Ceremoniál.

V mezinárodním právu platí celá řada předpisů pro setkání se suverénů a vyslanců, pro diplomatické, osobní nebo písemní obcování a pro setkání se lodí na moři. Předpisy takové označuje právo mezinárodní slovem »ceremoniál« a rozeznává hlavně tyto druhy ceremoniálu:
1. Ceremoniál dvorský, který obsahuje předpisy o tom, jakým způsobem šetřiti jest při dvoře práv čestných jednotlivým panovníkům, hodnostářům atd. příslušících (tak na př. předpisy o pořadí čestných míst při stole, při doprovázení, při podpisu listin atd.).
2. Ceremoniál vyslanecký jest souhrn práv čestných a zevnějších předností vyslancům příslušících. Vyslanci prvé a druhé třídy obdrží především titul »excellence«; nárok na titul tento přísluší však pouze vyslancům třídy prvé, kteří mají též právo zříditi sobě v síni přijímací baldachýn (dais), a při slavnostních příležitostech užívati šestispřežení. Vyslancové první třídy odevzdávají listy ověřující (lettre de créance) suverénu v audienci veřejné způsobem slavnostním a za přítomnosti členů dvora a ministrů. Vyslance tříd nižších přijímá suverén obyčejně audiencí soukromou, která jest méně slavnostní. Při slavnostních příležitostech mají ovšem vyslanci třídy prvé přednosť (précédence) před vyslanci třídy druhé a třetí. Při vyslancích téže třídy řídí se přednosť jedině dle dne, kdy příchod vyslance byl úředně oznámen. Toliko při dvorech mocností katolických mají vyslanci papežští přednosť před ostatními. Spory o přednost tuto vzniklé rozhodují se dle toho, kdo jest právě v držení onoho místa čestného, o něž spor vzešel. Smlouvy podepisují vyslanci v tom pořadí, ve kterém jsou účastníci ve smlouvě jmenováni. První místo na listině jest na straně levé (pro čtoucího), místo druhé jest na straně pravé, třetí opět na straně levé atd.
3. Ceremoniál námořní jest souhrn formalit a dvorností, kteréž lodi cizím lodím, osobám vynikajícím, přístavům anebo pevnostem prokazují a kteréž s druhé strany bývají opětovány.
Rozeznávají se tyto druhy pozdravů námořních (salut de mer):
а) Pozdrav spuštěním vlajky (salut du pavillon), záležející v tom, že loď vlajku spustí neb úplně sejme (ve válce vztýčí vlajku bílou), jest nejvyšším stupněm průkazu úcty.
b) Pozdrav stažením plachet (salut des voiles).
с) Pozdrav ranami dělovými (salut du canon), v určitém počtu vypálenými, který ten kdo jest pozdraven, stejným počtem ran opětuje.
V rakouském obvodu mořském je zvykem, Že lodi cizí pozdravují ranami dělovými nebo spuštěním vlajky, což bývá z pravidla ranami z děl opětováno. Na širém moři nemůže žádná mocnosť činiti nárok na pozdrav, leč dle zvyku mezinárodního pozdravují se na širém moři i lodi obchodní. Lodi válečné pozdravují se v ten způsob, že loď nižšího řádu jest povinna vzdáti čest lodi řádu vyššího, jakož i oddělení cizích lodí válečných; jsou-li sobě rovny, pozdravuje loď po větru ploucí.

Citace:

Ceremoniál. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 122-123.