. Vilém Pospíšil tehdy zvolení zůstali ve své funkci řadu let (Dr. Bohuslav do r. 1919 a Dr. Pospíšil do r. 1911), zatím co před tím jednatelé po 2—3 letech, někdy i za rok se střídali. Budiž tu dovoleno uvésti jména jednatelů, kteří později ve vědě nebo v praxi vynikli: před r. 1882 Dr. Strakatý, Dr. Nittinger, Dr. Sobička, Dr. Milde, Dr. Plaček, Dr. Heller, Dr. Podlipný, Dr. Kasanda, Dr. Javůrek, po r. 1882 pak adjunkt Vyšín, Dr. Trakal, Dr. Henner, Dr. Vaněk, Dr. Pantůček, Dr. Hermann, Dr. Ant. Pilař, Dr. Klier, Dr. Worel, Dr. Vančura, Dr. Prušák.
Rok 1904 — jubilejní rok Jednoty a rok prvního mohutného vědeckého sjezdu českých právníků (podrobná zpráva o sjezdu v »Právníku« 1904, str. 333 sl.) — pochopitelně přinesl i velký zevnější rozmach Jednoty. Při valné hromadě r. 1905 měla již 471 členů, z nich 21 řádných a 1 zakládající byli členy od založení Jednoty. (Počet členů činil r. 1872 přes 200, r. 1883 přes 300.) Při této valné hromadě vzpomenuto též podrobněji založení Jednoty (»Právník« 1905, str. 187 sl.). Počet předplatitelů »Právníka« stoupl přes 1000. (R. 1880 překročil 500, 1883: 600, 1889: 700, 1892: 800.)
Činnost publikační v období po r. 1904 pochopitelně ochabla — zejména když od r. 1900 (samozřejmě též za podpory Jednoty) vychází Sborník věd právních a státních a jeho Knihovna. Vydány jen Pražákovo Právo správní (jak již bylo uvedeno), r. 1907 Souškovy Živnostenské provozovny, r. 1916 Tilschovy aforismy (jako dílo posmrtné v bibliofilském vydání) a Bohuslavovy Judikáty nejvyššího soudu.
Knihovna rozmnožována i v tomto období dalšími dary: r. 1906 daroval jí Randa 1300 knih, jež označeny jako zvláštní oddělení knihovny, r. 1914 pak jí Randa odkázal zbytek své bohaté knihovny, obsahující četné unikáty (zejména zvláštní otisky) — bohužel teprve nyní v nových zvětšených místnostech knihovny se pracuje o jejich zařadění; vedle toho získala knihovna další dary od Dr. Pavlíčka a Dr. Podlipného (1909), po Dr. Vlčkovi (1911), po Dr. S. Žaludovi (1912), po Dr. Klinebergrovi (1928), Dr. Krejčím (1930) a od Dr. Choura (1932) — také tyto přírůstky se teprve zpracovávají. R. 1908 vydán nový katalog podle stavu ze dne 31. prosince 1907 — vykazující úhrnem 3665 děl; později vydáno 10 dodatků k němu — poslední r. 1920. Letos je knih již 6870. R. 1907 dosáhla Jednota již 500 členů (mezi nimi 189 advokátů, 25 kandidátů advokacie a 137 soudců — advokáti a soudcové mají tedy mezi členy převahu — čemuž je tak i dnes). Počet členů později poklesl, ale r. 1912 opět překročil 500.
R. 1908 jmenován Randa (k 50. výročí doktorátu) čestným členem Jednoty a Jednota dala poříditi jeho podobiznu od Švabinského.
R. 1914 schválen valnou hromadou honorář za přednášky v zahalené formě: příplatek 30 K k honoráři 60 K za arch přednášky otištěné v »Právníku«, tedy úhrnem 90 K za arch — honorář na tehdejší poměry velmi slušný. (Honorování všech přednášek paušální odměnou 100 Kč za večer zavedeno až po převratu r. 1920.) Zároveň schváleno valnou hromadou r. 1914 zásadně, že se k jubileu 50letého trvání Jednoty а k 80. narozeninám Randovým zřídí větší nadace na udělování cen spisům z oboru věd právních a státních. Realisace tohoto usnesení byla bohužel zmařena válkou.
Také »Právník« dosáhl zatím značného rozmachu: r. 1914 se expedovalo 1502 čísel a téhož roku vykázán nebývalý přebytek 3425 Kč 04 h.
Válka světová pochopitelně značně ochromila činnost Jednoty. V zimním období 1914/15 konáno jen 6 přednášek, »Právník« vykázal r. 1915 schodek 229 k 98 h. Počátkem války zemřel Randa a na valné hromadě zvolen starostou sen. pres. Vyšín (od r. 1900 první náměstek), prvním náměstkem Dr. Kasanda (od r. 1911 druhý náměstek) a druhým náměstkem prof. Dr. Hermann-Otavský (který pak r. 1919 postoupil na prvého náměstka a r. 1922 na starostu). Dr. Kasanda zvolen pak r. 1919 starostou, ale odstoupil již r. 1922 pro churavost.
Na valné hromadě r. 1915 po prvé — k oživení zájmu členů — konána přednáška též na valné hromadě, což potom (ale ne vždycky) se pravidelně vžilo. (Tenkrát přednášel Dr. Chalupný na thema: Sociální vývoj a válka.) R. 1916 schválila valná hromada zásadně vydání českého názvosloví věd právních a státních a již r. 1917 usneseno provésti věc v té formě, že Jednota bude připláceti České Akademii na její lexikografické práce v tomto oboru.
