NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926) - Rakousko-uherská pozůstalost

Rakousko-uherská pozůstalost.

(Divisní soud v Praze.)

Československá republika byla také jedním z dědiců někdejší Cis- a Translajtanie.
Příslušnými smlouvami byl jí vyhrazen k volnému výběru rozsáhlý automobilový park, umístěný ve vídeňské rotundě. Meziministerská komise vybrala si řadu vozů a dobře je zpeněžila. Podle výsledku řízení před divisním soudem v Praze vychází najevo, že československá republika vydělala na tomto obchodu asi 3 miliony Kč. Ale současně se zjistilo, že materiálem autovozu bylo kde kým disponováno.
Byl sice ustanoven automobilový referent v osobě nyní obžalovaného kapitána Stehlíka, leč meze jeho působnosti nezjistilo ani dvoudenní důkladné líčení, ani řada svědků, ani fascikle spisů. Byl více méně hříčkou tehdejších poměrů. Dostával direktivy z Prahy, z vídeňského vyslanectví, od rakouské vlády, od ministrů s plnou mocí i bez ní, ba i od representantů cizích vlád.
A direktivy zněly vždy na uvolnění některého z aut tomu a tomu. A kapitán uvolňoval, v kterémžto činu spatřovala později vojenská prokuratura zločin zlého užívání moci úřední, jejž viděla v tom, že kapitán Stehlík, nejsa legitimován k uvolnění, uvolňoval přec a že tak odňal řadu aut z disposice republiky, pro níž byly určeny. Leč během řízení se prokázalo svědky, jež obhájce volal ku pomoci, že všechno to, co vůbec mohlo se nazývati automobilem, převzal náš stát a také nezkráceně odebral.
To, co po tomto výběru zbylo v rotundě, byly pouhopouhé trosky auta, někdy jen maskované vozy, bezcenné a ovšem nepojízdné. Lze to také seznati z ocenění. Řada vozů byla znalci oceněna na částku pod 1000 Kč, jeden vůz Laurin a Klement pro 6 osob dokonce byl odhadnut na 300 Kč!!
Obhájce dovozoval pak v bystře stylisované řeči, že tu nelze mluviti o zažalovaném zločinu, poněvadž vozy, jež byly obžalovaným prodány, byly jedině a výlučně ony, na něž náš stát nereflektoval a disposice jimi se vzdal, a to buď pro naprostou bezcennost, nebo pro předražení.
Soud přikloniv se k těmto vývodům, obžalovaného osvobodil.
Předsedal podplukovník Poppler, žaloval mjr. Kubát a obžalovaného kapitána hájil dr. Mellan.

Citace:

Rakousko-uherská pozůstalost. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 6, s. 74-74.