Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 2 (1921). Praha: Ministerstvo sociální péče, 444 s.
Authors:
= Váž. civ., 2 (1920)
PDF

Čís. 594.


Vzdání se opravného prostředku jest účinným jen, bylo-li po vydání napadnutého pak rozhodnutí prohlášeno výslovně na soudě, ať již do protokolu, ať již podáním.
(Rozh. ze dne 13. července 1920, Rv I 354/20.)
Vyřizuje dovolání žalovaného neuznal Nejvyšší soud za opodstatněné vývody dovolací odpovědi, že žalovaný zřekl se dovolání.
Důvody:
Především uvádí žalobce v dovolací odpovědi, že se žalovaný mlčky vzdal dovolání, poněvadž se dne 20. dubna 1920 dostavil dobrovolně do kanceláře právního zástupce žalobcova a jemu odevzdal bezvýhradně sporný prsten a zaplatil útraty sporu prvé a druhé stolice. I kdyby skutečnost ta byla prokázána, nemohlo by z ní vyvozeno býti platné zřeknutí se dovolání ve smyslu § 513, pokud se týče § 472 c. ř. s. Neboť zřeknutí se dovolání jest dle c. ř. s. platné a účinné jen tehdy, bylo-li po vynesení rozsudku osobou k tomu oprávněnou, výslovně prohlášeno u soudu tedy buď ústně, totiž vedle § 208 čís. 1 c. ř. s. zápisem do jednacího protokolu na jisto postaveno, nebo zvláštním podáním soudu ohlášeno. Že by tak se bylo stalo, žalobce ani netvrdí a nelze proto dovolání za nepřípustné považovati.
Citace:
č. 594. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 437-437.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).