Praktické případy. Příspěvek k §u 1116a. ob. obč. z. — Výhod tohoto ustanovení mohou se též dovolávati odkazovnici, kteří se přihlásili jako dědicové po rozumu §u 726 obč. zák. k pozůstalosti. K pozůstalosti A přihlásila se jeho hospodyně В jako odkazovnice. když zákonní dědicové prohlásili, že na pozůstalost nároků dědicových nečiní, v základě § 726 výminečně s dobrodiním inventáře a byla jí pozůstalost odevzdána. Vlastník domu, ve kterém zůstavitel měl najatý byt a který po jeho smrti dále užívala hospodyně B, podal na tuto žalobu o vyklizení bytu, ježto užívá bytu bez právního důvodu. З6První soud žalobě vyhověl. Odvolací soud, změniv rozsudek prvního soudu, žalobu zamítnul. Nejvyšší soud potvrdil rozsudek soudu druhé stolice. Odůvodnění: Neprávem dovolání upírá žalované jako odkazovnici, jež přihlásila se dle § 726 obč. z. a dle § 121 nesp. pat. k pozůstalosti, právní postavení dědičky. Uvádí-li § 726 obč. z., že v případu tam uvedeném, »považují« se odkazovnici za dědice, vyslovuje tím jasně, že odkazovníkům příslušejí práva a povinnosti dědiců. Kdyby zákonodárce byl chtěl činiti rozdíl mezi právy a povinnostmi těchto odkazovníků a mezi právy a povinnostmi dědiců v technickém slova smyslu, byl by zajisté znění zákona podle toho upravil. Nemůže tudíž býti důvodné pochybnosti, že ustanoveni § 1116a obč. zák. platí též pro odkazovníky, jež dle § 726 obč. z. považovati jest za dědice; ostatně nelze nahlédnouti, proč by výhod § 1116a obč. z. nemohli dovolávati se též legatáři, vždyť dle § 653 obč. z. mohou býti předmětem odkazu nejen věci, nýbrž i práva tudíž i práva ze smlouvy pachtovní neb nájemní. Za toho stavu věci jest tedy žalovanou považovati za nájemkyni; jako taková je pak ovšem účastna ochrany, jež platné zákony nájemcům poskytují. Rozhodnutí ze dne 29. července 1922 č. Rv I 807/22-1. Szhin.