K § 1 n. z.: Není nutným, předpokladem pracovního poměru, aby byla smluvena mzda. (Arg. § 1152 o. z. obč. — Nález nejv. správ. soudu z 31. ledna 1925, č. 1814/25.) Příležitostná je práce jen tenkráte, když vzhledem k obvyklému zaměstnání je zjevem pouze nahodilým, ojedinělým a netvoří tak řádný zdroj příjmů osoby pracující. (Nález nejvyššího správního soudu z 31. ledna 1925, č. 1813/25 a č. 1814/25.) Nezáleží na tom, že práce konají se jen v tom rozsahu, jak to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, nýbrž pro založení pojistné povinnosti je rozhodujícím, že ono zaměstnání, které zaměstnanec vykonává v době, kdy to jeho zdravotní stav dovoluje, není něčím, co by se vymykalo z rámce jeho povolání a není ničím jiným, než vlastním zdrojem jeho výživy. (Nález nejvyššího správního soudu z 31. ledna 1925, č. 1813/25. — Srv. též nález z 15. prosince 1924, č. 15819/24, v Soc. Revui, roč. 1925, str. 70.)