NPD documents search: Všehrd, 5 (1924) - »Zásada dělení moci ve státu a soustava parlamentární«

— Čís. 7284 —
Čís. 7284

Odklad exekuce vyklizením (zákon ze dne 31. března 1925, čís. 51 sb. z. a n.).
Předpis § 3 čís. 3 bod c) zák. nelze rozšiřovati na urážky členů rodiny zaměstnavatelovy.
(Rozh. ze dne 1. září 1927, R I 656/27.)
Žádost domovníka a jeho manželky o odklad exekuce vyklizením domovnickeho bytu soud prvé stolice zamítl, rekursní soud odklad povolil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Zjištěno jest, že se strana povinná, domovnice u stěžovatelky, dopustila přestupku podle § 496 tr. zák. na manželu stěžovatelčině. Stěžovatelka dovozuje v dovolacím rekursu, že tímto činem stala se povinná strana nehodnou její důvěry a že se tím zároveň chovala k ní jako k zaměstnavatelce urážlivě a hrubě a že proto jest odepříti odklad exekuce vyklizením domovnickeho bytu z důvodů § 3 čís. 3 bod a) a c) zákona ze dne 31. března 1925, čís. 51 sb. z. a n. Ale již z povahy onoho činu plyne, že tu o ztrátě důvěry ve smyslu bodu a) nemůže býti řeči; ježto pak jde o slovní urážku manžela zaměstnavatelčina a nikoli o urážku zaměstnavatelky samé, není tu ani důvodu bodu c), kterýžto zákonný předpis na rozdíl od § 3 čís. 5 má na mysli jen jednání proti zaměstnavateli. Že předpis § 3 čís. 3 písm. c) zákona vykládati jest způsobem obmezujícím, plyne i ze vzniku zákona samého. Důvody v tomto místě zákona uvedené jsou společny pro domovníky a zaměstnance všech druhů a bylo úmyslem zákona, upraviti důvody, z nichž jest odklad exekuce vyklizením služebního bytu vyloučen, pro zaměstnance výhodněji, — Čís. 7285 —
než by tomu bylo, kdyby zákon o odkladu exekuce vylučoval odklad ze všech důvodů podle zvláštních zákonů platících pro zrušení služebního poměru (na př. § 27 zák. o obch. pom., § 29 zák. o úřednících statkových, § 12 zákona o domovnících, § 82 živnostenského řádu). Jsou tedy možny případy, by služební poměr byl zrušen, aniž by bylo lze zaměstnanci odepříti odklad exekuce. Proto nelze § 3 čís. 3 bod c) zákona čís. 51/1925 rozšiřovati na urážky členů rodiny zaměstnavatelovy. Z téhož důvodu nemůže v projednávaném případě rozhodovati ani to, že povinná strana viděla v manželu zaměstnavatelčině »domácího«, když tento vlastníkem domu a zaměstnavatelem strany povinné skutečně nebyl.

Citace:

č. 7284. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 28-29.