Převrat r. 1918 přinesl pochopitelně i pro naši Jednotu značný rozmach. Hned r. 1919 počet členů dosáhl 520 a r. 1924 dokonce 601, od té doby ovšem vlivem hospodářské krise, jež postihla zejména i státní zaměstnance, kteří tvoří značnou část členů, poněkud poklesl. Počet odběratelů »Právníka« stoupl do r. 1929 na 2000.
Následkem poklesu valuty bylo nutno zvýšiti původní členský příspěvek: r. 1919 zvýšen z 8 Kč na 12 Kč, r. 1921 na 20 Kč, r. 1928 na 30 Kč a r. 1931 na 40 Kč.
Počet přednášek také stoupl: na valné hromadě r. 1920 se uvádí, že v uplynulém roce konáno 18 přednášek — tolik jich nebylo již přes čtvrt století! Dne 22. ledna 1920 konána v Právnické jednotě první přednáška slovenská (Ráth). k přednašečům přibyli nyní profesoři nových universit Masarykovy v Brně a Komenského v Bratislavě, rovněž získána řada profesorů francouzských (Eisenmann, Demogue, Lapradelle, Légal, Lambert), člen zákonodárné rady rumunské Dr. Cohen a vyslanec lotyšský (Duzmans). To vše byl důsledek znovu nabyté státní samostatnosti. I na publikační činnost Jednoty měl převrat vliv: r. 1925 začala vydávati (za podpory příslušných ministerstev) »Bulletin du droit tchécoslovaque« pro informaci ciziny — bohužel pro hospodářskou krisi vychází časopis v rozsahu omezeném. Převrat měl i následek nepříznivý: profesoři právnické fakulty Karlovy university, hlavní to kádr našich přednašečů, jsou nyní značnou měrou zabaveni pracemi pro stát, cestami do ciziny a pod., takže se nemohou věnovati práci v Jednotě tak, jako dříve.
Již r. 1919 schválila valná hromada zahájení příprav k druhému vědeckému sjezdu právníků československých, který se pak konal ve dnech 30. května až 1. června 1925 v Brně, načež ve dnech 12. a 13. října 1930 následoval sjezd v Bratislavě. R. 1928 (v únoru) uspořádala slovenská právnická Jednota z Bratislavy zájezd do Prahy s přednáškou prof. Dr. Miloty.
Vedle přátelských styků s bratrskými právnickými jednotami moravskou v Brně a slovenskou v Bratislavě navázali jsme zásluhou starosty prof. Hermanna-Otavského přátelské styky s Jednotou pro vědy pojistné a zásluhou prof. Dr. Miřičky s Československou společností pro právo trestní, s nimiž zejména pořádáme společné schůze přednáškové.
Knihovna a kancelář Jednoty přestěhovaly se v dubnu 1931 do budovy nové právnické fakulty university Karlovy u Čechova mostu; nové dostatečné místnosti konečně nám umožní zařaditi knihovnu Randovu a ostatní četné odkazy a dary.
Na konec budiž dovoleno uvésti ještě několik osobních dat z období po r. 1904, pokud neuvedena již dříve: Dr. Bohuslav, který byl prvním jednatelem od r. 1901 do r. 1919 — čímž dosáhl rekordu — byl zvolen druhým náměstkem r. 1919, prvním náměstkem r. 1922 a odstoupil r. 1926; Dr. Joachim byl druhým jednatelem od r. 1911 do r. 1919, prvním jednatelem pak do r. 1922, kdy zvolen druhým náměstkem a r. 1931 prvním náměstkem — je v dějinách Jednoty dosud prvním příkladem, kde člen ředitelství postupuje po stupínkách bez přerušení; Dr. Voska je druhým náměstkem od r. 1931; Dr. Polan je prvním jednatelem od r. 1922; druzí jednatelé se střídali (Dr. Tlamich, Dr. Srb, Dr. Čáda, Dr. Kučera), od r. 1930 jest jím Dr. Kubeš. Revisorem účtů byl od r. 1900—1924 vicepres. Schindelka, od r. 1911 jest jím Dr. Sobička a od r. 1929 min. rada Dr Ptáčník.
Stručný tento přehled hlavních dat ze zevnějšího života Jednoty v prvních 70 letech končím přáním, aby dalších 30 let se rozvíjela v klidu a míru a dožila se staletého jubilea svého založení r. 1964 ve šťastném, politicky, hospodářsky i kulturně konsolidovaném a plně rozvitém státě československém.

Předneseno (díl 1.) na valné hromadě Právnické Jednoty dne 7. června 1934 a (díl 2.) na týdenní schůzi dne 13. prosince 1934. Hlavním pramenem byly zprávy o valných hromadách v Právníku.
Právník 1914, str. 736 sl. Stručně reprodukováno v Právníku 1934, str. 451 sl.
Padesáti let Právníka vzpomenuto v Právníku 1911, str. 209 sl.
Viz vzpomínku v jednatelské zprávě na valné hromadě Jednoty r. 1905 (Právník 1905, str. 187).

Citace:

Soudcovské listy XVIII.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1937, svazek/ročník 76, číslo/sešit 10, s. 639-640.