NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 4923
.
Veřejní zaměstnanci: * Disciplinární nález zem. správ, výboru v Praze, vyslovující propuštění definitivního zřízence zemského ústavu pro choromyslné ze služeb zemských, není konečným rozhodnutím.
(Nález ze dne 21. září 1925 č. 13432.)
Věc: Kateřina L. v D. a Vojtěch B. v J. proti zemskému správnímu výboru v Praze o disciplinární nález.
Výrok: Stížnosti se odmítají jako nepřípustné.
Důvody: Disc. nálezy z 21. srpna 1924 uznal zsv v Praze definitivní opatrovníky zem. ústavu pro choromyslné v Dobřanech Vojtěcha B. a Kateřinu L. vinnými hrubým porušením povinností služebních ve smyslu § 147 předpisů zřízeneckých a opatrovnických a uložil jim disc. trest propuštění ze služeb zemských.
Do těchto nálezů směřují stížnosti obou propuštěných, vytýkajíce jim nezákonnost a vadnost řízení.
Nss jest povinen dříve nežli přiki očí k projednání stížnosti, zkoumati svou vlastní příslušnost dle § 4 zák. o ss. Po této stránce bylo uváženo toto:
Působnost žal. úřadu v disc. věcech zaměstnanců zemských upravila instrukce z 31. května 1864, vydaná býv. zem. sněmem král. Českého, jež stanoví v §u 16: »Výboru zem. přísluší předsebírati řízení disc. proti úředníkům a služebníkům, placeným z fondů, v příčině nichž vede správu, suspendovati je od úřadu a platu a propouštěti je ze služby, pokud sněm nic jiného neustanoví, podle předpisů pro úředníky státní, a zůstaviv při vůli jejich ze suspense nebo propuštění tohoto odvolati se ke sněmu.«
Ustanovení toto poskytuje tedy zemskému zaměstnanci disc. propuštěnému (neb suspendovanému) právo odvolati se ke sněmu. Místo sněmu, pokud jde o opatření správní, zaujala vláda (zákon z 9. dubna 1920 č. 280 Sb., § 1), kdežto na místo zv-u král. Českého nastoupil zsv (zákon z 13. listopadu 1918 č. 38 Sb.).
Dle § 5 tohoto zákona platí pro zsv předpisy zem. zřízení a instrukce usnesená pro zv sněmem král. Českého, jejíž případné změny usnesené zsv-em schvaluje národní shromáždění.
Předpisy upravující poměry ošetřovatelského personálu zem. ústavů pro choromyslné, na nichž se usnesl zv král. Českého s výhradou schválení sněmem v sezení dne 15. a 22. května 1912 a na nichž žal. úřad založil nař. disciplinární nálezy, neobsahují o pořadu instančním v případě disc. propuštění odchylnéiio ustanovení a není také jiné normy, jež by zmíněný kompetenční předpis měnila nebo rušila.
Za tohoto stavu práva není výrok žal. úřadu, vyslovující disc. propuštění st-lů, konečným rozhodnutím, nýbrž podléhá instančnímu přezkoumání vládou republiky čsl.
Stížnost k nss lze však dle předpisu §u 5 zák. o ss podati teprve, je-li záležitost v cestě adm. konečně vyřízena. Bylo tedy obě stížnosti odmítnouti jako nepřípustné, aniž bylo soudu možno věcně se jimi zabývati.

Citace:

č. 4923. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 162-163.