NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 14380.

Moravsko-slezský zemský fond jest oprávněn navrhnouti exekuci k vydobytí útrat za ošetření ve veřejné nemocnici na Moravě a ve Slezsku.
(Rozh. ze dne 16. května 1935, R II 194/35.)
Prvý soud povolil moravskoslezskému zemskému fondu k vydobytí výloh za ošetření ve veřejné nemocnici v M. O. exekuci na základě výkazu ošetřovacích výloh městské veřejné nemocnice v M. O. opatřeného zemským úřadem doložkou pravoplatnosti a vykonatelnosti. Rekursní soud exekučnímu návrhu nevyhověl. Důvody: Podle § 7 ex. ř. smí býti exekuce jen tehdy povolena, lze-li z exekučního titulu seznati osobu toho, kdo jest povinen a kdo jest oprávněn. Podle § 9 ex. ř. může býti exekuce povolena pro jinou osobu, nežli tu, která jest jako oprávněná v exekučním titulu uvedena, jen, pokud se prokáže veřejnými nebo veřejně ověřenými listinami, že nárok v exekučním titulu uznaný přešel s osoby oprávněné na osobu, jež exekuci navrhuje. Vytýká tedy dlužník správně ve své stížnosti do povolení exekuce, že o povolení exekuce nežádal oprávněný, totiž město M. O., jemuž nemocnice patří, nýbrž moravskoslezský fond zemský, jenž podle § 9 ex. ř. neprokázal, že nárok v exekučním titulu uznaný naň přešel.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu a povinného odkázal s jeho námitkami proti nároku exekučně vymáhanému na pořad správní.
Důvody:
Nelze schváliti názor, že podle exekučního titulu jeví se oprávněnou stranou město M. O., a že moravskoslezský zemský fond by musil podle § 9 ex. ř. prokázati, že nárok na něj přešel. Neboť výkaz ošetřovacích útrat je vydán zemskou účtárnou, jeho pravoplatnost a vykonatelnost je potvrzena zemským úřadem, a z pouhého označení na okraji této listiny, že jde o útraty za ošetření ve veřejné městské nemocnici v M. O., nelze usuzovati, že jedinou oprávněnou stranou je město M. O. Podle nařízení ministerstva vnitra ze dne 6. března 1855 č. 6382 ex. 1854 je zemský fond povinen nésti útraty za ošetřování ve veřejných nemocnicích. Podle citovaného nařízení, ministerstva vnitra a podle výnosu zemské správy politické v B. ze dne 13. března 1855 č. 6370 (bod 10), jsou všecky veřejné nemocnice povinny předkládati zemskému úřadu periodické výkazy vzniklých ošetřovacích útrat s údaji o příslušnosti a majetkových poměrech ošetřovancův i osob k náhradě útrat povinných. Zemský úřad, resp. moravsko-slezský zemský fond je podle bodu 11. posléze citovaného výnosu povinen podniknouti potřebné kroky, aby nezaplacené ošetřovací útraty byly vymáhány od osob k placení povinných. V souzeném případě jde o exekuční titul podle čl. VI. zák. č. 130/30; tento titul je formálně správný a na jeho podkladě byla Moravsko-slezská finanční prokuratura, která zastupuje mor.-slez. zemský fond jako zvláštní jmění účelové podle výnosu ministerstva financí z 22. listopadu 1861 č. 7454, oprávněna podati exekuční návrh proti povinnému. Ježto pak exekučnímu soudu náleží zkoumati pouze formální náležitosti exekučního titulu, vydaného správními úřady, byla exekuce prvým soudem právem povolena.

Citace:

Čís. 14380. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 422-423.